rekodifikace

Nový občanský zákoník (dále jen „NOZ“) je účinný více než rok a za tu dobu se již stihla vykrystalizovat řada „slabších“ míst nového kodexu, která působí v praxi značné problémy.

Podle nového občanského zákoníku se ukončení povinné školní docházky stalo vedle dosažení patnácti let věku podmínkou nejen nástupu do práce, nýbrž i možnosti v pracovně-právních vztazích jednat, což znamená, že žák, dokud neskončí povinnou školní docházku, nemůže ani uzavírat pracovní smlouvu nebo dohodu o práci konané mimo pracovní poměr, byť s…

Nelze si nevšimnout, že v současné občanskoprávní úpravě účinné od 1. 1. 2014[1] je oblasti ochrany osobnosti věnováno nepoměrně více prostoru než dříve – z pouhých pěti paragrafů se jejich počet takřka zpětinásobil, obsah nabyl na šíři a mnoho nových ustanovení prohloubilo jeho význam. Takovým postupem zákonodárce reflektuje nárůst rozhodovací…

Občanský zákoník má za sebou již rok účinnosti, ovšem o mnoha jeho institutech ještě nebylo v literatuře podrobněji hovořeno. Jednou z takových oblastí je i škoda způsobená provozem zvlášť nebezpečným. Článek pojednává o některých aspektech této odpovědnosti.

Ustanovení o zákazu konkurence jsou jedním z prostředků, jak chránit společnost před negativními dopady případného konfliktu zájmů mezi společností a osobami, které ji zastupují. Přestože úprava zákazu konkurence v zákoně o obchodních korporacích do značné míry vychází z předchozí úpravy obsažené v obchodním zákoníku, některé aspekty související…

Níže uvedený článek se zabývá institutem předsmluvní odpovědnosti, a to jak je upraven v civilním právu účinném v České republice od 1.1.2014 a v rámci evropského mezinárodního práva soukromého.

Příčiny a důsledky ústavně nekonformního zvykového výkladu právního pravidla možnosti prodloužení ústavní výchovy „nezletilých“ do 19 let věku člověka podle § 974 občanského zákoníku

O novinkách, které s sebou přinesl zákon o obchodních korporacích, toho bylo již napsáno mnoho. V tomto článku bychom se rádi věnovali úpravě podílu ve společnosti s ručením omezeným, a to se zaměřením na otázku, jak mohou jednotlivé změny prakticky okořenit společenskoprávní život. Z naší zkušenosti totiž vyplývá, že novinky, jakými jsou možnost…

Při čtení úpravy nabytí a omezení svéprávnosti v občanském zákoníku (§§ 30 až 65) se nabízí otázka, jestli je možné omezit svéprávnost nezletilého člověka. Zatímco dle učebnice občanského práva[1] z názvu oddílu 3 vyplývá, že "není možné omezení svéprávnosti u člověka nezletilého", komentář[2] bez dalšího uvádí, že "ve svéprávnosti lze omezit jen…

Nová úprava hromadné listiny v zákoně 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“) navazuje na dřívější ustanovení v zákoně 591/1992 Sb., o cenných papírech (dále jen „ZCP“), kde byla tato problematika upravena v § 5a ZCP. Tento zákon byl přijetím NOZ zrušen. Nově je hromadná listina zakotvena v § 524 NOZ, který ji popisuje ve třech…

Limitace rozsahu náhrady škody, která může klientovi při poskytování právních služeb vzniknout, je neustále aktuální problematikou.[1] Starý občanský zákoník[2] obsahoval v této souvislosti pouze úpravu vzdání se budoucího práva[3] obecně a naopak otázku smluvní limitace náhrady škody neupravoval. S účinností nového občanského zákoníku výrazně…

Vrchní soud v Praze rozhodnutím 14 Cmo 196/2013 ze dne 30. května 2014 rozhodl o aplikovatelnosti ustanovení § 67a obchodního zákoníku na zahraniční společnost, a to v situaci, kdy česká společnost jako prodávající na základě smlouvy o převodu podniku řídící se českým právem, převádí podnik na zahraniční společnost.

V rámci rekodifikace civilního práva byl přijat též zákon 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, jímž se mimo jiné zavádí spolkový rejstřík. Do něho se zapisují spolky, pobočné spolky a též zahraniční spolky fungující na území ČR. Do budoucna přináší tato změna především výhody spočívající v tom, že bude existovat…

Výměnek je jedním ze smluvních typů (například vedle smlouvy pachtovní), jenž se po určité odmlce opětovně vrací do českého právního řádu. Právní úpravě výměnku jsou věnována ustanovení § 2707 ̶ 2715 zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník. Ačkoliv lze návrat tohoto smluvního typu do základního občanskoprávního předpisu vnímat kladně, je potřeba…

Rekodifikací soukromého práva nezůstala nedotčena ani právní úprava stěžejního orgánu akciové společnosti – valné hromady. Zákon o obchodních společnostech a družstvech (dále jen „ZOK“) právní úpravu valné hromady modernizuje a současně ji přizpůsobuje směrnici o přeshraničním výkonu hlasovacích práv. Cílem tohoto textu je přiblížit změny, které…

Rozhodovat o vnitřních i vnějších záležitostech obchodní společnosti je jedním ze základních a nejvýznamnějších práv každého společníka. Zákonodárce však považoval za nutné stanovit z tohoto práva společníka v odůvodněných případech výjimky, jimiž se z hlediska právní úpravy společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti zabývá tento…

Problematikou fúzování spolků se zabývá § 274 a násl. zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník /dále jen „o.z.“/. Zúčastněné spolky uzavírají smlouvu o fúzi jako smlouvu o sloučení spolků nebo jako smlouvu o splynutí spolků. Ustanovení § 274 o.z. normuje smluvní základ fúze, v případě fúze jako jedné z přeměn jde tedy o kontraktaci nejméně dvou…

O stavbě jako součásti pozemku se diskutuje od okamžiku, kdy se začaly rýsovat první kontury rekodifikovaného soukromého práva. Od účinnosti zákona 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) je toto téma stálicí v odborných článcích a na přednáškách. Jejich těžištěm je zejména změna statusu stavby ze samostatné věci nemovité na součást…

Institut tiché společnosti je v českém právním prostředí zakotven již delší dobu. Nejedná se ovšem o další formu obchodní korporace, ale o druh synallagmatického závazkového vztahu, který vzniká na základě smlouvy mezi tichým společníkem (fyzickou či právnickou osobou) a podnikatelem. Tento smluvní typ byl obsažen již v ustanovení § 673 obchodního…

Aktivní legitimace k ochraně osobnostních práv přísluší v prvé řadě osobě, do jejíhož osobnostního práva bylo zasaženo. Problém může nastat v případě určení aktivní legitimace po smrti fyzické osoby. Na tuto situaci pamatuje zákon 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“) ve svém ustanovení § 82 odst.