epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    11. 12. 2017
    ID: 106700upozornění pro uživatele

    Nový náhled na definici sportu v rozhodovací praxi Soudního dvora EU?

    Soudní dvůr EU se v rozsudku ze dne 26. října 2017 ve věci The English Bridge Union Limited proti Commissioners for Her Majesty’s Revenue and Customs (C‑90/16)[1] zabýval velice zajímavou otázkou, zda lze sportovní bridž zařadit pod pojem sportu a lze mu přiznat osvobození od DPH ve smyslu směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty. Primárním problémem totiž je, že pojem sportu není na úrovni unijního práva definován. Zajímavé jsou dva aspekty tohoto rozhodnutí. Prvním je to, že Soudní dvůr EU zaujal odlišný postoj od stanoviska generálního advokáta a dále, že soud stanovil tři faktory, které musí být vzaty v potaz při určování významu a dosahu pojmu sport.

     
     KŠD LEGAL advokátní kancelář s.r.o.
     
    Shrnutí případu a předběžné otázky

    Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týkala výkladu čl. 132 odst. 1 písm. m) směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (dále „Směrnice o DPH“). Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi The English Bridge Union Limited (dále jen „EBU“) a Commissioners for Her Majesty’s Revenue and Customs (daňová a celní správa Spojeného království) ve věci uplatnění daně z přidané hodnoty (DPH) na vstupní poplatky, které EBU vybírá v rámci turnajů sportovního bridže, které organizuje. EBU, jehož členy jsou regionální sdružení a jednotlivci, organizuje sportovní bridžové turnaje a za účast na nich si od hráčů účtuje vstupní poplatky. Z těchto poplatků odvádí DPH. EBU, který měl za to, že uvedené poplatky mají být osvobozeny od daně na základě čl. 132 odst. 1 písm. m) Směrnice o DPH, požádal daňovou správu o vrácení této daně, přičemž tato žádost byla zamítnuta.

    Věc se dostala k soudu, který měl za to, že výraz sport musí získat autonomní smysl a musí být uplatňován jednotně ve všech členských státech, a z tohoto důvodu se soud rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:

    • 1) Jaké základní charakteristiky musí vykazovat určitá činnost, aby mohla být ‚sportem‘ ve smyslu čl. 132 odst. 1 písm. m) směrnice 2006/112? Musí mít daná činnost zejména významný (nebo nikoliv zanedbatelný) tělesný aspekt, jenž je určující pro její výsledek, nebo postačuje, že má významný duševní aspekt, který je určující pro její výsledek?
    • 2) Je sportovní bridž ‚sportem‘ ve smyslu čl. 132 odst. 1 písm. m) směrnice 2006/112?[2]
    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE
    Stanovisko generálního advokáta

    Prvním podstatným závěrem generálního advokáta Szpunara bylo to, že z předchozí judikatury Soudního dvora týkající se výkladu ustanovení Směrnice o DPH lze dovodit, že pojem sport musí být ve smyslu této směrnice vykládán restriktivně, ovšem s přihlédnutím k účelu a cíli daného osvobození.[3] Vzhledem ke shora uvedenému se generální advokát přiklonil k tomu, že pojem sport je potřeba vykládat podle klasických výkladových technik, konkrétně za pomocí výkladu znění, systematiky (nebo obecného rámce), souvislostí/cílů (nebo ducha) a historie.[4]

    S odkazem na různé definice sportu provedené v minulosti ze strany Rady Evropy[5] či olympijského hnutí a mezinárodních sportovních asociací dospěl generální advokát k tomu, že do definice sportu přijímaného v rámci „sportovního hnutí“ (ve smyslu olympijského hnutí) se totiž mezi sporty výslovně řadí i duševní sporty nebo aktivity bez tělesného aspektu, kdy nejlepším příkladem jsou v tomto směru šachy.[6] Z toho dovozuje, že k tomu, aby byla určitá činnost uznána jako sport, nemusí mít nutně tělesný aspekt. Povinný tělesný aspekt by ipso facto vyloučil řadu aktivit, které se všeobecně považují za sport, ačkoliv je u nich tělesný aspekt více než okrajový, a o jejich klasifikaci coby sportu není pochyb. V tomto ohledu uvádí generální advokát např. střelbu nebo lukostřelbu.[7]

    Na základě všeho shora uvedeného pak generální advokát došel k závěru, že  existence určitého tělesného aspektu není nutná. Je pravda, že pod definici sportu bude spadat jen málo netělesných činností, jelikož nesmí být čistě rekreační, musí dosahovat určité úrovně uznání a mít vlastnosti a přínosy související s většinou tělesných sportů, v rozsahu, v němž by se účinky na duševní zdatnost a pohodu měly považovat za zaměnitelné s fyzickou zdatností a pohodou. V souladu s tím lze tedy uzavřít, že mezi charakteristiky, které musí vykazovat určitá činnost, aby mohla být „sportem“ ve smyslu čl. 132 odst. 1 písm. m) Směrnice o DPH, nemusí nutně patřit nikoliv nevýznamný tělesný aspekt, jenž je podstatný pro její výsledek. Postačuje, že činnost má významný duševní aspekt, který je podstatný pro její výsledek. V tomto smysl je podle jeho názoru i bridž sportem.[8]

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Rozhodnutí Soudního dvora EU

    Soudní dvůr stanovisko generálního advokáta nepřijal a naopak sám stanovil tři faktory, podle nichž musí být určen význam pojmu „sport“. Těmito faktory jsou (i) obvyklý smysl pojmu v běžném jazyce, (ii) přihlédnutí ke kontextu, ve kterém je pojem použit a (iii) cíl, který sleduje právní úprava, jejíž je tento pojem součástí.[9]

    Pokud jde o smysl výrazu „sport“ v běžném jazyce, tento výraz obvykle označuje činnost fyzické povahy, nebo jinými slovy činnost vyznačující se nezanedbatelným tělesným aspektem (zde je tedy názor Soudního dvora totožný se závěrem generálního advokáta). Ve smyslu kontextu právního předpisu je třeba vycházet z restriktivního výkladu, jelikož osvobození od daní představuje výjimky z obecné zásady, podle které je DPH vybírána za každé úplatné poskytnutí služeb uskutečněné osobou povinnou k dani. A konečně, pokud jde o účel čl. 132 odst. 1 písm. m) Směrnice o DPH, je třeba připomenout, že cílem tohoto ustanovení je podpora určitých činností ve veřejném zájmu, a sice služeb úzce souvisejících s provozováním sportu nebo tělesnou výchovou, které poskytují neziskové organizace osobám vykonávajícím sportovní nebo tělovýchovnou činnost.[10]

    Soudní dvůr vyšel ze své předchozí judikatury, ze které vyplývá, že cílem článku 132 Směrnice o DPH je taxativně definovat určité činnosti ve veřejném zájmu, na které se musí jako výjimka vztahovat osvobození od DPH a uzavřel, že ze znění uvedeného čl. 132 odst. 1 písm. m), jakož i ze systematického a teleologického výkladu Směrnice o DPH vyplývá, že se toto ustanovení vztahuje pouze na činnosti, které se vyznačují nezanedbatelným tělesným aspektem.[11]

    Krátký komentář

    Ze shora uvedeného by se tedy mohlo zdát, že Soudní dvůr nyní zastává názor, že pod pojem sport nelze podřadit tu činnost, která se vyznačuje zanedbatelným tělesným aspektem. Tím by došlo k vyřazení nikoliv nepodstatného množství nyní uznávaných sportovních disciplín z dosahu pojmu sport. Aniž bych se na tomto místě pouštěl do hlubší analýzy stran přítomnosti tělesného aspektu u jednotlivých sportů, je nezbytné poznamenat, že sám Soudní dvůr uvedl, že jeho úkolem v této věci nebylo, aby určil význam pojmu sport obecně, avšak aby ho vyložil v rámci Směrnice o DPH a zejména ve vztahu k osvobození od daně.[12] Jak uvedl generální advokát a stejně jak potvrdil i Soudní dvůr, v oblasti daňové politiky je třeba zaujmout spíše restriktivní výklad jednotlivých ustanovení konkrétních předpisů. S tím lze samozřejmě obecně souhlasit, nicméně není podle mého názoru správné, pokud bude pro každé právní odvětví definice sportu (sportovní činnosti) rozdílná. V tomto ohledu se tedy nabízí několik možností. První možností by bylo, kdyby byl pojem sport vždy definován pro účely daného konkrétního předpisu (např. ve Směrnici o DPH by bylo uvedeno, že zahrnuje jen případy, u nichž dochází k nezanedbatelné tělesné aktivitě). Další možností by bylo přijmout definici sportu užívanou v rámci olympijského a obecně sportovního prostředí (např. definici užívanou Global Association of International Sports Federations, dříve SportAccord). Poslední zde uvažovanou možností je ponechat stav současný, totiž bez legislativního (unijního) zakotvení definice sportu, přičemž v takovém případě opět hrozí značný stav právní nejistoty.

    Závěr

    Vzhledem k tomu, že výše uvedené rozhodnutí Soudního dvora bylo přijato v rámci daňového kontextu, kde je přístup státních orgánů často převážně restriktivní (zejména pokud se týká osvobození od daňových povinností), nelze podle mého názoru uvedený závěr generalizovat (jak ostatně i potvrzuje Soudní dvůr). Ostatně, stejně také jak uvádí Soudní dvůr, nelze ani vyloučit takový přístup, že i když dané sportovní odvětví nemusí spadat pod definici sportu, bude možné na něho nahlížet jako na součást kultury daného státu (přičemž i takový status zpravidla může znamenat osvobození od daňové povinnosti). Zde však opět vyvstává značná nejistota, neboť v každém členském státě EU mohou pod tento pojem spadat odlišné aktivity a tedy aktivita, která může být uznána jako součást kultury v jednom členském státě, nemusí být takto uznána v jiném. Je tak třeba vyčkat na další rozhodovací praxi Soudního dvora, případně na zakotvení definice sportu přímo do primárního či sekundárního evropského práva.
     

    JUDr. Jiří Janák

    JUDr. Jiří Janák
    ,
    advokát
     

    KŠD LEGAL advokátní kancelář s.r.o.


    CITY TOWER
    Hvězdova 1716/2b
    140 00 Praha 4
     
    Tel.:    +420 221 412 611
    Fax:    +420 222 254 030
    e-mail:    ksd.law@ksd.cz

    Právnická firma roku 2017

    ______________________________________
    [1] Dostupné na www, k dispozici >>> zde.
    [2] Viz odst. 13 rozhodnutí Soudního dvora C‑90/16.
    [3] Viz odst. 21 stanovisko generálního advokáta Macieje Szpunara ze dne 15. června 2017, dostupné na www, k dispozici >>> zde.
    [4] Viz odst. 22 stanoviska generálního advokáta.
    [5] Viz Charta sportu z roku 1992.
    [6] Viz odst. 38 stanoviska generálního advokáta a také např. viz „Definition of Sport“, SportAccord International Federations’ Union, Ženeva, 2016, viz - dostupné na www, k dispozici >>> zde.
    [7] Odst. 40 stanoviska generálního advokáta.
    [8] Stejně, odst. 45, 46 a 49. Tento závěr podporuje generální advokát i tím, že Mezinárodní olympijský výbor bridž jako sport uznal již v roce 1998, přičemž nyní mu dokonce přiznal i olympijský status.
    [9] Viz odst. 18 rozhodnutí Soudního dvora C‑90/16.
    [10] Viz odst. 19-24 rozhodnutí Soudního dvora C‑90/16.
    [11] Stejně, odst. 27.
    [12] Stejně, odst. 16.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    JUDr. Jiří Janák (KŠD LEGAL)
    11. 12. 2017

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc květen 2025
    • Úvodní vhled do klasifikace povinných osob dle návrhu nového zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Nový zákon o kybernetické bezpečnosti: co se mění a jak se připravit?
    • Ohrožení pobídek v modelu bez investičního poradenství?
    • Výhrada veřejného pořádku a základní práva dle LZP EU – Otevírá SDEU dveře meritornímu přezkumu?
    • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc duben 2025
    • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc březen 2025
    • Návrh Evropské komise na zmírnění pravidel ESG reportingu
    • Vykonatelnost nálezů finančního arbitra v zahraničí, aneb stahující se mračna nad investičními šmejdy
    • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc únor 2025
    • Ochrana advokátní mlčenlivosti a rozhodnutí ESLP ve věci Nezerić proti Bosně a Hercegovině

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Společná domácnost
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Obchodní vedení společnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Obchodní vedení společnosti
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Neoprávněné přijímání vkladů – II. část
    • Byznys a paragrafy, díl 12.: Právní Due Diligence
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Úprava styku rodiče s dítětem nízkého věku v tzv. navykacím režimu a poté
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Nový zákon o kybernetické bezpečnosti: co se mění a jak se připravit?
    • V Mělníce by se chtěl soudit každý aneb úspěšnost návrhů na vydání předběžného opatření u okresních soudů

    Soudní rozhodnutí

    Opatrovník

    Z hlediska kolize zájmů není přípustné, pokud je opatrovníkem účastníka řízení ustanovena osoba podřízená orgánu veřejné moci (např. jeho zaměstnanec), který vede řízení, a...

    Společná domácnost

    Za přiměřené poměry manžela ve smyslu § 767 odst. 2 o. z. lze považovat takové okolnosti, které prokazují jeho potřebu bydlet v daném bytě či domě, jež musí být natolik...

    Mzda (exkluzivně pro předplatitele)

    Posuzuje-li se otázka rovného odměňování složkou mzdy, pro niž jsou podmínky (předpoklady) stanovené zaměstnavatelem ve vnitřním předpisu, je nutné v prvé řadě rozlišovat, zda...

    Náhrada za ztrátu na výdělku (exkluzivně pro předplatitele)

    Ošetřující lékař podle § 57 zákona o nemocenském pojištění vydává rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti a podle § 59 téhož zákona vydává rozhodnutí o ukončení...

    Nesprávný úřední postup (exkluzivně pro předplatitele)

    ESLP po členských státech požaduje, aby zajistily nejen ochranu dětí před samotným pachatelem, ale také trvá na důsledné prevenci před sekundární viktimizací dětí způsobenou...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.