evropské právo

Vyčerpání práv k některým průmyslovým právům – současná právní úprava a očekávané změny v důsledku vstupu do EU – část. I

Vyčerpání práv k ochranné známce nebo patentu má za následek, že jejich majitel nemůže vykonávat svá práva k nim v tom smyslu, že nemůže třetím osobám zejména zakázat dovoz, nabídku nebo prodej výrobků, které byly uvedeny na trh buď přímo jím nebo s jeho souhlasem.

Evropský soud odsoudil náboženskou diskriminaci

Seraphine Palau-Martinezové (40), matce dvou dětí, mělo být tři a půl roku po jejím rozvodu odebráno právo na péči o její dvě děti, které u ní až do té doby žily. Proti matce rozhodl na podnět otce francouzský odvolací soud, a to navzdory prvoinstančnímu rozsudku soudu v Nimes. Odvolací soud své rozhodnutí odůvodnil tím, že matka potvrdila, „že…

Rozhodné právo v závazkových vztazích z mezinárodního obchodu - Lex mercatoria – část III.

Význam lex mercatoria souvisí s nevýhodami použití kolizních norem mezinárodního práva soukromého, resp. hmotného práva. Co se týče nejvýznamnějších výhrad vůči kolizním normám, je možno uvést především to, že nejsou schopny zohlednit kvalitu hmotných norem, na které odkazují. U principu neužšího spojení, zejména v rámci složitých kontraktů…

Rozhodné právo v závazkových vztazích z mezinárodního obchodu - Lex mercatoria – část II.

Tradiční náhled posuzuje lex mercatoria jako soubor, který je v neustálém vývoji a jehož obsah není vždy určitý. Není pokládán za nadnárodní právní systém, t.j. může být vyloučen (potlačen) nutně použitelnými normami fora nebo jiného státu. Dále je v zásadě podmíněn volbou stran, ať již výslovnou nebo mlčky, resp. nepřímou, a to odkazem na…

Rozhodné právo v závazkových vztazích z mezinárodního obchodu - Lex mercatoria – část I.

V současné době vzrůstá míra uznání myšlenky, že národní právní řád (resp. mezinárodní smlouvy) nemusí nutně regulovat všechny aspekty smluvního vztahu. Otázkou je ale vztah mezi nevyhnutelnou účastí národních právních řádů a právem stran vyhnout se jim. Francouzská doktrína „inkorporace, začlenění“ vychází z předpokladu, že vůle stran stojí nad…

Rozhodné právo v závazkových vztazích z mezinárodního obchodu - nutně použitelné normy, výhrada veřejného pořádku

Označení těchto norem se vyznačuje terminologickou nejednoznačností. Friedrich Karl von Savigny je popsal jako “zákony přísně pozitivního, imperativního charakteru, mající užší obsah než ius cogens”, nebo také “absolutní zákony”. Podle Savignyho mají tyto “výjimečné zákony” odrážet spíše veřejný zájem než zájem…

Rozhodné právo v závazkových vztazích z mezinárodního obchodu - kolizní normy obecně (Haagská úmluva o právu použitelném na zastoupení)

V oblasti smluv o zastoupení se pro některé státy (Argentina, Francie, Nizozemí a Portugalsko) uplatní Haagská úmluva o právu použitelném na zastoupení, která vstoupila po podpisu v roce 1978 v platnost v roce 1992 (Úmluva o zastoupení). Úmluva o zastoupení upravuje jak použitelné právo na vztah mezi zástupcem a zastoupeným, tak i na vztah mezi…

Dvě Unie, dva pohledy

Přinášíme poslední ze série tří článků na téma euroústavy autora Tomáše Haase, žijícího od roku 1969 střídavě v USA a Kanadě, absolventa University of Toronto v oborech politické vědy a historie. Autor v současné době pracuje jako nezávislý konsultant. Věříme, že „pohled od jinud“ bude pro naše čtenáře zajímavým přínosem k diskuzi o tomto…

Rozhodné právo v závazkových vztazích z mezinárodního obchodu - kolizní normy obecně (Římská úmluva o právu použitelném na smluvní vztahy)

Práce na Římské úmluvě o právu použitelném na smluvní vztahy (“Římská úmluva”) byly iniciovány již v roce 1967. Byl zdůrazňován ekonomický význam unifikace kolizních norem, a v této souvislosti také paralela mezi ekonomickou integrací a právní harmonizací. Tato iniciativa souvisí také se snahou o vytvoření jedné unijní právní úpravy v oblasti…

Nebojme se bát Evropské ústavy II

Přinášíme druhý ze série tří článků na téma euroústavy autora Tomáše Haase, žijícího od roku 1969 střídavě v USA a Kanadě, absolventa University of Toronto v oborech politické vědy a historie. Autor v současné době pracuje jako nezávislý konsultant. Věříme, že „pohled od jinud“ bude pro naše čtenáře zajímavým přínosem k diskuzi o tomto…

Rozhodné právo v závazkových vztazích z mezinárodního obchodu - pravidla určení rozhodného práva – část. IV (hmotné normy v oblasti závazkových vztahů)

Smlouvy o přepravě mají úzkou souvislost s jinými smlouvami mezinárodního obchodu, nicméně jejich strany nejsou totožné se smluvními stranami těchto jiných smluv. Charakteristickým rysem mezinárodních úmluv o dopravě je kogentní systém odpovědnosti. Dopravu zboží přitom upravují nejenom přímo použitelné normy, ale i unifikovaná kolizní norma…

Nebojme se bát Evropské ústavy I.

Přinášíme první ze série tří článků na téma euroústavy autora Tomáše Haase, žijícího od roku 1969 střídavě v USA a Kanadě, absolventa University of Toronto v oborech politické vědy a historie. Autor v současné době pracuje jako nezávislý konsultant. Věříme, že „pohled od jinud“ bude pro naše čtenáře zajímavým přínosem k diskuzi o tomto…

Rozhodné právo v závazkových vztazích z mezinárodního obchodu - pravidla určení rozhodného práva – část. III (hmotné normy v oblasti závazkových vztahů

Úmluva o zastoupení při mezinárodním prodeji zboží z roku 1983 (Úmluva (o zastoupení)) je jedním z mezinárodních instrumentů připravených v rámci aktivit UNIDROIT. Úmluva o zastoupení má dispozitivní charakter, když umožňuje vyloučení jejího použití jako celku nebo kteréhokoli jejího ustanovení. Podmínkou takové derogace je však, pokud se…

Rozhodné právo v závazkových vztazích z mezinárodního obchodu - pravidla určení rozhodného práva – část. II (hmotné normy v oblasti závazkových vztahů)

Úmluva OSN o promlčení při mezinárodní koupi zboží (Úmluva (o promlčení)) byla stejně jako Vídeňská úmluva připravena v rámci aktivit UNCITRAL a přijata v roce 1974. V souvislosti s přijetím Vídeňské úmluvy bylo třeba uvést znění Úmluvy o promlčení do souladu se zněním Vídeňské úmluvy, především co se týče vymezení kupních smluv, kterých se týká.

Rozhodné právo v závazkových vztazích z mezinárodního obchodu - smluvní autonomie a volba práva – část.III (volba práva)

Především čl. 3.1 Římské úmluvy, a čl.7.1 Haagské úmluvy hovoří o právu zvoleném stranami (“law chosen by the parties”). Ale obě Úmluvy vymezují termín “law” jako právo jiné než kolizní pravidla mezinárodního práva soukromého, tedy jako “normy platné ve státě”. Účelem této formulace bylo vyloučení renvoi, ale význam tohoto ustanovení je poněkud…

Náboženské a duchovní podněty v budoucí Evropě

Mnohé oblasti života Evropy jsou odkřesťanštěné, jako bylo již uvedeno, tvář katolické církve je zeslabena, mnohdy selhala ve velmi ožehavých situacích, zvláště tehdy, když selhali její reprezentanti (pedofile, homosexualita), když církvi chybí autentické svědectví a je v ní zřetelná touha po moci a jedná alibisticky.

Rozhodné právo v závazkových vztazích z mezinárodního obchodu - pravidla určení rozhodného práva – část. I (hmotné normy v oblasti závazkových vztahů)

V oblasti závazkového práva je patrný mnohem menší zájem státu na ingerenci, než v jiných oblastech práva (např. v rodinném právu). V případě absence volby rozhodného práva se především aplikují přímo použitelné hmotně-právní ustanovení mezinárodních úmluv, které mají přednost před mezinárodními unifikovanými kolizními normami, jako je níže…

Rozhodné právo v závazkových vztazích z mezinárodního obchodu - smluvní autonomie a volba práva – část.IV (volba několika právních řádů)

U contract splitting (dépecage), tedy možnosti rozdělit smlouvu na části řídící se různým použitelným právem, je třeba rozlišovat situaci, kdy si strany zvolí právní řád jenom na jistou část smlouvy bez dalšího, od situace, kdy si strany přímo zvolí dva nebo více právních řádů. V první případě je částečná volba běžně akceptována, a výběr doplňuje…

Rozhodné právo v závazkových vztazích z mezinárodního obchodu - smluvní autonomie a volba práva – část. II (podmínky a omezení výkonu autonomie)

Základní otázkou autonomie stran je, stručně řečeno, následující: co dovoluje vůbec stranám učinit volbu práva? Pokud je vůle skutečně autonomní, tedy strany smlouvy můžou podřídit svůj vztah jakýmkoli právním řádem nebo mezinárodními nestátními pravidly soukromého práva (lex mercatoria), neměli by být, alespoň podle určitých názorů, vázáni…

Judikatura Evropského soudu pro lidská práva týkající se zásady ne bis in idem – část II.

Stěžovatel v červnu 1996 zapříčinil dopravní nehodu, při které byl smrtelně zraněn cyklista. V prosinci 1996 shledal správní orgán stěžovatele vinným několika dopravními přestupky, mezi nimi i přestupkem řízení pod vlivem alkoholu (oddíly 5 § 1, 99 § 1 (a) SVO). V březnu 1997 zemský soud stěžovatele odsoudil podle čl. 81 § 2 SGB za způsobení smrti…