epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    22. 7. 2015
    ID: 98407upozornění pro uživatele

    Odpovědnost poskytovatele zdravotních služeb za újmu na zdraví pacienta aneb může být poskytovatel odpovědný za újmu z důvodu nedostatečného poučení pacienta o rizicích plánovaného zákroku?

    Každý pacient má obecně právo na to, aby mu byly zdravotní služby[1] poskytovány na náležité odborné úrovni, tedy v souladu s postupy lege artis.[2] Není-li pacientovi služba na této úrovni poskytnuta, má právo na náhradu újmy,[3] která mu nedostatečně odborným zásahem vznikla, od poskytovatele zdravotních služeb,[4] který službu poskytl (tím může být lékař jako fyzická osoba i zdravotnické zařízení jako osoba právnická). Až doposud je koncepce odpovědnosti poskytovatelů zdravotních služeb (alespoň co se teoreticko-právní roviny týče) poměrně jasná. Jak je to ovšem s odpovědností za újmu v případě, kdy újma sice vznikla, avšak zákrok byl proveden lege artis, a pacient se domáhá peněžité náhrady na základě tvrzení, že nebyl předem dostatečně poučen o možných rizicích plánovaného zákroku?

     
     Weinhold Legal, v. o. s.
     
    Je zákonným pravidlem, že zdravotní služby lze pacientovi poskytovat pouze s jeho svobodným a informovaným souhlasem.[5] Poskytovatel zdravotních služeb tak musí zajistit, aby byl pacient před jakýmkoliv lékařským zákrokem informován o svém zdravotním stavu a navrhovaném léčebném postupu (pacientovi musí být zejména objasněn účel a povaha zákroku, rizika jeho (ne)provedení a případné alternativy),[6] a to (i) srozumitelným způsobem a (ii) v dostatečném rozsahu. Zároveň musí být pacientovi umožněno klást k jeho zdravotnímu stavu a navrhovanému postupu léčby doplňující dotazy, které musí být následně srozumitelně zodpovězeny.[7] Neposkytne-li poskytovatel zdravotních služeb pacientovi řádně a včas před lékařským zákrokem informace o jeho zdravotním stavu (včetně poučení o rizicích navrhovaného zákroku), respektive poskytne-li mu informace v nedostatečném rozsahu, jedná se zjevně o porušení jeho zákonné povinnosti. Porušení zákonné povinnosti je přitom jedním z předpokladů odpovědnosti za újmu[8] (samozřejmě za předpokladu, že újma skutečně vznikla a že mezi újmou a porušením povinnosti existuje příčinná souvislost).

    Nepoučil-li tedy poskytovatel zdravotních služeb pacienta řádně o možných následcích lékařského zákroku, respektive poučil-li ho nedostatečně, a vznikla-li pacientovi po lékařském zákroku prokazatelně újma na zdraví (ač byl zákrok proveden postupem lege artis), pro posouzení nároku pacienta na náhradu újmy se zbývá vypořádat s otázkou, jestli vzniklá újma má příčinu v nedostatečném poučení pacienta (tedy dovodit příčinnou souvislost).

    Touto otázkou se v nedávné době zabýval Nejvyšší soud ČR v rozsudku ve věci sp. zn. 25 Cdo 1381/2013, ze dne 29. dubna 2015.[9] Na stůl se mu dostal případ Fakultní nemocnice Plzeň, kterou žalovala pacientka o náhradu škody. Pacientce byla v nemocnici operována štítná žláza, přičemž jí byly poškozeny oba zvratné nervy a tím došlo k trvalému poškození jejího zdraví, projevujícímu se dušností a ztišením mluveného projevu s pomalejší frekvencí. Ač bylo v řízení před soudem prvního stupně (tj. Okresním soudem v Plzni) znaleckým dokazováním prokázáno, že operatéři postupovali při lékařském zákroku lege artis, soud shledal požadavek žalobkyně na náhradu škody oprávněným, zejména proto, že žalobkyně nebyla před zákrokem poučena o riziku porušení zvratných nervů (ač byla poučena o možné „změně kvality hlasu“) a o alternativních způsobech léčby; v důsledku tedy dle soudu neměla možnost volby, zda operaci podstoupí.

    V odvolacím řízení se za tento názor postavil i Krajský soud v Plzni, podle kterého měla příčinná souvislost mezi újmou na zdraví pacientky a nedostatkem jejího informovaného souhlasu se zákrokem spočívat v tom, že nebylo-li by neoprávněného zákroku, nedošlo by k naplnění rizika, o kterém nebyla pacientka předem dostatečně informována (nebyla by jí odňata možnost volby, zda zákrok podstoupí).

    Nejvyšší soud se však v odkazované věci se závěry soudů nižších stupňů neztotožnil a k problematice přistoupil velmi pragmaticky, když uzavřel, že: „Poučení [pacienta] musí být takové, aby i laik mohl zvážit rizika zákroku a rozhodnout se, zda jej podstoupí či nikoliv. Odpovědnost zdravotnického zařízení [poskytovatele zdravotních služeb] v uvedených případech nastává jen tehdy, prokáže-li pacient, že při znalosti rozhodných skutečností (o nichž měl být poučen) bylo reálně pravděpodobné, že by se rozhodl jinak, tj. že zákrok nepodstoupí.“ Ve vztahu k posuzovanému případu pak Nejvyšší soud doplnil, že spíše než poučení o možnosti poškození zvratných nervů považuje za důležité poučení o možných praktických následcích zákroku pro každodenní život (tj. o možné změně hlasu a dušnosti) a také o možných následcích neprovedení zákroku. Ve světle uvedených závěrů tedy lze mít za to, že Nejvyšší soud nepovažoval za důležité, zda byla pacientka poučena konkrétně o možnosti porušení zvratných nervů, ale to, že byla poučena o možné změně kvality svého hlasu (což je důsledek porušení zvratných nervů). Lze si jen stěží představit, že i kdyby pacientka byla před zákrokem výslovně poučena o možném poškození zvratných nervů, a ne jen o následcích takového poškození spočívajících v možné změně hlasu a dušnosti, její rozhodnutí podstoupit operaci by se nějak změnilo.

    Pro dokreslení pak Nejvyšší soud doplnil, že ani poučení o rizicích zákroku nemůže být bezbřehé (potenciálních rizik každého zákroku může být nespočet), neboť „informovaný souhlas“ v tomto pojetí by byl prakticky nedosažitelný. S tímto závěrem se lze zajisté ztotožnit i ve světle výše uvedeného zákonného požadavku na „srozumitelnost“ informací poskytovaných pacientovi poskytovatelem zdravotních služeb.[10] Lze předpokládat, že většina pacientů nemá lékařské či jiné obdobné vzdělání a smyslem zákonné „informační povinnosti“ je tak zejména seznámení pacienta s dopadem zákroku na jeho „běžný“ život, spíše než úplný (medicínský) výčet konkrétních možných projevů (důsledků) zákroku.


    Jakub Nedoma

    Jakub Nedoma


    Weinhold Legal, v.o.s.
    advokátní kancelář

    Florentinum
    Na Florenci 2116/15
    110 00 Praha 1

    Tel.: +420 225 385 333
    Fax: +420 225 385 444
    e-mail: wl@weinholdlegal.com


    --------------------------------------------------------------------------------
    [1] Obsah pojmu zdravotních služeb definuje ust. § 2 odst. 2 a odst. 3 zákona 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zdravotních službách“).
    [2] Srov. ust. § 28 odst. 2 zákona o zdravotních službách.
    [3] Poškozený pacient má právo na náhradu škody i nemajetkové újmy (srov. § 2956 zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění) (dále jen „občanský zákoník“)).
    [4] Srov. ust. § 2 odst. 1 zákona o zdravotních službách.
    [5] Srov. ust. § 28 odst. 1 a ust. § 34 odst. 1 zákona o zdravotních službách.
    [6] Srov. ust. § 31 odst. 1 a ust. § 31 odst. 2 zákona o zdravotních službách.
    [7] Srov. ust. § 31 odst. 1 zákona o zdravotních službách.
    [8] Srov. ust. § 2910 občanského zákoníku.
    [9] Byť tento případ se zabývá informační povinností, jak byla zakotvena v již neplatném zákoně 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.
    [10] Srov. ust. § 31 odst. 1 písm. a) zákona o zdravotních službách.

    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Jakub Nedoma ( Weinhold Legal )
    22. 7. 2015
    pošli emailem
    vytiskni článek

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    • Tweet

    Další články:

    • Kamerové systémy ve školách podle doporučení Úřadu pro ochranu osobních údajů: Jen chtít nestačí
    • Získání přechodného pobytu pro rodinného příslušníka občana EU: Kompletní průvodce procesem s praktickými radami
    • Agilní vývoj software – specifika smluvních podmínek
    • DEAL MONITOR
    • DEAL MONITOR
    • Exekuce pod taktovkou státu – znovu a hůře?
    • 10 ChatGPT promptů, které zvýší produktivitu vaší asistentky
    • K významnému životnímu jubileu prof. Petra Hajna
    • DEAL MONITOR
    • Makroekonomický výhled pro Českou republiku 2025: Rok výzev i přizpůsobení
    • DEAL MONITOR

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 21.05.2025Flexinovela zákoníku práce 2025 (online - živé vysílání) - 21.5.2025
    • 22.05.2025Zavádění AI do firmy: průvodce džunglí inovací a právních pastí (online - živé vysílání) - 22.5.2025
    • 23.05.2025Nová a připravovaná legislativa v oblasti rodinného práva (online - živé vysílání) - 23.5.2025
    • 29.05.2025Švarcsystém a nastavení spolupráce s kontraktory v roce 2025 (online - živé vysílání) - 29.5.2025
    • 30.05.2025Česká implementace směrnice NIS2 očima právníka i úřadu (online - živé vysílání) - 30.5.2025

    Online kurzy

    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    • Novela insolvenčního zákona – klíčové změny od 1. 10. 2024
    • Evropské právo a jeho vliv na sport
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Posouzení intenzity porušení pracovních povinností zaměstnance – komentář k rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky
    • 10 otázek pro ... Lukáše Rezka
    • Prohlášení a záruky v korporačních smlouvách jako cár papíru?
    • Ubytování nezletilých sportovců v hostitelských rodinách
    • Spoluzpůsobení si újmy poškozeným
    • Vypořádáním SJM k obchodnímu podílu soudním smírem (ne)může dojít k převodu obchodního podílu na exmanžela, který nebyl společníkem
    • „Flexinovela“ zákoníku práce: Co vše se letos mění?
    • Byznys a paragrafy, díl 9.: Flexinovela zákoníku práce
    • Prohlášení a záruky v korporačních smlouvách jako cár papíru?
    • ONLINE - ŽIVÉ VYSÍLÁNÍ | Sjezd českých právníků - 14.-15.5.2025
    • Kamerové systémy ve školách podle doporučení Úřadu pro ochranu osobních údajů: Jen chtít nestačí
    • Flexibilní novela zákoníku práce
    • Byznys a paragrafy, díl 9.: Flexinovela zákoníku práce
    • Právní obrana SVJ proti přístavbě na společném prostoru
    • FDI v akci: První zákaz zahraniční investice v České republice
    • Posouzení intenzity porušení pracovních povinností zaměstnance – komentář k rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky
    • Může rodič sledovat své dítě kamerou nebo prostřednictvím telefonu či hodinek?
    • Flexinovela zákoníku práce: sloučení výpovědních důvodů při ztrátě zdravotní způsobilosti
    • Rozhodnutí NSS podstatně mění zaběhlá pravidla v daňovém řízení: Po lhůtě už jen soudní cestou
    • Mohou vlastníci nemovitostí zabránit dronům pořizovat fotografie jejich nemovitostí? Rozhodnutí soudu v QR kódu
    • Právní novinky v roce 2025, část první – rodinné právo
    • Návraty zaměstnanců z rodičovské dovolené, záskoky a související otázky trvání pracovního poměru
    • Smluvní pokuta versus odpovědnost za újmu: interpretační výzvy § 2050 a § 2898 občanského zákoníku
    • ONLINE - ŽIVÉ VYSÍLÁNÍ | Sjezd českých právníků - 14.-15.5.2025

    Soudní rozhodnutí

    Vyvlastnění

    Ustanovení § 23 odst. 4 zákona o vyvlastnění představuje skutkovou podstatu náhrady škody založené na objektivní odpovědnosti vyvlastnitele. Předpokladem jeho odpovědnosti není...

    Spoluzpůsobení si újmy poškozeným

    Porušení právní normy poškozeným, jež neslouží k ochraně práv porušených škůdcem, nezakládá spoluúčast na vzniklé újmě ve smyslu § 2918 o. z.

    Ochrana osobnosti, parlament (exkluzivně pro předplatitele)

    Poslanci a senátoři požívají indemnity podle čl. 27 odst. 2 Ústavy ve vztahu k trestní a přestupkové odpovědnosti, nikoli však ve vztahu k odpovědnosti soukromoprávní. Čl. 27 odst. 2...

    Ochrana projevu (exkluzivně pro předplatitele)

    Šíření dezinformací není vyňato z dosahu čl. 17 odst. 1 a 2 Listiny; lze je omezit jen zákonem a za podmínek čl. 17 odst. 4 Listiny.

    Omezení vlastnictví (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o zřízení věcného břemene je rozhodnutím konstitutivním, které zasahuje do hmotněprávní sféry účastníků tak, že zakládá, mění nebo ruší subjektivní práva a...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.