Institut moderace smluvní pokuty je běžně užívaným nástrojem, a to nejen smluvními stranami, ale i soudem. Znal jej obchodní zákoník[1] a zná jej rovněž i nový občanský zákoník[2]. Co se však stane, pokud smluvní strany tento institut využijí u smlouvy, která se řídí zákonem o veřejných zakázkách[3]?
Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, v platném znění (dále jen „zákon o přeměnách“ nebo „český zákon o přeměnách“) upravuje možnost přeshraniční fúze v ustanovení části druhé, hlavy IX § 180 až 242 zákona o přeměnách. Zároveň se při realizaci musíme řídit ustaveními části první, hlavy XIV zákona o přeměnách, a to…
V tomto článku bychom se rádi zaměřili na otázku, jakým způsobem lze v oblasti zadávání veřejných zakázek využít Listiny základních práv a svobod (dále jen „LZPS“)[1]. LZPS je sice jedním ze základních předpisů určujících rámec našeho právního řádu, avšak přímé odkazy na její články jsou (alespoň v oblasti veřejných zakázek) jevem poměrně vzácným.
Ministerstvo financí ČR předložilo návrh zákona o úvěru pro spotřebitele (dále jen „Návrh“), který by nahradil stávající právní úpravu zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „Zákon o spotřebitelském úvěru“) a zároveň by jeho přijetím došlo k implementaci směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/17/ЕU ze dne 4. února 2014 o…
Účel zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) je možné spatřovat v zakotvení základních principů hospodářské soutěže vycházejících z evropské právní úpravy a zajištění efektivního, hospodárného a účelného vynakládání veřejných prostředků při zachování konkurence, která povede k transparentní…
Stará úprava[1] korporátního práva rozdělení působnosti členů orgánu společnosti neumožňovala, respektive neposkytovala tomuto řešení vedení společnosti s ručením omezeným[2] hmotněprávní základ, přestože je tzv. horizontální delegace působnosti členů orgánu poměrně praktickým řešením správy společnosti. Nová právní úprava – konkrétně nový…
Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) stanovuje, že zadavatel by měl při postupu dle ZVZ dodržovat základní zásady zadávacího řízení, tj. zásadu transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace, nicméně v aktuálním znění ZVZ je možné najít z této obecně stanovené doktríny určitou…
Článek se zabývá hlavními perspektivami institutu trestní odpovědnosti právnických osob ve smyslu platné právní úpravy, tedy zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob (dále jen „zákon o trestní odpovědnosti právnických osob“), a to především ve smyslu hlavních legislativních změn, novelizací a návrhů novelizací výše…
Od jakého okamžiku je třeba počítat lhůtu pro podání námitek proti zadávacím podmínkám v případě „dvoufázových“ zadávacích řízení, typicky v případě užšího řízení a jednacího řízení s uveřejněním nebo soutěžního dialogu? Cílem tohoto článku je upozornit na nové rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), které určitým…
Téměř každý mladší kolega působící v advokátní kanceláři zabývající se právem společností se dříve či později setkal s návrhem na zápis do veřejného rejstříku. Dnes již duch elektronizace postoupil do té míry, že takový návrh nelze vytvořit jinak než pomocí online aplikace umístěné kdesi na serverech Ministerstva spravedlnosti ČR („ministerstvo“).
Lhůta pro podání nabídek ve veřejné zakázce vymezuje mimo jiné časový úsek, po který je zadavatel za určitých podmínek oprávněn měnit zadávací podmínky. Jedná se o lhůtu, po kterou jsou všem potenciálním dodavatelům známy podmínky stanovené zadavatelem pro zadávací řízení, přičemž konec lhůty pro podání nabídek znamená v celém řízení významný…
Institut tiché společnosti je upraven v § 2747 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen “OZ”). V obecné rovině bylo o této problematice napsáno již mnoho pojednání, přeseto jsem se ve své praxi v nedávné době setkala s několika problémy souvisejícími s tichou společností, na které jsem nenašla v odborné literatuře odpověď či…
Přestože nová právní úprava korporátního práva obsažená v zákoně č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních společnostech a družstvech[1] nepřináší v otázce svolání valné hromady společnosti s ručením omezeným žádné zásadní změny, je třeba hodnotit úpravu této problematiky v novém zákonu jako úpravu přesnější a v tomto ohledu tedy jako úpravu zdařilejší.
Na stránkách epravo.cz byl v nedávné době uveřejněn článek zabývající se otázkou, jaká kvalitativní kritéria musí splňovat veřejným zadavatelem[1],[2] oslovovaní dodavatelé ve zjednodušeném podlimitním řízení podle § 38 odst. 1 zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), a do jaké míry je zadavatel…
Nejvyšší soud ČR se ve své rozhodovací praxi opakovaně zabýval otázkou, zda, do jaké míry a za jakých podmínek, může soud upravit text omluvy nebo zdržovacího nároku, kterých se žalobce domáhal v petitu žaloby (např. v souvislosti se zásahem do dobré pověsti právnické osoby nebo v souvislosti s nekalosoutěžním…
Pořizování zvukových nebo obrazových záznamů fyzických osob bez jejich vědomého souhlasu, ať už za jakýmkoliv účelem, se vždy dostane do kolize s právem na ochranu osobnosti a nedotknutelnosti soukromí. Posouzení oprávněnosti pořízení těchto záznamů a jejich následného využití je proto vždy nutné podrobit testu proporcionality, přičemž ochrana…
Dle § 131 odst. 8 a § 183 obchodního zákoníku platilo, že rejstříkové soudy mohly za určitých podmínek přezkoumávat v řízeních ve věch obchodního rejstříku platnost usnesení valné hromady, a to i v případě, že nebylo separátně zahájeno soudní řízení o vyslovení jeho neplatnosti, případně pokud sice takové řízení zahájeno bylo, ale návrh na…
Legislativní rada vlády obdržela v polovině července roku 2015 očekávaný návrh zákona o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), který byl připravován ze strany Ministerstva pro místní rozvoj v souvislosti s transpozicí nové směrnice o zadávání veřejných zakázek 2014/24/EU (dále jen „směrnice 2014/24/EU“). Podle deklarovaného harmonogramu by…
Každá obchodní společnost je jiná, každá má jiné vnitřní struktury, jiný důvod založení. Snad kromě obchodních společností s jediným společníkem nebo společníky se stejnými obchodními podíly, jsou v každé společnosti společníci s různou velikostí obchodních podílů a od toho se také odvíjí jejich možnost ovlivňovat obchodní směřování společnosti.
Veřejná obchodní společnost je společnost alespoň dvou osob, které se účastní na jejím podnikání nebo správě jejího majetku a ručí za její dluhy společně a nerozdílně. Jedná se o společnost osobního charakteru, jejímž pojmovým znakem je osobní účast společníků na společnosti. Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále jen…
Soukromoprávní nástroje ochrany před imisemi hluku slouží mimo jiné k tomu, aby bylo dosaženo spravedlivé rovnováhy kolidujících práv v situacích, kdy k tomu spíše plošně...
Koná-li v úmyslu zkrátit věřitele právním úkonem nejen dlužník, nýbrž i osoba, v jejíž prospěch byl právní úkon učiněn nebo která z něho měla prospěch, jde o oboustranné...
I. Aby mohlo dojít k porušení legitimního očekávání, musí subjekt disponovat konkrétním jasně založeným a vymahatelným nárokem. V předmětné věci byla obchodní společnost od...
Použije-li odvolací soud při určení náhrady nákladů řízení o žalobě na projev vůle směřující k uzavření kupní smlouvy bytové jednotky „fiktivní“ tarifní hodnotu podle § 9...
Změní-li soud z důvodu změny poměrů úpravu péče o nezletilé dítě a stanoví-li výživné až od právní moci svého rozhodnutí, musí přezkoumatelně odůvodnit, zda se okolnosti...
