Houby a paragrafy

Češi jsou obecně vášnivými sběrači lesních plodin, ročně jich, alespoň dle údajů Ministerstva zemědělství ČR  nasbírají v průměru za více než tři miliardy (!) korun. Takřka ze dvou třetin se na zmíněných každoročních sběrech podílejí houby, kterých šetrní (myšleno přirozeně v dobrém)  Češi, Moravané a Slezané  nasbírají v průměru více než 20 000 tun, a to, dle statistických odhadů za téměř 1,9 miliardy českých korun.[1]

Jaké speciální podmínky musí splnit člověk, který chce kupř. ve svém stravovacím zařízení používat lesní houby vlastnoručně nasbírané?
 
Stejně jako řada jiných věcí je i úprava a následný prodej lesních hub (ať již jako součást pokrmů či samostatně) regulován českým veřejným právem – de lege lata jsou podmínky pro uvádění jedlých lesních hub do oběhu dány zákonem číslo  110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích, dále pak zákonem 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dále pak zákonem 146/2002 Sb. o Státní zemědělské a potravinářské inspekci, a vyhláškou Ministerstva zemědělství číslo 157/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky pro čerstvé ovoce a čerstvou zeleninu, zpracované ovoce a zpracovanou zeleninu, suché skořápkové plody, houby, brambory a výrobky z nich, jakož i další způsoby jejich označování.[2]
 
Důležité tady je, že k uvedení volně rostoucích jedlých hub do oběhu za účelem jejich prodeje spotřebiteli nebo k dalšímu zpracování pro potravinářské účely musí mít provozovatel potravinářského podniku odbornou způsobilost, kterou prokazuje osvědčením.
 
Kde možno zmíněné osvědčení o znalosti hub získat?

Doklad prokazující znalost hub vydávají krajské hygienické stanice  na základě úspěšného složení zkoušky ze znalosti hub. Za vydání osvědčení platí žadatel správní poplatek. Výše poplatku v současné době činí pět set korun.
 
Ke zkoušce ze znalosti hub se může přihlásit jen osoba zletilá. A jen taková plnoletá osoba  vlastnící  osvědčení o zdravotní způsobilosti k této činnosti. Zdravotní způsobilost osvědčuje praktický lékař, u něhož je osoba registrována k léčebné péči. Obligatorní součástí tohoto vyšetření je, dle § 3 odst. 10 zákona  číslo  110/1997Sb,  odborné vyšetření zraku.
 
Z výše napsaného mj. plyne, že zkoušku  ze znalosti hub musí složit nejen provozovatel restauračního či potravinářského podniku, ale i osoba která by chtěla prodávat lesní houby např. na tržnici.  Dodejme, že zde navíc vstupuje do akce (a podnikatel jej musí samozřejmě dodržovat) i sekundární právní předpis tzv. tržní řád, který obec může v přenesené působnosti vydat formou nařízení obce k čemuž je zmocněna v § 18 odst. 1 živnostenského zákona. 
 
Pro prodej čerstvých volně rostoucí hub dle § 25 vyhlášky Ministerstva zemědělství číslo 157/2003 Sb., mj. platí, že musí být pevné konzistence, dobře na sucho očištěné, bez cizích příměsí a nečistot. Houby nesmějí být přestárlé, plesnivé, zapařené a nadměrně vlhké. Mohou být rozděleny nejvýše jedním řezem, klobouk však musí být spojen s třeněm. Loupání klobouků hub není dovoleno s výjimkou klouzků.
 

JUDr. Petr Kolman, Ph.D.,
odborný asistent  na PF MU v Brně

--------------------------------------------------------------------------------
[1]  Z povahy věci jsou výše zmíněná čísla jen orientační, přesná data patrně nezná ani jemnostpán Krakonoš...
[2] Poslední novelizace této vyhlášky proběhla za pomoci vyhlášky 291/2010 Sb., kterou se mění vyhláška 157/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky pro čerstvé ovoce a čerstvou zeleninu, zpracované ovoce a zpracovanou zeleninu, suché skořápkové plody, houby, brambory a výrobky z nich, jakož i další způsoby jejich označování.

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz