epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
  • ZÁKONY
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
  • AKTUÁLNĚ
  • COVID-19
  • E-shop
  • Advokátní rejstřík
  • občanské právo
  • obchodní právo
  • insolvenční právo
  • finanční právo
  • správní právo
  • pracovní právo
  • trestní právo
  • evropské právo
  • veřejné zakázky
  • ostatní právní obory
Konference: Rodina v právu a bezpráví
20. 3. 2015
ID: 97329upozornění pro uživatele

Možnosti získání přechodného pobytu na území České a Slovenské republiky občany třetích zemí

Řešení problematiky kontroly hranic a pobytu cizinců, jakož i řádné fungování migrační politiky patří mezi prvořadé úkoly jak v rámci slovenského, tak i českého právního řádu. Před rokem 1993 tvořila Česká a Slovenská republika jeden federální státní celek a problematika regulace právních vztahů v oblasti imigrace cizinců byla upravena zákonem č.123/1992 Z.z. o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky. Rozdělením České a Slovenské Federativní Republiky došlo také k rozdělení právního řádu a potřebě vytvoření vlastního systému regulace právních vztahů v oblasti pobytu cizinců. Průlomovým obdobím v oblasti imigračního práva bylo v obou zemích období vstupu do Evropské unie, resp. období přípravy na vstup a s tím související harmonizace vnitrostátního práva s právem Evropské unie.

 
 Advokátní kancelář FUTEJ & Partners, s.r.o.
 
Tímto okamžikem se oba státy zavázaly, že v oblasti pobytu cizinců budou kromě prosazování vlastních vnitrostátních zájmů přednostně plnit úkoly vytýčené ve Smlouvě o fungování Evropské unie, tak i v pramenech sekundárního práva EU. V souvislosti se vstupem do Evropské unie bylo v souladu s jednou z hlavních slobod garantovaných Evropskou unií  - volným pohybem osob, zapotřebí zavést nový, disparátní systém přístupu k občanům států Evropské unie resp. Evropského hospodářského prostoru a občanům třetích zemí. Jistá míra privilegování občanů členských států EÚ však existovala už předtím a vyplývala ze smluv o přidružení České a Slovenské republiky k Evropské unii.

Vývoj právní úpravy v oblasti imigračního práva je přirozeně velmi dynamický, nicméně základní principy zůstávají stejné jak pro českou, tak i slovenskou právní úpravu, a to zabezpečit ochranu národních zájmů a zároveň zabezpečit slobodu pohybu a pobytu osob ve smyslu unijního práva.

Současná právní úprava imigračního práva obou zemí v oblasti pobytu cizinců ustanovuje taxativní výčet účelů a podmínek, na které se ten který typ pobytu musí vázat. V zásadě je možné konstatovat, že imigrační právo obou států se vyznačuje zásadním, historicky-sociálně podmíněným obsahovým průnikem mezi českou a slovenskou právní úpravou, a to za současné existence jistých rozdílů.

Na první pohled vnímatelný rozdíl představuje odlišné pojmenování některých obsahově příbuzných institutů, resp. stejné pojmenování obsahově odlišných institutů. Přechodný pobyt ve smyslu českého zákona č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců na území České republiky (dále jen jako ,,český zákon o pobytu cizinců“), představuje široký pojem, který lze negativně definovat jako jakýkoliv jiný druh pobytu než trvalý pobyt. Cizinec je oprávněn pobývat na území České republiky přechodně bez víza, na základě krátkodobého víza, dlouhodobého víza, povolení k dlouhodobému pobytu, nebo na základe tzv. výjezdného příkazu. Naproti tomu, slovenský zákon č. 404/2001 Z.z. o pobyte cudzincov (dále jako „slovenský zákon o pobytu cizinců“) rovněž upravuje tzv. dlouhodobý pobyt, nicméně se jedná o jakousi formu trvalého pobytu, který se uděluje na dobu neomezenou, když uvedené nekoresponduje s obsahovým vymezením pojmu dlouhodobý pobyt ve smyslu české právní úpravy.

Přechodný pobyt ve smyslu slovenského zákona o pobytu cizinců opravňuje občana třetí země pobývat, vycestovat a opětovně vstoupit na území Slovenské republiky v rámci doby, na kterou bylo povolení k pobytu uděleno, přičemž je jeho udělení vázáno pouze na jeden účel. Má-li občan třetí země v úmyslu vykonávat jinou činnost, než za účelem které mu byl udělen přechodný pobyt, je ve většině případů povinen podat novou žádost o udělení přechodního pobytu.

Obsahově nejbližším k institutu přechodného pobytu dle slovenského práva je český dlouhodobý pobyt a z určité části také dlouhodobé vízum na pobyt přesahující 90 dnů. Předpokladem vyhovění žádosti podané občanem třetí země na pracovišti Ministerstva vnitra ČR o povolení na dlouhodobý pobyt na území České republiky je splnění několika podmínek. První podmínkou je udělené vízum nad 90 dní, a zároveň podmínka, že plánovaný pobyt v České republice bude trvat po dobu delší než 6 měsíců. Taktéž účel, na který má být dlouhodobý pobyt udělen, musí byť totožný s účelem, za kterým bylo cizinci udělené dlouhodobé vízum (existují jisté výjimky). Splnění podmínky předchozího udělení dlouhodobého víza se však nevyžaduje v případě, podá-li cizinec žádost o povolení na dlouhodobý pobyt na zastupitelském úřadě ČR v zahraničí.

V porovnání s tím může občan třetí země dle slovenské právní úpravy podat žádost o povolení k přechodnému pobytu bez ohledu na skutečnost, zda mu bylo předtím uděleno vízum či nikoliv, a to za jakýmkoliv účelem. Občané třetích zemí, na než se vztahuje vízová povinnost a nemají zájem o udělení víza, můžou podat žádost na zastupitelském orgánu Slovenské republiky v zahraničí, občané zemí bez vízové povinnosti na útvaru cizinecké policie v Slovenské republice, a to již v první den svého pobytu a bez ohledu na plánovanou délku pobytu.

Co se týče formy podání žádosti, lze konstatovat větší dávku inovativnosti ze strany českého zákonodárce, neboť v rámci ČR lze podat žádost také prostřednictvím pošty, v elektronické podobě datovou schránkou nebo e-mailem podepsaným zaručeným elektronickým podpisem. Efektivitu uvedeného opatření však snižuje skutečnost, že ve většině případů je žadatel i přesto povinen osobně se dostavit do 5 dnů na příslušné pracoviště Ministerstva vnitra, jinak nebude zahájeno řízení o žádosti. Z podmínky osobního podání žádosti nicméně existují i výjimky, jak je tomu například v případě žádosti o prodloužení povolení na dlouhodobý pobyt za stejným účelem, kdy žadatel již není povinen dostavit se k podání žádosti osobně.

Jak v případě přechodného pobytu na území Slovenské republiky, tak dlouhodobého pobytu ve smyslu české právní úpravy je zapotřebí, aby se pobyt občana třetích zemí vázal na určitý zákonem předpokládaný účel. V zásadě platí, že občan třetí země je oprávněný vykonávat na území ČR pouze činnost, na kterou mu bylo uděleno povolení k pobytu. Z uvedeného pravidla jsou jisté výjimky, když může student v jistém rozsahu také pracovat, nebo zpravidla každý občan bez ohledu na účel svého pobytu, studovat. Podmínkou nicméně zůstává skutečnost, že občan třetí země bude tyto činnosti vykonávat současně tak, aby byl zachován původní účel pobytu.

Účely, pro které je možné udělit povolení k dlouhodobému pobytu v České republice a k přechodnému pobytu v Slovenské republice jsou až na některé rozdíly v zásadě stejné. Povolení k pobytu tak může být udělené zejména za účelem studia, podnikání, společného soužití rodiny nebo vědeckého výzkumu. V obou zemích lze rovněž udělit povolení k pobytu občanovi třetí země s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území jiného členského státu Evropské unie. Slovenský zákon o pobytu cizinců samostatně upravuje také možnost přechodného pobytu za účelem výkonu osobitné činnosti, plnění služebních povinností civilními složkami ozbrojených sil a přechodný pobyt občana třetí země s postavením Slováka žijícího v zahraničí. Český zákon o pobytu cizinců obsahuje také možnost požádat o dlouhodobý pobyt za účelem strpení pobytu, jenž je svojí povahou podobný tolerovanému pobytu ve smyslu slovenského zákona o pobytu cizinců.

Zajímavou změnu přinesla novela českého zákona o pobytu cizinců, která se s účinností od  24.6.2014 zrušila možnost žádat o víza nad 90 dní, tak i o udělení povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání. Zaměstnání na rozdíl od slovenské právní úpravy upravuje v České republice nový institut tzv. zaměstnanecké karty, který v systému přechodných pobytů dle českého zákona o pobytu cizinců představuje samostatní podkategorii pobytu.  Zaměstnanecká karta opravňuje cizince pobývat na území České republiky a zároveň pracovat na pracovní pozici, pro kterou byla zaměstnanecká karta vydána. V případě změny pracovní pozice nebo zaměstnavatele se vyžaduje souhlas odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra ČR.

Změny zavedené zaměstnaneckou kartou vycházejí z požadavků práva Evropské unie a svou povahou jsou podobné změnám, jež byly zavedené na území Slovenské republiky novelou zákona o pobytu cizinců, která nabyla účinnost dnem 1.1.2014. Výsledkem novelizací je v obou případech de facto sloučení povolení na pobyt s povolením na zaměstnání.

Požadavky na doklady, které je zapotřebí předložit k žádosti a které prokazují splnění konkrétních podmínek a předpokladů pro udělení toho kterého druhu pobytu, jsou v obou zemích principielně stejné. Zpravidla se prokazuje účel pobytu, zajištění ubytování po dobu plánovaného pobytu, dostatek prostředků k pobytu po dobu trvání povolení k pobytu, bezúhonnost a zdravotní způsobilost. 

Jisté rozdíly lze konstatovat v přístupu obou zemí k zabezpečení ochrany bezpečnosti státu a veřejného pořádku. Zatím co v Slovenské republice platí obligatorní povinnost občana třetí země přiložit k žádosti doklad prokazující bezúhonnost, česká právní úprava ponechává potřebu předložit takový doklad na zvážení příslušného správního orgánu rozhodujícího o podané žádosti.

Ve vztahu k ochraně veřejného zdraví přistoupil slovenský zákonodárce striktněji než český, a to konkrétně tím způsobem, že až na malé výjimky vyžaduje od každého cizince, jemuž bylo vydáno povolení na přechodný pobyt, aby ve lhůtě do 30 dnů od převzetí dokladu o pobytu předložil lékařskou zprávu prokazující, že netrpí žádnou nemocí ohrožující veřejné zdraví. Pokud by cizinec lékařskou zprávu nepředložil, příslušný policejní útvar zahájí řízení o zrušení přechodného pobytu.  Ve smyslu české právní úpravy je cizinec sice povinen předložit lékařskou zprávu, ale pouze v případě, že bude k předložení takové lékařské zprávy vyzván, a to na základě důvodného podezření, že trpí závažnou nemocí.

Z důvodů historického propojení českého a slovenského právního řádu, tak i z důvodů nadnárodní regulace jistých aspektů imigračních politik prostřednictvím právních aktů Evropské unie, je systém úpravy imigračního práva v oblasti pobytů občanů třetích zemí na území obou států v mnohých aspektech velmi podobný. Samozřejmě existuje množství rozdílu jak hmotného, tak procesního charakteru. Některé podstatné rozdíly jsou odůvodněné také existencí bilaterálních smluv uzavřených s třetími státy před vstupem do Evropské unie, resp. schengenského prostoru. Například dle dohody o bezvízovém styku mezi Českou republikou a Korejskou republikou, jsou občané Korejské republiky oprávnění pobývat na území České republiky 90 dní nad rámec obecného schengenského pravidla, na základě kterého můžou občané třetích zemí, jimž bylo udělené tzv. schengenské vízum, resp. na kterých se vízová povinnost nevztahuje (například občané Korejské republiky) pobývat v rámci schengenského prostoru maximálně 90 dnů během každých 180 dní. V praxi to znamená, že občan Korejské republiky, který pobýval na území Slovenské republiky bez povolení k pobytu po dobu 90 dnů během jakýchkoliv 180 dnů a je tedy povinen vycestovat z území schengenského prostoru, má možnost vycestovat do České republiky, kde je oprávněn pobývat po dobu dalších 90 dnů. V této souvislosti je zapotřebí upozornit na skutečnost, že jeho oprávnění se vztahuje výlučně na území České republiky a z uvedeného důvodu je na vycestování ze schengenského prostoru zapotřebí využít přímý let nebo tranzit mimo státy Schengenu.  


JUDr. Daniel Futej, PhD.

JUDr. Daniel Futej, PhD.,
partner

Mgr. Dalimir Jančovič

Mgr. Dalimir Jančovič,
advokátní koncipient

 

FUTEJ & Partners, s.r.o.

Radlinského 2
811 07 Bratislava

Tel: +421 2 5263 3161
Fax: +421 2 5263 3163
e-mail: futej@futej.sk


Pobočka advokátskej kancelárie v Prahe:

Advokátní kancelář FUTEJ & Partners, s.r.o.

Thákurova 676/3, Dejvice,
160 00 Praha 6

Tel: 00420 777 111 427
e-mai: futej@futej.cz


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


JUDr. Daniel Futej, PhD., Mgr. Dalimir Jančovič ( FUTEJ & Partners )
20. 3. 2015
pošli emailem
vytiskni článek
  • Tweet

Další články:

  • Pokut za porušení GDPR přibývá, jak jim předejít?
  • Úhrada vyšetření na přítomnost antigenu viru SARS –CoV-2 v oblasti poskytování sociální péče
  • Přehnaný právní formalismus versus prezident republiky
  • DEAL MONITOR
  • Výjimky z pravidla přednosti pozdější příznivější právní úpravy v přestupkovém právu dle judikatury Nejvyššího správního soudu
  • Kamerový systém dle zákona o odpadech ve světle GDPR
  • Bankovní identita – posun v digitalizaci nejen veřejné správy
  • V posledních letech jsou do České republiky stále častěji doručovány protokoly dopravních přestupků spáchaných v zahraničí.
  • Krátká reakce na článek „Desatero pro výtěžnější oddlužení“
  • Zrušení rozhodčího nálezu soudem jako procesní následek porušení povinnosti rozhodce
  • Nová evropská úprava digitálních služeb – 1. díl – Digital Services Act

Související produkty

Online kurzy

  • Blockchain
  • Právní formy sportovních organizací se zaměřením na spolky II. část
  • Právní formy sportovních organizací se zaměřením na spolky I. část
  • Ochrana osobních údajů
  • Bezpečnost osobních údajů
Lektoři kurzů
Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
Kurzy lektora
Mgr. Ing. Bc. Jan Tomíšek
Mgr. Ing. Bc. Jan Tomíšek
Kurzy lektora
JUDr. Josef Donát, LL.M.
JUDr. Josef Donát, LL.M.
Kurzy lektora
JUDr. Tomáš Dobřichovský, Ph.D.
JUDr. Tomáš Dobřichovský, Ph.D.
Kurzy lektora
Mgr. Michaela Micková
Mgr. Michaela Micková
Kurzy lektora
JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
Kurzy lektora
JUDr. Mgr. Filip Rigel, Ph.D.
JUDr. Mgr. Filip Rigel, Ph.D.
Kurzy lektora
JUDr. Daniela Kovářová
JUDr. Daniela Kovářová
Kurzy lektora
Mgr. Libor Zbořil
Mgr. Libor Zbořil
Kurzy lektora
všichni lektoři

Nejčtenější na epravo.cz

  • 24 hod
  • 7 dní
  • 30 dní
  • Právní ochrana elektronické pošty zaměstnanců
  • Stravenkový paušál (peněžitý příspěvek na stravování) – právní a daňové aspekty
  • Roušky na pracovišti. Jaká jsou rizika?
  • Výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnance (část 1.)
  • Dětské dluhy a chystaná novelizace OZ a OSŘ
  • Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní rok (část 1.)
  • Co je to WHITE-WASH REPORT aneb zpráva o poskytnutí finanční asistence
  • Mateřská dovolená: Ukládá zákoník práce pouze povinnost zaměstnavateli zaměstnankyni mateřskou dovolenou poskytnout, nebo také matce povinnost na mateřskou dovolenou nastoupit?
  • Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní rok (část 1.)
  • Výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnance (část 1.)
  • Roušky na pracovišti. Jaká jsou rizika?
  • Využití elektronického podpisu pro pracovněprávní dokumentaci
  • Povinnost nošení roušky v kontextu ústavních práv
  • Telička do Vídně, možnost uzavření kapitoly životní prostředí
  • Lhůta k uplatnění práv z vadného plnění se při výměně spotřebního zboží nebo jeho součásti neobnovuje, ale pokračuje lhůta původní
  • Regulace open-source P2P platební sítě Bitcoin
  • Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní rok (část 1.)
  • Regulace open-source P2P platební sítě Bitcoin
  • Náklady řízení
  • Desatero pro výtěžnější oddlužení
  • Výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnance (část 1.)
  • Stravenkový paušál, co tato novinka znamená pro zaměstnance a co pro zaměstnavatele?
  • Krácení dovolené nově od 1. 1. 2021
  • Senátní výbory se neshodly, v jaké úpravě vrátit mediální zákon

Pracovní pozice

Soudní rozhodnutí

Předběžné opatření v řízení ve věcech péče soudu o nezletilé

Rozhodne-li soud „obecným“ předběžným opatřením podle § 76 a násl. občanského soudního řádu i za situace, kdy jsou naplněny podmínky pro vydání předběžného opatření podle...

Rozhodnutí o upuštění od výkonu trestu odnětí svobody nebo jeho zbytku za současného vyhoštění podle § 327 odst. 1 písm. b) trestního řádu

Zákonem stanovená možnost neodůvodnit soudní rozhodnutí o upuštění od výkonu trestu odnětí svobody nebo jeho zbytku za současného vyhoštění podle § 327 odst. 1 písm. b) trestního...

Změna volebního systému

1. Při hodnocení ústavnosti volebních zákonů je třeba vycházet nejen z ústavní úpravy voleb a volebního práva, nýbrž i z role, jaká je volbám a volebnímu právu přiřazena v rámci...

Pracovněprávní vztahy

Ustanovení § 19 odst. 3 zák. práce, které stanoví, že neplatnost právního jednání nemůže být zaměstnanci na újmu, nezpůsobil-li neplatnost výlučně sám, je třeba analogicky...

Insolvenční řízení (exkluzivně pro předplatitele)

Věřitel může svoji pohledávku za (bývalým) členem statutárního orgánu obchodní korporace z titulu ručení podle § 68 z. o. k. přihlásit do insolvenčního řízení vedeného na...

Vyhledávání ASPI

ASPI

Hledání v rejstřících

  • mapa serveru
  • o nás
  • reklama
  • podmínky provozu
  • kontakty
  • publikační podmínky
  • FAQ
  • obchodní a reklamační podmínky
  • Ochrana osobních údajů - GDPR
AIVD APEK 100 nej
© EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2021, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

Jste zde poprvé?

Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů