epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    16. 10. 2021
    ID: 113716upozornění pro uživatele

    Role státu v zajištění sociálních práv občanů

    Dlouhodobě se z filozofického a právního hlediska zabývám tím, k čemu máme stát. Co stát vlastně znamená pro obyčejného člověka, co a kdo tvoří stát, jaké jsou priority státu, jaká jsou práva a povinnosti občanů? Co vše máme jako občané nebo můžeme od státu očekávat a požadovat. Otázka to není nikterak nová, provází dějiny moderních států již nějakou dobu, nicméně je potřeba se jí zabývat neustále. Myšlenka sociálních práv cílí k tomu, aby každému občanovi, který nemá ideální podmínky z různých důvodů, bylo státem pomoženo překonat jeho překážky tak, aby mohl rozvinout svůj potenciál.

    Pomoc by měla přicházet ve chvíli, kdy občan nemá ideální startovní podmínky například kvůli rodinné situaci nebo v důsledku jiných nevýhod, které mohou nastat v průběhu života.

    Jako politička se musím a chci k základním posláním státu neustále vracet. Vzhledem k častým ideovým debatám často řeším problematiku sociální politiky státu a jakou roli v ní má stát sehrát. Pomáhat všem, nebo jen těm, kteří si to zaslouží, nebo snad i těm, kteří si to optikou úspěšných vzhledem ke svým výkonnostním parametrům nezaslouží?

    Naše země je civilizovanou evropskou zemí. A jako taková je vázána mnoha mezinárodními smlouvami, které upravují sociální práva. Tento stav je výsledkem a vývojem debaty v důsledku historických zkušeností a vychází i z úrovně ekonomického stavu naší společnosti, který si solidaritu se slabšími může dovolit. A dokonce mu to z makroekonomického hlediska přináší jisté výhody, protože odstraňovat následky systémové chudoby je násobně nákladnější. Ale zpět k lidské důstojnosti.

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Podle Všeobecné deklarace lidských práv z roku 1948 platí, že: „Každý má právo na takovou životní úroveň, která by byla s to zajistit jeho zdraví a blahobyt i zdraví a blahobyt jeho rodiny, počítajíc v to zejména výživu, šatstvo, byt a lékařskou péči, jakož i nezbytná sociální opatření; má právo na zabezpečení v nezaměstnanosti, v nemoci, při nezpůsobilosti k práci, při ovdovění, ve stáří nebo v ostatních případech ztráty výdělečných možností, nastalé v důsledku okolností nezávislých na jeho vůli.“

    Sociální práva jsou tedy lidskými právy zaručujícími základní lidskou důstojnost člověka. Demonstrativní výčet těchto práv je obsažen ve Všeobecné deklaraci lidských práv a Mezinárodním paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech. Politicky tedy nejde o problematiku levicového nebo pravicového zaměření stran, jak bývá často podsouváno. Tato práva by měla být garantována občanům vždy, bez ohledu na to, zda ve volbách zvítězí více pravá nebo více levá politická klika, jakkoliv toto rozdělení považují za překonané. Bohužel realita politické diskuse o tom, zda tato práva máme zajistit nebo ne, je prostě dennodenně jiná.

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Sociální práva se rozdělují na ta zasahující do oblasti pracovního práva, tedy například obsahují právo na práci a uspokojivé pracovní podmínky. Ani v této oblasti nemáme vyhráno. Stále je mnoho lidí, kteří práci hledají těžko. Zejména pokud jsou jakkoliv znevýhodnění. Lidé zdravotně znevýhodnění, z těžkých sociálních podmínek, příslušníci menšin, lidé postižení exekucemi, nezaměstnaní lidé před důchodem. Je mnoho lidí, kteří pracují tzv. na černo. Bohužel se domnívám, že některé legislativní změny spíše vedly k poškození nebo spíše obcházení práv v této oblasti, například díky agenturnímu zaměstnávání. Z mého pohledu je tedy mnoho lidí, jímž je právo na práci a uspokojivé pracovní podmínky upíráno. Ostatně to vyplývá ze statistik Úřadu veřejného ochránce práv, který se výzkumem v této oblasti podrobně zabývá.

    Dalším právem je právo na sociální zabezpečení. V zásadě všichni očekáváme, že v případě potřeby má stát nebo územní samospráva určité prostředky, jak se o nás postarat a za tím účelem zřizuje sociální zařízení. Například zařízení pečující o seniory. Dostupnost těchto služeb se ale liší kraj od kraje. V podstatě lze říci, že to, zda budete mít nárok na péči v těchto zařízeních, rozhoduje vaše poštovní směrovací číslo. Někde je těchto zařízení dostatek, jinde ne. To považuji vlastně za systémovou nespravedlnost, která se však odstraňuje jen velmi obtížně, zvláště pokud neexistuje funkční vládní strategie, která měla ambici tento problém odstranit. Bohužel naše obyvatelstvo stárne a současně se prodlužuje věk dožití. Problém tedy bude narůstat.

    Je zapotřebí rozšiřovat portfolio sociálních zařízení, umožňovat péči v rodinném prostředí. V době, kdy ale stále vyhroceně hovoříme o tom, zda ohroženému dítěti do tří let lépe v ústavu nebo v náhradní rodinné péči, je obtížné dostatečně rychle zkvalitňovat dostupnost služeb tak, aby lidem co možná nejlépe vyhovovaly. Krize v souvislosti s epidemií nemoci covid-19 nám však ukazuje obrovské systémové chyby, které by nám mohly pomoci přehodnotit systém poskytování služeb v sociální a zdravotní oblasti. Musím bohužel s politováním konstatovat, že se toho mnoho nezlepšuje.

    O to hůře vnímám absenci ponaučení, když vymáhání sociálních práv občany je výrazně obtížnější než ostatních práv. Dostupnost péče si totiž nelze snadno vysoudit, byť snad v brzké době dojde konečně k ratifikaci dlouho očekávaného Opčního protokolu k Úmluvě o právech osob se zdravotním postižením, díky němuž si osoby nebo jejich zástupci budou moci stěžovat na porušování povinností plynoucích z Úmluvy.

    Jistou nadějí je pro mě práce na politice nezávislého Úřadu veřejného ochránce práv, který se těmto oblastem systematicky věnuje, a to bohudíky bez ohledu na to, kdo stojí v jeho čele. Tento úřad tak například monitoruje situaci v mnoha oblastech dopadajících na sociální práva občanů a přijímá četná stanoviska, která bývají čím dál častěji reflektována v klíčových soudních rozhodnutích. Naposledy například v nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 40/17, jímž byly zrušeny tzv. bezdoplatkové zóny, v nichž lidé ztrácejí nárok na doplatek na bydlení. Napadené ustanovení zákona o pomoci v hmotné nouzi jsou podle Ústavního soudu neústavním zásahem do práva na zajištění základních životních podmínek v oblasti bydlení. I zde Ústavní soud konstatoval, že dílčí změny v zákonech jsou jen nesystémovou reakcí bez trvalejších účinků na dlouhodobě neuspokojivě řešený problém sociálního vyloučení.

    Doufám tedy, že naše sociální práva budou výhledově legislativně upravena v jakýsi moderní systém, který zabrání sociálním hrozbám v důsledku sociálních potíží obyvatel, které v minulosti často vedly ke společenské destabilizaci. Ostatně před tímto rizikem varuje poměrně dost sociologů a jiných společenskovědních odborníků.

    Mgr. Adéla Šípová,
    advokátka


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Adéla Šípová
    16. 10. 2021

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • DEAL MONITOR
    • DEAL MONITOR
    • Kamerové systémy ve školách podle doporučení Úřadu pro ochranu osobních údajů: Jen chtít nestačí
    • Získání přechodného pobytu pro rodinného příslušníka občana EU: Kompletní průvodce procesem s praktickými radami
    • Agilní vývoj software – specifika smluvních podmínek
    • DEAL MONITOR
    • DEAL MONITOR
    • Exekuce pod taktovkou státu – znovu a hůře?
    • 10 ChatGPT promptů, které zvýší produktivitu vaší asistentky
    • K významnému životnímu jubileu prof. Petra Hajna
    • DEAL MONITOR

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Byznys a paragrafy, díl 13.: Vysílání zaměstnanců do zahraničí: Jak správně rozlišit služební cestu a režim vyslaného pracovníka
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Ztížení společenského uplatnění
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Soudní rozhodnutí

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými a právními závěry (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.