Prodloužení dlouhodobého pobytu cizince – jednatele společnosti s ručením omezeným

Problematiku upravuje zákon 326/1999 Sb.,o pobytu cizinců na území České republiky (dále jen „cizinecký zákon“). V posuzovaném případě se jedná o prodloužení trvalého pobytu občana třetí země za účelem účasti ve statutárním orgánu právnické osoby (jednatel ve společnosti s ručením omezeným). Občanem třetí země je občan státu, který není členem Evropské unie a není zároveň občanem Islandu, Lichtenštejnska, Norska a Švýcarska.

Oprávnění k pobytu z důvodu účasti ve statutárním orgánu právnické osoby na území České republiky se od 1. ledna 2011 cizincům vydává pouze za účelem „podnikání“ (tj. není již vydáváno oprávnění k pobytu za účelem „účasti v právnické osobě“).

Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání se podává na pracovišti Ministerstva vnitra, Oddělení pobytu cizinců, příslušném dle místa hlášeného pobytu cizince a to, pokud cizinec na území již pobývá za stejným účelem (např. na základě víza k pobytu nad 90 dnů nebo na základě povolení k dlouhodobému pobytu).

Žádost o prodloužení povolení k dlouhodobému pobytu je cizinec povinen podat nejdříve 90 a nejpozději 14 dnů před uplynutím platnosti jeho dosavadního víza nebo dlouhodobého pobytu. V případě, že by podání žádosti ve lhůtě zabránily důvody na vůli cizince nezávislé, je cizinec oprávněn tuto žádost podat do 3 pracovních dnů po zániku těchto důvodů.

Žádost se podává na vyplněném formuláři, ke kterému musí cizinec předložit všechny nezbytné přílohy, přičemž se musí jednat o originály nebo úředně ověřené kopie těchto dokumentů. Všechny předkládané dokumenty musí být vyhotoveny v českém jazyce nebo do češtiny úředně přeloženy. Cizozemské veřejné listiny musí být navíc opatřeny vyšším ověřením (apostila, superlegalizace).

Žádost o prodloužení povolení k dlouhodobému pobytu je cizinec povinen podat osobně. V případě, že bude žádost podána jiným způsobem (elektronicky, poštou, zmocněným zástupcem), řízení o žádosti není zahájeno, pokud se cizinec osobně nedostaví do 5 dnů na pracoviště Ministerstva vnitra, kam byla žádost podána.

K žádosti v posuzovaném případě je nutno předložit následující přílohy:

cestovní pas;
doklad o zajištění ubytování včetně příslušného výpisu z katastru nemovitostí;
2 fotografie;
doklad prokazující, že úhrnný měsíční příjem cizince a společně s ním posuzovaných osob nebude nižší než součet částek životních minim cizince a s ním společně posuzovaných osob a nejvyšší částky normativních nákladů na bydlení stanovených pro účely příspěvku na bydlení zvláštním právním předpisem nebo částky, kterou cizinec věrohodně prokáže jako částku skutečných odůvodněných nákladů vynakládaných na bydlení své a společně posuzovaných osob;
doklad o zápisu cizince jako jednatele v obchodním rejstříku ohledně příslušné obchodní společnosti společnosti, ve které cizinec funkci jednatele vykonává (dále jen „obchodní společnost“);
potvrzení příslušného finančního úřadu o tom, že tento cizinec nemá vymahatelné nedoplatky;
potvrzení příslušné správy sociálního zabezpečení o tom, že cizinec nemá splatné nedoplatky na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti včetně penále;
potvrzení příslušného finančního úřadu o tom, že obchodní společnost nemá vymahatelné nedoplatky;
potvrzení okresní správy sociálního zabezpečení o tom, že obchodní společnost nemá splatné nedoplatky na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti včetně penále;
na požádání platební výměr daně z příjmu;
doklad o cestovním zdravotním pojištění, a na požádání doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění. V této souvislosti je praktické podotknout, že doklad o cestovním zdravotním pojištění se nevyžaduje od cizince, který je účastníkem veřejného zdravotního pojištění, což jednatel, který má za výkon funkce jednatele příjem ze závislé činnosti (viz níže) nepochybně je;
správní poplatek ve výši 2.500 Kč.

Podrobněji k dokladu prokazujícímu úhrnný měsíční příjem cizince

Pokud je cizinec jednatelem právnické osoby a tento má příjmy pouze za výkon této funkce (příjem ze závislé činnosti a funkčních požitků), předloží cizinec potvrzení příslušné obchodní společnosti o výši průměrného čistého měsíčního příjmu a doklad, ze kterého bude vyplývat nárok na jeho odměnu, a její výše, případně způsob jeho odměňování (zejména smlouva o výkonu funkce podle § 66 odst. 2 obchodního zákoníku nebo zápis z valné hromady společnosti, popř. vnitřní předpis společnosti, ze kterého bude zřejmé stanovení odměn příslušného jednatele).

Je však nutné prokázat úhrnný měsíční příjem cizince, který současně splňuje požadavky pravidelnosti a stálosti takového příjmu. Za prokázání takového příjmu tedy nelze považovat předložení jednorázového výpisu z účtu o zůstatku na účtu.

Výše úhrnného měsíčního příjmu cizince a společně s ním posuzovaných osob nesmí být nižší než součet částek životních minim cizince a s ním společně posuzovaných osob a nejvyšší částky normativních nákladů na bydlení stanovených pro účely příspěvku na bydlení zvláštním právním předpisem nebo částky, kterou cizinec věrohodně prokáže jako částku skutečných odůvodněných nákladů vynakládaných na bydlení své a společně posuzovaných osob.

Částka životního minima jednotlivce - tedy cizince, který není posuzován společně s jinými osobami - činí dle nařízení vlády 409/2011 Sb. měsíčně 3.410 Kč.

Nejvyšší částkou normativních nákladů na bydlení u žádostí podaných v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2012 je podle nařízení vlády 408/2011 Sb.

7 068 Kč u jedné osoby
10 144 Kč u dvou osob v rodině
13 813 Kč u třech osob v rodině
17 269 Kč u čtyř a více osob v rodině

Celková částka, jejíž výši musí doložený úhrnný měsíční příjem splňovat pro účely doložení dokladu o zajištění prostředků k uvedeným druhům povolení k pobytu, je tedy součet částek životního minima žadatele a společně s ním posuzovaných osob podle výše uvedených kritérií a odpovídající částky normativních nákladů na bydlení.

Pokud cizinec věrohodně prokáže, že na bydlení své a příp. s ním společně posuzovaných osob vynakládá jinou částku než tu, která je určena částkou normativních nákladů na bydlení, vypočítá se nutný měsíční příjem součtem částek životních minim a skutečných prokázaných nákladů na bydlení.

Náklady na bydlení tvoří nájemné nebo jiná částka placená za poskytnutí ubytování, a dále náklady za plyn, elektřinu, vodné, stočné, odvoz odpadu a centrální vytápění nebo za pevná paliva, pokud tyto náklady za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním bytu nebo jiného prostoru určeného k bydlení nejsou zahrnuty do nájemného, popř. do částky placené za poskytnutí ubytování.

Závěrem lze říci, že prodloužení dlouhodobého pobytu cizince - člena statutárního orgánu a zároveň občana třetí země - bylo nedávnou změnou cizineckého zákona opět značně ztíženo a nezbývá než cizinci či jeho právnímu zástupci popřát při podávání žádosti „pevné nervy“, neboť jistě nelze očekávat, že úředníci Ministerstva vnitra budou skutečnost, zda jednotlivé přílohy žádosti odpovídají požadavkům zákona, posuzovat shovívavě.

Mgr. Regina Huntley