Dne 6. března 2015 byla ve Sbírce zákonů ČR pod č. 40/2015 Sb. publikována dvacátá první novela zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, (dále jen „ZVZ“) a téhož dne rovněž nabyla účinnosti. Vzhledem k plánovanému datu nabytí účinnosti aktuálně připravovaného, zcela nového zákona o zadávacích řízeních souvisejícího s transpozicí nových…
V nedávné době jsme se setkali s odkazy na názor uvedený v komentáři[1] profesora Bělohlávka k zákonu č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (o obchodních korporacích) (dále jen "ZOK"). Komentář k § 135 odst. 2 ZOK poznamenává, že ZOK nemá žádnou úpravu pro spojení podílu ex lege. Z toho dovozuje, že pokud společenská smlouva…
Zákon o obchodních korporacích v ust. § 244 odst. 1 formuluje (k obdobné úpravě v obchodním zákoníku srov. ust. § 56a odst. 2, resp. v novém občanském zákoníku ust. § 212 odst. 2 in fine) generální pravidlo spočívající v rovném zacházení společnosti s akcionáři. Jde o princip, dle něhož by měla být vykládána jednotlivá ustanovení akciového práva.
V současné době se zadavatelům v případě nastalé potřeby zadání dodatečných stavebních prací (tzv. víceprací) daří pouze obtížně naplnit několik kumulativních a restriktivně interpretovaných podmínek, za kterých mohou na vzniklou potřebu pružně reagovat a poptávat vícepráce mimo některý z druhů soutěžních zadávacích řízení – v jednacím řízení bez…
Technická kvalifikace, její jednotlivé kvalifikační předpoklady a prokazování jejich splnění je jedním z klíčových institutů zadávacího řízení. V tomto článku bychom se ale rádi zaměřili pouze na jeden z technických kvalifikačních předpokladů u veřejných zakázek na stavební práce, a to na seznam stavebních prací provedených dodavatelem a na jeho…
Před přijetím nového občanského zákoníku[1] prodělal názor soudů a odborné veřejnosti na právní povahu rozhodování jediného společníka v působnosti valné hromady turbulentní vývoj. V minulosti bylo sporným především to, zda rozhodování jediného společníka je či není právním úkonem (dnes „právním jednáním“). Zodpovězení této otázky je významné mimo…
Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob předjímal možnost provádění zápisů do těchto rejstříků rovněž notáři již od okamžiku své účinnosti, tj. od 1. ledna 2014. Praktickému spuštění takových zápisů však dosud bránila mj. skutečnost, že nebyla stanovena výše soudních poplatků za takové zápisy prováděné nikoliv soudem, nýbrž…
V poslední době se stále více setkáváme se zájmem klientů – majitelů společností – o informace, jakým nejvhodnějším způsobem lze řešit odchod z vedení společnosti a přenechání jejího řízení nástupcům, ať už z řad členů rodiny, zaměstnanců nebo třetích osob. Vzhledem k tomu, že je problematika tzv. generační obměny s ohledem na množství dostupných…
Ve druhé půlce dubna 2015 byl do knihovny připravované legislativy vložen návrh zákona o zadávání veřejných zakázek (dále také jen „Zákon“)[1], který by měl nahradit stávající zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ale rovněž zákon č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon), ve…
Jedním ze zákonem aprobovaných způsobů výkonu rozhodnutí je dle § 320[1], §323 an. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále „o.s.ř.“) a § 59 odst. 1 písm. c) zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád (dále „EŘ“) výkon rozhodnutí přikázáním jiné pohledávky, resp. exekuce prodejem movité věci[2]. Důsledkem vydání exekučního příkazu postihujícího…
Návrh nového zákona o zadávání veřejných zakázek, který se aktuálně nachází ve fázi meziresortního připomínkového řízení, a který by měl rušit, kromě jiného, i zákon č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „koncesní zákon“), napravuje na první pohled možná bezvýznamný…
Tzv. transparentní novela č. 55/2012 Sb., přinesla mnoho zásadních změn do právní úpravy veřejných zakázek. Jedna z nejvýznamnějších změn zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), se týkala i otázky prokazování ekonomické a finanční kvalifikace u dodavatelů o veřejnou zakázku. Zákonodárce…
V souvislosti s rekodifikací soukromého práva lze stále narazit na ustanovení zákonů, která nebyla uvedena do souladu s touto novou právní úpravou. Výklad těchto ustanovení pak může přinášet aplikační problémy a právní nejistotu. Nelze ovšem a priori uzavřít, že by se jednalo o natolik závažné rozpory, které by nebylo možné odstranit…
Vzhledem k množícím se dotazům na téma vzájemného vztahu zákona č. 194/2010 Sb., zákon o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů, v platném znění a zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění, si autoři tohoto článku dovolují širší veřejnosti poskytnout přehled jednotlivých možností zákonného postupu…
Okamžik nabytí vlastnického práva ke zhotovovanému dílu je významný zejména z hlediska určení, kdo nese nebezpečí nahodilé škody na věci, která je předmětem díla. Nebezpečí škody na věci totiž obecně nese vlastník věci, pokud ze zákona nebo ze smlouvy nevyplývá něco jiného.
Podíl společníka v obchodní korporaci představuje účast, dříve míru účasti, společníka v takové obchodní korporaci a práva a povinnosti z této účasti plynoucí.[1] Nová právní úprava podílu obsahuje čistě unifikovanou definici rezignující na předchozí štěpení podílu seznané s dikcí obchodního zákoníku. Ve spojitosti s povšechnou dispozitivní právní…
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“) nově v ustanovení § 210 vymezuje korporaci jako společenství osob. Krom osob se v korporaci nicméně zároveň sdružuje taktéž majetek. Ten může korporace nabýt třemi možnými způsoby, a to (i) vlastní podnikatelskou činností, (ii) od společníků a (iii) přidáním hodnoty k prvním dvěma typům…
S přijetím nového občanského zákoníku („NOZ“) a zákona o obchodních korporacích („ZOK“) znovu vyvstaly diskuse o postavení manžela společníka ve společnosti s ručením omezeným a jeho právech náležejících k podílu, zjm. pokud jde o společníky, kteří nabyli své podíly ve společnostech před účinností NOZ a ZOK za trvání manželství z prostředků…
Ministerstvo financí započalo práce na transpozici nové evropské legislativy v oblasti poskytování služeb na kapitálovém trhu, které jsou zkráceně označovány jako MiFID II. Transpozice se promítne zejména do zákona č. 256/2014 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu (ZPKT) a prováděcích předpisů. Mnoho pravidel bude upraveno pouze v přímo účinných…
Současná právní úprava veřejných zakázek ukládá hodnotící komisi povinnost vyřadit ze zadávacího řízení takovou nabídku, kde uchazeč neodůvodnil mimořádně nízkou nabídkovou cenu ve stanovené lhůtě či posoudila-li hodnotící komise jeho zdůvodnění jako neopodstatněné. V současně účinné zadávací směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU (dále…
Procesní záruky plynoucí z práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod nezaručují žádný konkrétní hmotněprávní výsledek. Ani právo na řádné...
Výchozí premisou ústavního přezkumu legislativní činnosti ústící v přijetí nové skutkové podstaty trestného činu je respektování dělby moci a role zákonodárného orgánu, a to se...
Je-li v ústavní stížnosti nosným důvodem zásahu orgánu veřejné moci norma podústavního práva – konkrétně § 9 odst. 7 advokátního tarifu, který byl pro jeho rozpor s ústavním...
Nesprávné poučení účastníka řízení o nemožnosti podat dovolání představuje ze strany odvolacího soudu odepření přístupu k Nejvyššímu soudu a porušení práva účastníka...
Pokud Nejvyšší soud odmítne dovolání pro nepřípustnost podle § 237 občanského soudního řádu s odůvodněním, že dovolatelem předestřená otázka je otázkou skutkovou a nikoliv...
