obchodní právo

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“) se v rozhodnutí č. j. ÚOHS-R197/2014/VZ-00566/2016/323/KKř ze dne 7. 1. 2016 zabýval mj. otázkou hodnocení zkušeností dodavatele, tj. aplikací § 78 odst. 4 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), ve znění novely č. 40/2015 Sb.

Již před 1. 1. 2014 musela osoba, která měla zájem stát se členem statutárního orgánu obchodní korporace, splňovat řadu zákonných předpokladů. Konkrétně byly tyto předpoklady upraveny především v ustanoveních § 38l a § 194 odst. 7 zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „OBCHZ“). S ohledem na potřebu ochrany majetku společností…

Zákon o obchodních korporacích („ZOK“)[1] nabyl účinnosti dne 1. ledna 2014 a nahradil starší obchodní zákoník[2]. V přechodných ustanoveních ZOK umožňuje obchodním korporacím (tj. obchodním společnostem a družstvům), aby se plně podřídily režimu ZOK a zcela se tak vymanily z právního režimu starého obchodního zákoníku. ZOK však stanoví, že režimu…

Smluvní ujednání obsažené v kupní smlouvě, které řeší otázky „kam“, „kdy“ a „jak“ má prodávající zboží dodat, se nazývá dodací podmínka. Vzhledem k významu těchto otázek je dodací podmínka v současnosti obvyklou součástí smluv o dodání zboží, ačkoliv její absence zpravidla není na překážku platnosti…

Započtení pohledávek v různých měnách bylo upraveno v § 362 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Obchodní zákoník“). Nový občanský zákoník, zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „Občanský zákoník“), však tuto úpravu nepřejal. Lze z tohoto kroku zákonodárce snad dovodit, že takové započtení za…

V dřívějším článku na epravo.cz[1] jsme zmínili, že tzv. postoupení práva výkonu majetkových práv autorských k počítačovému programu dle § 58 odst. 1 zák. č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AZ“) je částečně opomíjeným…

Nejvyšší soud přijal dne 13. ledna 2016 stanovisko k některým sporným otázkám zápisu obchodních korporací do obchodního rejstříku a zákona o obchodních korporacích. Stanovisko bylo zveřejněno pod sp.zn. Cpjn 204/2015.

Tématem tohoto článku je přiblížení institutu změny závazku z uzavřené smlouvy z pohledu návrhu zákona o zadávání veřejných zakázek (dále je „ZZVZ“)[1].

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník zavedl poměrně velké množství nových ustanovení, která vzbuzují nejasnosti a protichůdné názory odborné veřejnosti. K odpovědím na související otázky v konečném důsledku přispěje až ustálená praxe soudů. Mezi jedno z takových ustanovení patří i § 164 odst. 3 občanského zákoníku, které stanoví: „Má-li…

Po dohodě smluvních stran na rámcové kupní ceně přichází při akvizicích na řadu určení mechanismu, jak bude kupní cena vypočtena přesně. V praxi se objevují dva hlavní typy takových mechanismů – Locked Box a Closing Accounts. Jejich základním popisem se zabývám dále v článku.

S ohledem na aktuální rozhodovací praxi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v otázce prokazování splnění kvalifikace prostřednictvím členů podnikatelských seskupení je v takové situaci na místě obezřetnost, a to jak na straně zadavatelů, kteří prokázání splnění kvalifikace posuzují, tak dodavatelů, příp. jejich subdodavatelů, kteří splnění…

Vládní návrh nového zákona o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) přináší opětovný pokus o zvýšení transparentnosti vlastnické struktury subjektů, jimž je veřejná zakázka zadávána. Přestože je snaha předkladatele zákona nanejvýš bohulibá, způsob jak zvýšit transparentnost dodavatelů zakázek se dosud jeví jako přinejmenším nešťastný. V některých…

Tématem tohoto článku je situace, kdy uchazeč podává návrh na přezkoumání úkonů zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jehož součástí musí být rovněž doklad o opětovném složení jistoty, přičemž jistotu uchazeč složil formou bankovní záruky a tato (resp. originál záruční listiny) mu byla zadavatelem v souladu s § 67…

Nová právní úprava odměňování členů orgánů kapitálových společností dle zákona o obchodních korporacích[1] přinesla nejenom do teorie, ale i do praxe zásadní otázku. Je výkon funkce člena orgánu kapitálové společnosti v té či oné situaci bezplatný či úplatný?

Na úvod nechť je uvedeno, že účelem tohoto pojednání není popis nebo vytvoření nevyvratitelného právního závěru, už vůbec ne návodu, ale příspěvek do diskuse o možnostech zadavatele pořídit v soutěži o návrh komplexní informační systém.

Účast na valné hromadě a hlasování na ní patří mezi základní práva společníka společnosti s ručením omezeným, prostřednictvím nichž může ovlivňovat klíčová rozhodnutí o směřování společnosti a vykonávat svůj vliv na řízení společnosti a její kontrolu. Omezení výkonu hlasovacích práv je tak významným zásahem do práv společníka, jež musí mít zákonný…

Za svou právní praxi jsem se již setkala s případy, kdy užívání klíčových slov v PPC marketingu bylo na hraně zákona. Klient, renomovaná společnost, dalo by se říci jednička na trhu, měl svůj název registrován jako ochrannou značku. Úspěšnosti našeho klienta se rozhodla využít konkurence a u poskytovatele internetového vyhledávání si zaplatila…

Nová úprava „vyjasňování nabídek“ v připravovaném zákoně o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) rozšiřuje možnosti vysvětlení nesrovnalostí v nabídkách uchazečů rovněž o objasnění nebo i doplnění chybějících dokladů, údajů, vzorků nebo modelů nemajících vliv na hodnocení, v důsledku čehož by se mělo zamezit zbytečnému vyřazení často i…

Dne 13. 1. 2010 došlo k publikaci průlomového usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 12 Cmo 496/2008 ze dne 28. 5. 2009, ve kterém Vrchní soud konstatoval, že rozhodčí smlouva, která určuje, že rozhodce bude určen jednou smluvní stranou ze seznamu rozhodců vedeného právnickou osobou, která není stálým rozhodčím soudem, a že rozhodčí řízení bude…

Zákon o obchodních korporacích výslovně nestanoví, komu (kterému orgánu) náleží obchodní vedení[1] ve veřejné obchodní společnosti (totéž platí i pro komanditní společnost – srov. § 119 ZOK). Nabízí se proto otázka, rozhoduje-li o věcech obchodního vedení stejně jako v kapitálových společnostech (srov. § 195 odst. 1 a § 435 odst. 2 ZOK) a v…