Články

Tento článek má za cíl poskytnout krátkou názorovou reflexi zabývající se tím, zda zadavatel může v jednacím řízení bez uveřejnění ve smyslu ustanovení § 23 odst. 4 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“ nebo jen „zákon o veřejných zakázkách“), tudíž při zadávání veřejných zakázek…

Povinnost zakládat předepsané dokumenty do sbírky listin obchodního rejstříku není nikterak nová. Tuto povinnost zakotvoval od 1. července 1996 již zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, účinný do konce roku 2013. Nový zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (dále jen „ZVR“) přebral v podstatě celou tuto…

Celkově u odpovědnosti s účinností ObčZ došlo k několika změnám. Troufám si říct, že se změnilo celé chápání odpovědnosti, tak jak jsme ho znali v předchozím Občanském zákoníku.[1] V tomto článku bych chtěla odpovědět na otázku, jak se změnila odpovědnost obchodních korporací oproti obchodnímu zákoníku. Je odpovědnost rozšířenější než byla…

Dne 1. 1. 2012 nabyl účinnosti zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen „zákon o trestní odpovědnosti právnických osob“), kterým byla po několika letech diskuzí a zvažování různých variant zavedena v České republice trestní odpovědnost právnických osob, čímž došlo k naplnění mezinárodních…

Dne 26. 8. 2014 Nejvyšší soud ČR vydal rozhodnutí sp. zn. 29 Cdo 4340/2011, které významným způsobem mění nahlížení na problematiku zajištění bankovních záruk.

V českém právním řádu neexistuje žádný zákonný požadavek nutnosti právnického vzdělání[1] osoby rozhodce, nicméně tyto dva pojmy jsou běžně spojovány. V některých situacích je dokonce žádoucí, aby rozhodce disponoval právním vzděláním a vykazoval tak určitou míru odbornosti v této oblasti. Naopak v některých případech je to méně vhodné, především…

Jedním ze zákonných důvodů, ze kterých může zaměstnavatel dát zaměstnanci výpověď, je přemístění části zaměstnavatele (§ 52 písm. b) zákoníku práce). V tomto článku popisujeme předpoklady použití tohoto výpovědního důvodu.

Institut oddlužení, nebo-li “osobní bankrot”, představuje v českém právu moderní trend evropského insolvenčního práva, jenž má dlužníkovi umožnit tzv. “nový začátek” a motivovat jej k aktivnímu zapojení do umořování svého dluhu. V souladu s ustanovením § 4 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále také “insolvenční zákon” nebo…

Patrně nejvýznamnějším momentem v průběhu územního řízení je ústní jednání, je-li v souladu se stavebním zákonem konáno. Nejpozději v jeho průběhu se účastníci mohou seznámit s dokumentací pro vydání rozhodnutí a dalšími podklady předloženými žadatelem. Je s ním spojena též koncentrace řízení, jelikož nejpozději při něm mohou účastníci řízení…

Povinnost ovládané obchodní společnosti vypracovávat a zveřejňovat zprávu o vztazích mezi ní a osobami, s nimiž je propojena, zavedla do tehdejšího Obchodního zákoníku[1] tzv. velká novela[2] s účinností od 1. ledna 2001. Zdálo by se, že teorie i praxe tak už měly dostatek času plně proniknout do podstaty a logiky tohoto institutu. Přesto se lze…

Institut ceny zvláštní obliby (praetium affectionis) je v současné době upraven v § 2969 odst. 2 občanského zákoníku (dále jen „OZ“)[1] tak, že: „Poškodil-li škůdce věc ze svévole nebo škodolibosti, nahradí poškozenému cenu zvláštní obliby.“

Trestní právo je v právní teorii považováno za ultima ratio, tedy za jakýsi poslední způsob řešení, který je přípustný až v případě, kdy ostatní způsoby selžou. Tato zásada je v českém právu označována jako subsidiarita trestní represe a je vyjádřena v § 12 odst. 2 trestního zákoníku, podle kterého trestní odpovědnost pachatele a trestněprávní…

Limit pro zadávání víceprací u veřejných zakázek se zvýší z nynějších 20 procent na 30 procent. Rozhodla tak Sněmovna, když přistoupila na pozměňovací návrh Senátu k novele zákona o veřejných zakázkách. Novelu, která má především zjednodušit jejich zadávání, nyní dostane k podpisu prezident.

Na vnitrostátním i mezinárodním poli v současnosti stále více vystupuje do popředí tvorba právních nástrojů na ochranu předmětů duševního vlastnictví. Je to dáno zejména tím, že předměty duševního vlastnictví, jakými jsou mj. ochranné známky a průmyslové vzory, jsou využívány podnikateli ve všech oblastech v každodenním obchodním styku na odlišení…

Zadavatelé často v praxi řeší otázku, jakým způsobem rozšířit pořízené vybavení v situaci, kdy potřebují zajistit plnou kompatibilitu mezi původně dodaným a nové pořízeným vybavením. V tomto článku bychom se chtěli zaměřit na jednu z možností pořízení dodatečných dodávek, a to s využitím postupu popsaného v § 23 odst. 5 písm. b) zákona č. 137/2006…

Osvobození od soudních poplatků představuje institut, který slouží k ochraně účastníka řízení nacházejícího se v tíživých majetkových poměrech, před příliš tvrdými dopady zákona o soudních poplatcích[1]. Umožňuje hájit práva v soudních řízeních i osobám sociálně slabým, nebo nemajetným, kterým by požadavek na zaplacení soudního poplatku znemožnil…

V průběhu života každé akciové společnosti může nastat situace, kdy se téměř všechny akcie soustředí v rukou jediného akcionáře a zbylí akcionáři mají pouze několikaprocentní podíl. Tito minoritní akcionáři mají zachována veškerá akcionářská práva, jejich vliv na řízení společnosti je však minimální. Některé společnosti bezproblémově fungují i s…

Závislá práce je terminologický pojem, který určuje, zda se na výkon práce určité osoby bude vztahovat základní pracovněprávní předpis, kterým je zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“). Jak je to s tzv. domáckými zaměstnanci? Jde o zaměstnance vykonávající závislou práci nebo na ně ustanovení…

Prokázání příčinné souvislosti neboli kauzálního nexu je v případě sporů o náhradu škody či újmy zcela zásadní otázkou. Nicméně termín příčinná souvislost není nikde v českém právním řádu definován. To umožnilo českým soudům zejména ve zdravotnictví přehodnotit ve své judikatuře výklad „způsobení škody“ a „příčinné souvislosti“, čímž se zvýšily…

V souvislosti s provedením exekuce přikázáním pohledávky dochází k velmi rychlému zablokování bankovního účtu povinného. Z logiky věci se o tomto způsobu provedení exekuce dozví povinný jako poslední a často až při pokusu o výběr hotovosti z účtu. Při přikázání pohledávky mohou být exekučně postiženy i peněžité dávky, které nepodléhají výkonu…