Nové způsoby zajištění celního dluhu

Zákon č. 13/1993 Sb. celní zákon prošel novelizací, a to zákonem č. 1/2002 Sb., který podstatným způsobem zasáhl a novelizoval celní zákon. Většina změn, které přinesla novela nabývají účinnosti 1. července 2002. Část celního zákona týkající zajištění celního dluhu prošla významnou změnou přinášející zejména nové způsoby zajištění celního dluhu.

Stávající právní úprava obsažená v celním zákoně zná tři základní způsoby zajištění celního dluhu – globální zajištění celního dluhu, paušální zajištění celního dluhu a individuální zajištění celního dluhu. Nová právní úprava přináší následující způsoby zajištění celního dluhu:
a) převodem příslušné částky na účet celního orgánu ("celní jistota"), je-li zajišťován celní dluh, který vznikl nebo by mohl vzniknout z jedné operace prováděné jedním dlužníkem (za zajištění celního dluhu rovnocenné celní jistotě se považuje i předložení šeku, jehož proplacení je zaručeno bankou, nebo předložení jiného dokladu uznaného celním úřadem jako prostředek platby) s tím, že celní orgány nehradí žádný úrok ze zajištěné částky, nebo
b) ručením
1. globálně za celní dluh, který vznikl nebo by mohl vzniknout z jedné nebo několika operací prováděných jedním dlužníkem ("globální záruka"),
2. individuálně za celní dluh, který vznikl nebo by mohl vzniknout z jedné operace prováděné jedním dlužníkem ("individuální záruka"), a to buď s použitím záruční listiny nebo záručního dokladu s tím, že Ministerstvo financí stanoví vyhláškou formu, obsah, náležitosti, rozsah a způsob použití záručních listin, záručních dokladů a osvědčení o zajištění celního dluhu globální zárukou, jakož i způsob a podmínky pro stanovení částky uváděné v záruční listině, nebo
c) zástavním právem, je-li zajišťován celní dluh, který vznikl nebo by mohl vzniknout z jedné operace, jiné než režim tranzitu, prováděné jedním dlužníkem; zástavním věřitelem je stát, jehož jménem jedná příslušný celní úřad, u něhož je zajištění celního dluhu zástavním právem použito.

V případě celní jistoty dále platí, že není-li celní dluh ve lhůtách stanovených celním zákonem dobrovolně splněn, použije se celní jistota na úhradu cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu, dopravného, skladného, pokuty uložené celního zákona a nákladů řízení. Případný zbytek celní jistoty se vrátí osobě, která celní dluh zajistila celní jistotou.

Nejčastějším způsobem zajištění celního dluhu je globální záruka. Novela celního zákona zcela nově upravila proces povolení a používání globální záruky a ručení. Veškeré výše uvedené změny způsobu zajištění celního dluhu nabývají účinnosti jak již bylo uvedeno výše dnem 1.7.2002.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz