Právo společníka na informace – formulace petitu

S tímto odmítnutím se samozřejmě společník nemusí bez dalšího spokojit a konečným arbitrem sporu o tom, zda má společnost povinnost informaci poskytnout či nikoliv pak bude místně příslušný krajský soud, a to dle sídla společnosti. Ačkoliv je poskytnutí informace požadováno na jednateli, žalovaným v případném sporu bude vždy společnost, což vyplývá jednak z ust. § 156 ZOK, stejně tak jako ze skutečnosti, že v případě změny na pozici jednatele by žalovaný jednatel přestal být osobou ve sporu pasivně legitimovanou.

V případě odmítnutí poskytnutí informace pak ZOK obsahuje prekluzivní lhůtu 1 měsíce pro podání žaloby, jejíž zmeškání nelze prominout. Považujeme za žádoucí, aby odmítnutí poskytnutí informace učinila společnost písemně, čímž se v případném soudním sporu vyhne poměrně složité důkazní situaci, kdy bude muset prokázat oznámení o odmítnutí informace svědecky. Dle našeho mínění se případná nečinnost společnosti, tedy situace, kdy se společnost ve společníkem určené lhůtě nevyjádří, resp. informaci neposkytne, nepovažuje za výslovné odmítnutí poskytnutí této informace, což lze dovodit právě z dikce ust. § 156 odst. 2 ZOK, neboť společnost neoznámí společníkovi, že mu odmítá informaci poskytnout.

Co se týká vlastního petitu podané žaloby, je třeba důsledně sledovat dikci zákona, který hovoří o poskytnutí informace, nahlížení do dokladů společnosti, kontrolování údajů v předložených dokladech a případných dalších právech na informace určených společenskou smlouvou. Úvodem tak je při formulaci petitu, resp. již vlastního požadavku na poskytnutí informace, nutno přezkoumat společenskou smlouvu společnosti. Společenská smlouva může totiž obsahovat rozšíření práva na informace o další údaje. Pokud takové rozšíření neobsahuje, je nutno vycházet striktně z dikce zákona. Vlastní petit žaloby pak je dle našeho názoru nutné formulovat tak, že „společnost je povinna předložit …“ případně „společnost je povinna sdělit“, a to v návaznosti na tom, jaké informace jsou požadovány, což nejlépe odpovídá zákonné úpravě a rovněž i dřívějšímu rozhodnutí ENVI[2], které odmítlo vydání těchto informací společníkovi. Z tohoto rozhodnutí vyplývá, že společnost je v případě, že je to možné, povinna pořídit společníkovi kopie příslušných dokumentů, a to oproti úhradě nákladů s tím spojených. Z rozhodnutí ENVI rovněž vyplývá, že společnost v žádném případě není povinna podané informace vydat, a to ani na dobu určitou. V případě, že by si společník chtěl pořídit ověřené kopie dokumentů, musel by takto učinit v místě, kde mu bylo nahlížení umožněno a sám si zajistit podmínky k úřednímu ověření dokumentů.

Důsledná formulace petitu je tedy důležitá z hlediska projednatelnosti žaloby, když v případě požadování vydání těchto informací, a ne předložení nebo sdělení, by měla být podaná žaloba zamítnuta.

Mgr. Jakub Jančovič,

advokát          

Vodičkova 710/31

110 00 Praha 1

Tel.:      +420 734 363 336

e-mail:   ak@akhsp.cz

[1] Štenglová, I., Havel, B., Cileček, F., Kuhn, P., Šuk, P.: Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, 332-333 s.

[2] usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 29 Cdo 3704/2009, ze dne 22.2.2011

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz