24. 11. 2003
ID: 21805upozornění pro uživatele
Správa doménových jmen národní úrovně podle tzv. nového regulačního rámce EU
V poslední době bylo zveřejněno několik článků, zabývajících se tím, zda by budoucí český národní regulátor pro oblast elektronických komunikací měl mít pravomoci také v oblasti správy doménových jmen v národní doméně .cz. V článcích zastávajících názor, že je třeba, aby státní správa převzala správu národních domén od samosprávy (v současnosti jsou doménová jména spravovaná zájmovým sdružením právnických osob CZ.NIC) zaznívá jako hlavní argument, že se jedná o požadavek nového regulačního rámce EU pro oblast elektronických komunikací.
V poslední době bylo zveřejněno několik článků, zabývajících se tím, zda by budoucí český národní regulátor pro oblast elektronických komunikací měl mít pravomoci také v oblasti správy doménových jmen v národní doméně .cz. V článcích zastávajících názor, že je třeba, aby státní správa převzala správu národních domén od samosprávy (v současnosti jsou doménová jména spravovaná zájmovým sdružením právnických osob CZ.NIC) zaznívá jako hlavní argument, že se jedná o požadavek nového regulačního rámce EU pro oblast elektronických komunikací (Bližší vysvětlení nového regulačního rámce EU pro elektronické komunikace je obsaženo v čísle 2 našeho měsíčníku). Souvisejícím názorem bývá to, že žadatelé o doménová jména by měli prokazovat, předtím, než se stanou držiteli registrace příslušného doménového jména, že neporušují práva jiných osob k označení, tvořícím doménové jméno. Tento názor je reakcí na poměrně značný počet spekulativních žádostí o registrace doménových jmen a registrací v nedobré víře doménových jmen u nás i ve světě.
Rádi bychom se k oběma názorům stručně vyjádřili. Domníváme se, že podstatou nového regulačního rámce je regulace „přenosové“ stránky elektronických komunikací, na rozdíl od jejich „obsahové“ stránky, jejíž regulace není v novém regulačním rámci zahrnuta. Nový regulační rámec zahrnuje typicky telekomunikační služby nebo přenosové služby v sítích určených pro vysílání (např. kabelové TV). Nový regulační rámec typicky nezahrnuje většinu služeb tzv. informační společnosti jako jsou editorské služby, elektronické finanční služby nebo obsah rozhlasového a televizního vysílání.
Součástí nového regulačního rámce tak tedy určitě je správa národních čísel a číslovacích plánů, vedle správy kmitočtového spektra a plánů na jeho optimální využití. Tyto pravomoci by měly být, podle nového regulačního rámce, pod kontrolou národních regulátorů elektronických komunikací. Tento závěr vyplývá z Rámcové direktivy a z Autorizační direktivy.
Nicméně, doménová jména jsou spojena s „obsahem“ elektronických komunikací. Obsah doménových jmen je důvodem, proč je o ně takový zájem, proč jsou jedním z hybatelů elektronické komunikace a elektronického podnikání, ale také proč je s nimi spojena nekalá soutěž, porušování práv k ochranným známkám aj. Ostatně, v recitálu 20 Rámcové direktivy se výslovně uvádí: „Ustanovení této direktivy nezavádějí žádnou novou pravomoc národních regulačních orgánů v oblasti Internetu a Internetových jmen a adres.“ Proto je třeba uvést jednoznačně závěr, že nový regulační rámec elektronických komunikací neupravuje správu národních doménových jmen. Tento závěr odpovídá praxi v naprosté většině vyspělých států světa. Podle přehledů OECD, zveřejněných na konci roku 2002, pouze ve Finsku a ve Španělsku je správa národních doménových jmen pod přímou kontrolou státních orgánů. Ve většině zemí je správa národních doménových jmen prováděna v systému samosprávy.
Přesto se nový regulační rámec dotýká doménových jmen, avšak pouze jejich „přenosové“ formy, tedy URL adres. Domníváme se, že doménová jména mohou být součástí pravomocí nových regulátorů pouze ze své „přenosové“ nebo „číselné“ stránky. Například, v blízké budoucnosti se možná rozšíří konverze telefonních čísel a URL adres (např. prostřednictvím projektu ENUM). V takovém případě národní regulátoři budou pravděpodobně muset koordinovat své přístupy a budou chtít zabezpečit, aby tyto konverzní metody nenarušily národní užívání čísel a systém národních číslovacích plánů. V tomto směru tedy budou regulovat národní správce doménových jmen. To je příčinou, proč se Článek 10 Rámcové direktivy nazývá „Číslování, uvádění jmen a adresování“, přičemž pouze odstavec 5 tohoto článku se zabývá kromě číslování také uváděním jmen a adresováním a to pouze ve vztahu k mezinárodní koordinaci za účelem celosvětové propojitelnosti služeb elektronické komunikace.
Názor, že doménová jména není možné registrovat na principu „přednost má ten, kdo přijde dříve“, vychází ze současné nepříliš správné situace v České republice. Oprávnění majitelé chráněných označení nemohou používat své označení ve formě doménového jména, protože tato označení jsou v držení jiných osob, kteří si je zaregistrovali dříve, často s vidinou spekulativního zisku z prodeje oprávněným subjektům. Domníváme se, že tento problém pomůže vyřešit systém alternativního řešení sporů o doménová jména formou arbitráže nebo mediace spíše než restriktivní systém přidělování doménových jmen. Každý restriktivní systém (např. známý ze Slovenské republiky) vede k omezování podnikatelské aktivity na Internetu a postihuje nejen spekulanty, ale také mnoho řádných podnikatelů. Proto ve vyspělých státech se restriktivní systémy opouštějí ve prospěch liberálních systémů spojených s účinným systémem alternativního řešení sporů (stalo se tak např. ve Švédsku v roce 2002). Alternativní řešení sporů umožňuje relativně rychle a odborně určit, zda příslušná registrace porušuje právo či nikoliv, a pokud porušuje, umožnit převod registrace doménového jména na oprávněný subjekt. Obdobný systém funguje pro doménová jména mezinárodní úrovně (např. .com nebo .biz). Obdobný přístup by byl potřebný také v České Republice a sdružení CZ.NIC podle našich informací již o podpoře zavedení alternativního řešení sporů o doménová jména uvažuje.
Pokud se zajímáte o právo doménových jmen, mohla by Vás zajímat rozsáhlejší práce na toto téma nacházející se na webových stránkách CEAG.
Oddělení práva elektronických komunikací CEAG
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
Rádi bychom se k oběma názorům stručně vyjádřili. Domníváme se, že podstatou nového regulačního rámce je regulace „přenosové“ stránky elektronických komunikací, na rozdíl od jejich „obsahové“ stránky, jejíž regulace není v novém regulačním rámci zahrnuta. Nový regulační rámec zahrnuje typicky telekomunikační služby nebo přenosové služby v sítích určených pro vysílání (např. kabelové TV). Nový regulační rámec typicky nezahrnuje většinu služeb tzv. informační společnosti jako jsou editorské služby, elektronické finanční služby nebo obsah rozhlasového a televizního vysílání.
Součástí nového regulačního rámce tak tedy určitě je správa národních čísel a číslovacích plánů, vedle správy kmitočtového spektra a plánů na jeho optimální využití. Tyto pravomoci by měly být, podle nového regulačního rámce, pod kontrolou národních regulátorů elektronických komunikací. Tento závěr vyplývá z Rámcové direktivy a z Autorizační direktivy.
Nicméně, doménová jména jsou spojena s „obsahem“ elektronických komunikací. Obsah doménových jmen je důvodem, proč je o ně takový zájem, proč jsou jedním z hybatelů elektronické komunikace a elektronického podnikání, ale také proč je s nimi spojena nekalá soutěž, porušování práv k ochranným známkám aj. Ostatně, v recitálu 20 Rámcové direktivy se výslovně uvádí: „Ustanovení této direktivy nezavádějí žádnou novou pravomoc národních regulačních orgánů v oblasti Internetu a Internetových jmen a adres.“ Proto je třeba uvést jednoznačně závěr, že nový regulační rámec elektronických komunikací neupravuje správu národních doménových jmen. Tento závěr odpovídá praxi v naprosté většině vyspělých států světa. Podle přehledů OECD, zveřejněných na konci roku 2002, pouze ve Finsku a ve Španělsku je správa národních doménových jmen pod přímou kontrolou státních orgánů. Ve většině zemí je správa národních doménových jmen prováděna v systému samosprávy.
Přesto se nový regulační rámec dotýká doménových jmen, avšak pouze jejich „přenosové“ formy, tedy URL adres. Domníváme se, že doménová jména mohou být součástí pravomocí nových regulátorů pouze ze své „přenosové“ nebo „číselné“ stránky. Například, v blízké budoucnosti se možná rozšíří konverze telefonních čísel a URL adres (např. prostřednictvím projektu ENUM). V takovém případě národní regulátoři budou pravděpodobně muset koordinovat své přístupy a budou chtít zabezpečit, aby tyto konverzní metody nenarušily národní užívání čísel a systém národních číslovacích plánů. V tomto směru tedy budou regulovat národní správce doménových jmen. To je příčinou, proč se Článek 10 Rámcové direktivy nazývá „Číslování, uvádění jmen a adresování“, přičemž pouze odstavec 5 tohoto článku se zabývá kromě číslování také uváděním jmen a adresováním a to pouze ve vztahu k mezinárodní koordinaci za účelem celosvětové propojitelnosti služeb elektronické komunikace.
Názor, že doménová jména není možné registrovat na principu „přednost má ten, kdo přijde dříve“, vychází ze současné nepříliš správné situace v České republice. Oprávnění majitelé chráněných označení nemohou používat své označení ve formě doménového jména, protože tato označení jsou v držení jiných osob, kteří si je zaregistrovali dříve, často s vidinou spekulativního zisku z prodeje oprávněným subjektům. Domníváme se, že tento problém pomůže vyřešit systém alternativního řešení sporů o doménová jména formou arbitráže nebo mediace spíše než restriktivní systém přidělování doménových jmen. Každý restriktivní systém (např. známý ze Slovenské republiky) vede k omezování podnikatelské aktivity na Internetu a postihuje nejen spekulanty, ale také mnoho řádných podnikatelů. Proto ve vyspělých státech se restriktivní systémy opouštějí ve prospěch liberálních systémů spojených s účinným systémem alternativního řešení sporů (stalo se tak např. ve Švédsku v roce 2002). Alternativní řešení sporů umožňuje relativně rychle a odborně určit, zda příslušná registrace porušuje právo či nikoliv, a pokud porušuje, umožnit převod registrace doménového jména na oprávněný subjekt. Obdobný systém funguje pro doménová jména mezinárodní úrovně (např. .com nebo .biz). Obdobný přístup by byl potřebný také v České Republice a sdružení CZ.NIC podle našich informací již o podpoře zavedení alternativního řešení sporů o doménová jména uvažuje.
Pokud se zajímáte o právo doménových jmen, mohla by Vás zajímat rozsáhlejší práce na toto téma nacházející se na webových stránkách CEAG.
Oddělení práva elektronických komunikací CEAG
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
