K ustanovením § 6, § 12a odst. 3 a § 27 odst. 6 zákona o konkursu a vyrovnání

Pohledávky úpadce patří do konkursní podstaty. Závěr o vyloučení nedobytných pohledávek z podstaty je možno učinit až po prohlášení konkursu (§ 27 odst. 6 zákona), nikoli již při rozhodování o návrhu na prohlášení konkursu v rámci posouzení, zda majetek dlužníka zřejmě nepostačuje k úhradě nákladů konkursu (§ 12a odst. 3 zákona).

V soudní praxi nepanuje shoda ani v otázce, kdy (v které fázi konkursního řízení) je možno učinit závěr o vyloučení nedobytných pohledávek z podstaty. Krajský obchodní soud v Brně např. ve věci sp. zn. 27 K 170/95 zamítl návrh na prohlášení konkursu na majetek dlužníka podle § 12a odst. 3 zákona, když uzavřel, že v aktivech dlužníka jsou (vedle minimálního hotovostního zůstatku) jen nedobytné pohledávky. Naproti tomu Vrchní soud v Praze pod sp. zn. 4 Ko 260/96 uvedl, že závěr o vyloučení nedobytných pohledávek z podstaty je možno učinit až po prohlášení konkursu.

Pohledávky úpadce patří do konkursní podstaty a jsou tudíž majetkem dlužníka, který je postižen prohlášením konkursu. Klasifikovat tyto pohledávky jako nedobytné s účinkem, že se k nim při úvaze o majetku podstaty nepřihlédne, je však v konkursu možné pouze postupem podle ustanovení § 27 odst. 6 zákona, tedy až v té fázi konkursního řízení, která následuje po prohlášení konkursu na majetek dlužníka. Při rozhodování o návrhu na prohlášení konkursu v rámci posouzení, zda majetek dlužníka zřejmě nepostačuje k úhradě nákladů konkursu (§ 12a odst. 3 zákona), ovšem pohledávky dlužníka jako „nedobytné” pominout (z majetku, který by měl být prohlášením konkursu postižen vyloučit) nelze. Zákon s takovým postupem nepočítá již proto, že soud ani navrhující věřitel před prohlášením konkursu obvykle nemá pro takový závěr spolehlivé podklady (tvrzení dlužníka o neexistenci písemných podkladů o nedobytnosti pohledávky samo o sobě nestačí). Vykazuje-li dlužník pohledávky za jinými, stěží lze bez prozkoumání potřebných údajů z jeho účetnictví, případně bez pokusu zajistit si součinnost jeho dlužníků a prověřit jejich solventnost, usuzovat na „zřejmý” nedostatek majetku dlužníka potřebného k úhradě nákladů konkursu. Jde přitom o úkony, jež svým rozsahem překračují zkoumání podmínek, za nichž soud může prohlásit konkurs (§ 12a odst. 1 zákona). Soudu nic nebrání, aby (dojde-li posléze k vyloučení nedobytných pohledávek úpadce z podstaty) již prohlášený konkurs podle ustanovení § 44 odst. 1 písm. d) zákona, který tuto situaci výslovně předjímá, zrušil.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz