V následujícím článku bychom Vám rádi představili změny, které výše referovaná novela přinese v oblasti uzavírání smluv mezi obchodní korporací a členy jejích orgánů, tj. smluv o výkonu funkce dle ustanovení § 59 a násl. ZOK, jakož i věcně souvisejících právních institutů.

Platnost a účinnost smlouvy o výkonu funkce

Zcela zásadní změnou, kterou novela ZOK přinese je podmínění účinnosti smlouvy o výkonu funkce. Za současné právní úpravy můžeme dovodit, že v případě absence souhlasu nejvyššího orgánu kapitálové společnosti je možné se dovolat neplatnosti smlouvy na základě ustanovení § 48 ZOK a takovouto smlouvu lze tedy považovat za relativně neplatné právní jednání. Toto řešení se však v praxi jeví jako zcela nevhodné, neboť smlouva je považována za platnou, dokud se oprávněná osoba (tj. sama obchodní korporace) nedovolá její neplatnosti u soudu. Následné prohlášení smlouvy za neplatnou je pak spojeno s celou řadou nežádoucích důsledků, a to například na již vyplacené odměny atd.

Novela ZOK v tomto směru zcela věcně reaguje na dosavadní judikaturu k předmětné problematice a doktrinální závěry, přičemž nově stanoví, že smlouva o výkonu funkce bez chválení nejvyšším orgánem společnosti vůbec nenabude účinnosti.  Jedná se tedy o zákonnou odkládací podmínku, na jejíž splnění jsou přímo vázány právní účinky smlouvy o výkonu funkce uzavřené mezi kapitálovou společností a členem jejího orgánu.

Do schválení smlouvy tak bude výkon funkce člena orgánu obchodní korporace bezplatný, na což přiléhavě navazuje nově vložená poslední věta dotčeného ustanovení, na jejímž základě bude schválená smlouva účinná ode dne jejího uzavření, nebo ode dne vzniku funkce, podle toho, který nastal později, přičemž současně umožňuje nejvyššímu orgánu určit jinak a ve svém rozhodnutí schválit a přiznat odměnu za výkon funkce člena orgánu se zpětnou účinností.

Dle přechodných ustanovení novely ZOK se budou smlouvy o výkonu funkce uzavřené i před nabytím její účinnosti řídit po 1. 1. 2021 novou právní úpravou. Veškeré smlouvy, jež nebudou k tomuto dni schválené valnou hromadou, budou považovány za neúčinné.

Shora popsaným postupem bude v běžné praxi znatelně zjednodušen proces schvalování, neboť nejvyšší orgán nebude na základě novely ZOK již napříště muset přijímat dvě usnesení, tj. jedno, kterým schválí smlouvu o výkonu funkce a druhé, jímž přizná odměnu za výkon funkce ode dne schválení smlouvy, a bude tak moci učinit pouze jediným.

Nový odstavec 5 referovaného ustanovení § 59 ZOK dále stanoví, že v případě rozporu společenské smlouvy a smlouvy o výkonu funkce bude uplatněno ujednání obsažené ve společenské smlouvě. Tímto však není dotčena možnost vyjednat si ve smlouvě odchylné podmínky. Takováto smlouva o výkonu funkce však musí být schválena většinou vyžadovanou pro změnu společenské smlouvy, přičemž není zákonem vyžadována forma notářského zápisu.

Odměňování za výkon funkce

Další změna se dotýká finančního ohodnocení výkonu funkce, kde současná úprava přesně nekonkretizuje subjekty zvláštního odměňování za výkon funkce a lze tak pouze dovodit z kontextu dotčených ustanovení. Novela ZOK tento nedostatek v § 59 odst. 3 a 4 a § 60 ZOK zhojuje, když explicitně stanoví, že zvláštní odměňování bude aplikovatelné pouze na kapitálové společnosti. U ostatních typů obchodních korporací se pak postupuje podle obecné právní úpravy příkazu dle § 2438 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

Další změnou, jež stojí za zmínku je rozšíření výjimek, při nichž se, byť nedošlo k uzavření smlouvy o výkonu funkce nebo v případě její neplatnosti či neúčinnosti, nepoužije pravidlo o bezplatnosti výkonu funkce a dotčený člen má nárok na odměnu obvyklou, a to například o výjimku pro případ vyšší moci.

Dle přechodných ustanovení novely ZOK musí být ujednání smluv o výkonu funkce a o odměně uzpůsobena výše referovanému do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti předmětných ustanovení novely, tj. do 1. 7. 2021, jinak platí, že je výkon funkce bezplatný.

Významným přínosem novely ZOK je odstranění nepraktického pravidla pro oceňování zaměstnanců, kteří jsou současně i členem statutárního orgánu, nebo osobou jemu blízkou, obsažené v § 61 odst. 3 ZOK, které navazovalo na výslovné připuštění souběhu funkcí převzaté ze zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a na jehož základě musela být odměna výše referovaných osob doposud schvalována valnou hromadou, což bylo zcela opodstatněně považováno za nesmyslně přísné. Dle důvodové zprávy k novele pro takovou regulaci není v ZOK důvod a pro dosažení žádoucího stavu je zcela dostačující právní úprava konfliktu zájmu, na jejímž základě podléhá uzavření smlouvy mezi obchodní korporací a osobou blízkou členovi jejího orgánu notifikaci a nejvyšší orgán nebo kontrolní orgán může uzavření takovéto smlouvy zakázat.

Vyloučení člena statutárního orgánu z výkonu funkce

Na základě novely ZOK je zavedena obecná skutková podstata, resp. obecný proces vyloučení člena statutárního orgánu, na jehož základě soud může i bez návrhu rozhodnout, že člen statutárního orgánu obchodní korporace, který v posledních 3 letech před zahájením řízení opakovaně nebo závažně porušil své povinnosti při výkonu funkce, nesmí až po dobu 3 let od právní moci rozhodnutí o vyloučení vykonávat funkci člena statutárního orgánu jakékoli obchodní korporace.

Nová úprava má současně za cíl odstranit výkladové nejasnosti, duplicitu, komplikovanost institutů a stávající nedostatky v této oblasti jako například nedůvodné rozdíly mezi jednotlivými skutkovými podstatami úpadkových deliktů.

V zájmu úspory nákladů za vedení soudního řízení bude soud nově moci rozhodnout o vyloučení člena statutárního orgánu, který přispěl porušením svých povinností k úpadku obchodní korporace, vždy v případech, kdy bylo v insolvenčním řízení již rozhodnuto o způsobu řešení úpadku obchodní korporace a insolvenční soud na návrh insolvenčního správce podle novelizovaného znění § 66 odst. 1 ZOK:

• rozhodl o povinnosti tohoto člena vydat do majetkové podstaty prospěch získaný ze smlouvy o výkonu funkce, jakož i případný jiný prospěch, který od obchodní korporace obdržel, a to až za období 2 let zpět před zahájením insolvenčního řízení; a případně
• byl-li na majetek obchodní korporace prohlášen konkurs, rozhodl též, že tento člen je povinen poskytnout do majetkové podstaty plnění až do výše rozdílu mezi souhrnem dluhů a hodnotou majetku obchodní korporace.

Stejně jako doposud pak může soud rozhodnout o výjimce z diskvalifikace, na jejímž základě osoba, u níž jsou dány důvody pro vyloučení, může zůstat členem statutárního orgánu jiné obchodní korporace, pokud okolnosti případu dokládají, že dosavadní výkon její funkce v této obchodní korporaci neodůvodňuje vyloučení z výkonu funkce, a pokud by vyloučení mohlo vést k poškození oprávněných zájmů této obchodní korporace nebo jejích věřitelů. Takovéto rozhodnutí může být vydáno jen na návrh osoby, o jejímž vyloučení soud rozhoduje, nebo dotčené obchodní korporace.

Závěr

Novela ZOK s sebou přináší několik velice přínosných změn v současné právní regulaci problematiky uzavírání smluv o výkonu funkce, jejichž cílem je zejména konkretizace nynější právní úpravy, odstranění nepřesností a stanovení jasnějších a výstižnějších pravidel, která reflektují dosavadní judikaturu.

Mgr. Tereza Dvořáková,
advokátní koncipientka

Tereza Pšenčíková LL.B., LL.M.,
právník