Poměrně aktuálním tématem nejen veřejnoprávních subjektů (potenciálních zadavatelů) ale i subjektů soukromoprávních (potenciálních uchazečů) je v současnosti mj. problematika nového zadávání veřejných zakázek, což se samozřejmě odvíjí od faktu, že se zcela nevyhnutelně blíží termín, kdy nabude účinnosti nový zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání…
Pravidla proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu se neustále zpřísňují a v květnu loňského roku byla přijata směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz a financování terorismu. Za účelem implementace této směrnice do českého právního řádu byla…
Pokud se rozhodnete zrušit svou společnost s likvidací, dojde v rámci likvidace k vypořádání majetku společnosti, kdy po vyrovnání dluhů společnosti vůči věřitelům bude čistý majetkový zůstatek společnosti rozdělen mezi společníky. Jaké jsou však pravidla pro rozdělení tohoto tzv. likvidačního zůstatku a lze se od zákonem stanovených pravidel…
Šťastnější čtenáři situaci „mít hluboko do kapsy“ neznají nebo si ji vybaví z období života studentského.[1]
Zadavatel ale situaci, kdy si určité plnění pořídit chce, avšak zjistí nedostatek prostředků na jeho úhradu, může zažít nejednou.[2] Pokud k uvedenému dojde až po zahájení zadávacího řízení, není pozice zadavatele…
Autoři tohoto článku se v praxi opakovaně setkali s otázkou, zda objednatel mající postavení veřejného zadavatele dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“ nebo „zákon o veřejných zakázkách“), musí při zadávání veřejné zakázky, jejímž předmětem je uzavření smlouvy o veřejných službách v…
Zápletka jako ze špatného filmu. Zahraniční společnost založí v Čechách dceřinou společnost. Do čela postaví někoho místního, kdo „se vyzná“ v českých poměrech, má kontakty a mluví česky. Spolupráce na počátku probíhá bezproblémově. Z ničeho nic je ale dceřiná společnost v červených číslech, zjistí se, že jednatel uzavřením nevýhodných smluv…
Dne 1. července 2016 vstoupil v účinnost zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a registru smluv (zákon o registru smluv), v platném znění (dále jen „Zákon“), jehož účelem je zejména dosažení transparentnosti v nakládání s veřejnými prostředky a veřejným majetkem a jenž má dosahy i do…
Dne 1. října 2016 nabyde účinnosti zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, který je výsledkem implementace evropských zadávacích směrnic z roku 2014.[1] Nová právní úprava představuje jak na evropské, tak i národní úrovni nejvýznamnější posun v oblasti veřejného zadávání za více než deset let.
Smluvní pokuta je jedním z nejčastěji používaných právních instrumentů sloužících k motivování povinného, aby splnil svojí smluvní povinnost. Při jejím smluvním nastavení však v praxi mohou nastávat pochybnosti, zejména co se týče vymezení povinností, na které se daná smluvní pokuta vztahuje, jakož i určení její výše nebo způsob, jak se výše…
Na začátku letošního roku vláda schválila věcný záměr zákona o realitním zprostředkování. Brzy tedy zřejmě odzvoní snadnému získávání živnostenského oprávnění pro činnost realitního zprostředkovatele. K dnešnímu dni totiž vzhledem k zařazení mezi volné živnosti stačilo k získání živnostenského oprávnění pro realitní činnost pouze prokázání…
Zájem o spoluspotřebitelství neboli sdílenou ekonomiku v České republice roste. Jinak tomu není ani v případě poskytování krátkodobého ubytování (například Airbnb, HomeAway atd.) a je to logické. Za relativně krátké časové období si lze přijít na nezanedbatelný zdroj příjmu. Pro případ takového ubytování je na místě položit si otázku – jedná se o…
Zadávací řízení je zvláštním typem kontraktačního procesu vedoucí k uzavření písemné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, kterým je fyzická nebo právnická osoba poskytující služby, provádějící stavební práce či dodávající zboží. Obchodní podmínky jsou dle ustanovení § 44 odst. 3 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění…
Nová právní úprava obchodních společností nám skrze zákon o obchodních korporacích (ZOK) nově přináší smluvní volnost při úpravě podílů a akcií, kdy si můžeme ve stanovách, resp. společenské smlouvě, upravit různé druhy podílů či akcií, se kterými bude spojena konkrétní skupina práv, případně i povinností.
Ve Sbírce zákonů byl dne 29. 4. 2016 zveřejněn nový zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Ohledně kvality zákona a jeho koncepci se vede rozsáhlá odborná diskuze, ale to není téma tohoto článku.
Rekodifikace soukromého práva přinesla do české právní úpravy celou řadu nových práv a institutů. Jedním z těchto institutů a zároveň nástrojem ochrany menšiny je kumulativní hlasování, jakožto způsob volby členů orgánů kapitálových společností. Dle tohoto v Evropě nepříliš známého způsobu hlasování se počet hlasů společníka (akcionáře) zjistí…
V rámci české rozhodovací praxe obecných i rozhodčích soudů se denně setkáváme s tím, že konečné rozhodnutí sporu nastává až několik let od data vzniku sporu. Tento časový nesoulad je třeba v praxi řešit zejména v případě těch sporů, na jejichž konci je vypláceno některé straně peněžité plnění. S tímto se setkáváme běžně u žalob na náhradu škody…
Čitatelé článku jistě již zaslechli v různých rozhlasových stanicích[1] živé hlášení ostatních posluchačů upozorňující na provádění policejní kontroly či měření rychlosti. Uvedené informace jsou totiž většinou posluchačů žádány.[2] Autor článku se tak táže, proč s nabytím účinnosti[3] zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen…
Cílem tohoto příspěvku je nastínění možnosti účasti více zmocněnců zastupujících akcionáře na valné hromadě, resp. účastI akcionáře a zmocněnce na stejné valné hromadě, a dále odlišné hlasování pro jednotlivé akcie akcionáře s ohledem na současnou právní úpravu a judikaturu Nejvyššího soudu.
Nová úprava korporátního práva obsažená v zákoně č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních společnostech a družstvech[1] přinesla poměrně výrazné posílení možnosti přístupu společníka společnosti s ručením omezeným k informacím o společnosti, když explicitně ve svém ustanovení § 155 ZOK normuje právo společníka – nebo jeho zástupce - požadovat od…
Nejvyšší soud jako sjednocovatel judikatury obecných soudů je povinen znát svou vlastní judikaturu a zohlednit ji, i když se jí účastníci řízení nedovolávají. Pokud rozhodne v...
Výklad § 106 odst. 1 písm. f) daňového řádu, který umožňuje po provedení daňové exekuce bez dalšího zastavit řízení o návrhu na vyloučení věci z daňové exekuce pro...
Daně a poplatky lze ukládat jen na základě zákona (čl. 11 odst. 5 Listiny). Příspěvek na obnovitelně zdroje energií (příspěvek POZE) představuje veřejnoprávní platbu, která se svou...
Klade-li soud nepřiměřené požadavky na formální stránku právního jednání a odnímá mu tím právní důsledky, které jednající zamýšleli, porušuje autonomii vůle, jež je...
Nárok na náhradu újmy za závažné zásahy do lidské důstojnosti (čl. 10 odst. 1 Listiny základních práv a svobod) a osobní integrity (čl. 7 odst. 1 Listiny) je nedílnou součástí a...
