Evropský platební rozkaz rozděluje evropské zákonodárce

odle stávajícího návrhu Komise by ovšem případným žalobcům byla dána také možnost uplatnit své nároky v řízení podle příslušných národních pravidel a nevyužít tak nového „evropského“ soudního řízení. Součástí návrhu nového nařízení je rovněž jednotný formulář pro podání návrhu na vydání „Evropského“ platebního rozkazu. Nové nařízení by se v případě jeho schválení Evropským parlamentem a Radou EU aplikovalo ve všech civilních a obchodních věcech. Na řízení daňová, celní, konkursní a správní se tedy vztahovat nebude. Platnost nového nařízení se předpokládá od 1. ledna 2006.

V současné době probíhá v rámci projednávání tohoto návrhu debata soustřeďující se zejména na otázku, zdali má toto nařízení upravovat pouze případy, kdy věřitel a dlužník bydlí resp. mají své sídlo v různých členských státech EU, nebo se má vztahovat i na případy ryze vnitrostátní. Komise v této otázce zastává širší přístup a tvrdí, že v opačném případě by bylo v podstatě zakázáno „národním věřitelům“ použít evropského zjednodušeného řízení. Rada EU se naopak přiklání k užšímu pojetí omezujícímu aplikaci tohoto nařízení pouze na případy, kdy strany mají své sídlo nebo bydliště v různých členských státech. Odkazuje přitom na článek 65 Smlouvy o založení Evropského společenství, z něhož tento návrh vychází, jenž stanoví, že Evropské společenství je oprávněno přijímat v oblasti soudní spolupráce opatření pouze v civilních věcech s mezinárodním prvkem. Komise naproti tomu argumentuje, že toto ustanovení stále umožňuje Evropskému společenství právně regulovat i ryze vnitrostátní vztahy.

Doposud nevyřešenou také zůstává otázka, zda ponechat v dosavadním návrhu nařízení možnost tzv. duálního řízení, kdy si věřitelé budou moci vybrat, zda podají návrh na vydání platebního rozkazu podle nových evropských pravidel, nebo podle dosavadních pravidel upravených jednotlivými národními právními řády. Komise i v tomto bodu zaujala širší postoj, neboť podle ní by bylo vhodnější dát věřitelům volbu pro ně příznivějšího soudního řízení. Je však otázkou, zdali by duální systém nepřinesl spíše více komplikací než zamýšlené zjednodušení celého procesu.

Návrh nového nařízení bude během svého projednávání na půdě Evropského parlamentu a Rady EU předmětem ještě mnoha odborných debat a zatím tedy není zcela zřejmé, k jakému názoru se evropští zákonodárci nakonec přikloní. I přes případné omezení své aplikace by však nové nařízení jistě přispělo k rychlejší a účinnější ochraně věřitelů v rámci EU.