Dne 21. 11. 2017 byl na těchto stránkách publikován příspěvek s názvem Neplatnost rozhodnutí statutárních a kontrolních orgánů obchodní korporace.[1] Autor se v něm zabývá otázkou možného soudního přezkumu rozhodnutí statutárních a kontrolních orgánů obchodních korporací podle zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o…
Přeshraniční přemístění sídla upravené s českém zákoně o přeměnách zažívá v posledních letech nesmělý, ale viditelný rozvoj. Základní limitem zákona o přeměnách je ale skutečnost, že se vztahuje pouze na přeshraniční přeměny se státy EU, příp. EHP. Dosud proto tímto způsobem nebylo možné provést jakékoli přeshraniční přeměnu se zeměmi jako…
Dotace a různé formy podpory jsou mediálně i v odborných kruzích často diskutovány. Předmětný článek se zabývá vymezením definice podniku dle Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (dále jen „Nařízení“).[1] Definičním…
Dne 1. 1. 2018 nabyly účinnosti poslední části zákona č. 368/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen "AML Zákon"), a další související zákony (dále jen "AML Novela"). AML Novela provádí směrnici Evropského parlamentu a Rady 2015/849 o…
Obecná zásada praví, že „... při argumentaci jakýmkoliv soudním rozhodnutím je třeba vždy text takového rozhodnutí vnímat v kontextu původního řízení, v němž bylo rozhodnutí vydáno. Soud vždy rozhoduje v konkrétní věci tak, že aplikuje právní normy na zjištěný skutkový stav. Jsou-li skutkové okolnosti v posuzovaném případu odlišné, nelze závěry…
Zákon o obchodních korporacích č. 90/2012 Sb. (dále jen „ZOK“) u společností s ručením omezeným s účinností od 1.1.2014 nově stanovil minimální výši vkladu společníka do základního kapitálu společnosti (jakož i minimální výši základního kapitálu celkem) na 1 Kč. Na rozdíl od dříve platného obchodního zákoníku, který vyžadoval u společností tohoto…
Znáte to, celkem rutinní schůzka s klientem se může změnit během okamžiku v srdcervoucí drama. Jedno takové jsme zažili (lépe řečeno náš klient) zrovna nedávno. Vše začalo v podstatě nevinnou otázkou. Vy jste změnili jednatele? Ne, odpověděl klient překvapeně. To bych o tom jako společník a jediný jednatel musel přece vědět [smích]. Humor však…
V minulé části jsme Vás seznámili s přístupem judikatury Nejvyššího a Ústavního soudu k problematice tzv. kvalifikované výzvy podle § 114b zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen „OSŘ“) a dále s rozhodovací praxí Nejvyššího soudu k podmínkám pro vydání rozsudku pro uznání podle § 153a OSŘ. V této části se budeme…
Zkratka „GDPR“, neboli Obecné nařízení o ochraně osobních údajů, je v posledních měsících všudypřítomná. Stejně jako samotná oblast ochrany osobních údajů, která rovněž prostupuje v každé organizaci téměř všemi interními procesy. Ne jinak je tomu u zadavatelů veřejných zakázek, kteří by v rámci procesů zadávání měli rovněž zohlednit oblast ochrany…
Dle poměrně zajímavého, a v mnoha ohledech přelomového, rozhodnutí Soudního dvora Evropské Unie z prosince minulého roku ve věci Coty mohou nyní dodavatelé luxusního zboží zakázat svým autorizovaným distributorům jeho prodej přes tzv. online tržiště.
Novela č. 30/2000 Sb. zakotvila do zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen „OSŘ“) s účinností ode dne 1.1.2001 mj. ustanovení § 114b a § 153a OSŘ, zavádějící možnost soudu zaslat žalovanému usnesení s výzvou k vyjádření (tzv. kvalifikovaná výzva), jejíž nesplnění žalovaným má za následek fikci uznání nároku, jejímž…
Jedním ze základních práv věřitelů přihlášených do insolvenčního řízení je hlasování na schůzi věřitelů.[1] Věřitelé můžou hlasovat například o odvolání a ustanovení insolvenčního správce (§ 29 odst. 1 IZ), o ustanovení věřitelského výboru (§ 56 odst. 1 IZ), za určitých podmínek o způsobu řešení úpadku (§ 150 IZ) a o přijetí reorganizačního plánu…
Od nového roku nabyla účinnosti komplexní novela zákona č. 89/2012 Sb. (dále jako “NOZ”) a zákona č. 304/2013 Sb. o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (dále jako “rejstříkový zákon”), zákon č. 460/2016 Sb. (dále jako “novela”), která zásadně mění problematiku institutu svěřenského fondu poprvé od ukotvení do právního řádu v roce…
Cílem tohoto článku je informace o nejnovějším rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31.10.2017, sp.zn. 29 Cdo 387/2016, které se zabývalo možnostmi společného jednání jednatele a prokuristy za společnost.
Jedním z práv společníka obchodní korporace je podílet se na rozhodnutí valné hromady o rozdělení zisku společnosti, který společnost vykáže v řádné či mimořádné účetní závěrce. Rozdělení zisku je umožněno na základě podmínek stanovených zákonem o obchodních společnostech a družstvech, přičemž zisk nejenže lze rozdělit mezi společníky korporace…
K tomuto příspěvku nás podnítila dosavadní zkušenost při implementaci pravidel GDPR[1] (dále jen „obecné nařízení“) a očekávání našich klientů od nové právní úpravy. Smyslem tohoto článku není detailní rozbor problematiky souhlasu, ale jen upozornit, že správce by se měl nejprve zamyslet, než se do obstarávání souhlasů…
Záměrem tohoto příspěvku je upozornit na zdánlivě drobný, ale pro praxi poměrně problematický, požadavek zákona o obchodních korporacích týkající se náležitosti stanov při zakládání akciové společnosti – určení účtu pro složení základního kapitálu.
Vzhledem k úpravě obsažené v zákoně č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen „ZTOPO“) a jím zavedeném postavení trestní odpovědnosti právnických osob se začaly ozývat názory, že je institut trestněprávní odpovědnosti právnické osoby příliš přísný a neexistuje téměř žádná možnost, jak by se sama…
Soudní přezkum rozhodnutí statutárních a kontrolních orgánů obchodních korporací není v praxi zdaleka tak častý jako přezkum rozhodnutí orgánu nejvyššího. Do přijetí zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“), byla možnost vyslovení neplatnosti rozhodnutí těchto orgánů dokonce dovozována pouze judikaturou bez podkladu v textu…
Procesní záruky plynoucí z práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod nezaručují žádný konkrétní hmotněprávní výsledek. Ani právo na řádné...
Výchozí premisou ústavního přezkumu legislativní činnosti ústící v přijetí nové skutkové podstaty trestného činu je respektování dělby moci a role zákonodárného orgánu, a to se...
Je-li v ústavní stížnosti nosným důvodem zásahu orgánu veřejné moci norma podústavního práva – konkrétně § 9 odst. 7 advokátního tarifu, který byl pro jeho rozpor s ústavním...
Nesprávné poučení účastníka řízení o nemožnosti podat dovolání představuje ze strany odvolacího soudu odepření přístupu k Nejvyššímu soudu a porušení práva účastníka...
Pokud Nejvyšší soud odmítne dovolání pro nepřípustnost podle § 237 občanského soudního řádu s odůvodněním, že dovolatelem předestřená otázka je otázkou skutkovou a nikoliv...
