Nejvyšší správní soud ve svém novém rozsudku sp. zn. 8 Afs 58/2019 ze dne 13. května 2020 významně korigoval dosavadní praxi finanční správy, spočívající v tzv. řetězení daňových ztrát. Finanční správa se tím v případě opakovaného uplatnění daňové ztráty pokoušela velmi extenzivním výkladem zákona o daních z příjmů získat na úkor daňových subjektů…
V souladu § 62 odst. 5 zákona o zpracování osobních údajů[1] Úřad pro ochranu osobních údajů upustí od uložení správního trestu tehdy, jde-li o správce a zpracovatele jimiž jsou orgány veřejné moci[2]. Dne 11. 2. 2020 Nejvyšší správní soud vydal rozsudek sp. zn. 4 As 376/2019, v jehož odůvodnění se vyjadřoval k tvrzení Úřadu pro ochranu osobních…
V praxi jsou běžně uzavírány písemně smlouvy, i když zákon tuto formu nevyžaduje. Většina takových smluv pak obsahuje ujednání, že ji lze měnit jen písemnými dodatky. Nezřídka se lze setkat i s požadavkem na úřední ověření podpisů na takovém dodatku. Ne vždy je však takto sjednaná forma při uzavírání dodatků ke smlouvě dodržena, smluvní strany se…
Vypuknutí pandemie koronaviru SARS-CoV-2 (COVID-19) významně zasáhlo do všech činností, vč. soudních a rozhodčích řízení. Jedním z nejvýraznějších zásahů je nemožnost (příp. omezená možnost) konání standardního ústního jednání za fyzické přítomnosti soudců/rozhodců, účastníků, právních zástupců, příp. svědků, znalců a jiných osob. Řešení pro…
Na základě ústavní stížnosti se Ústavní soud zabýval otázkou, kterým okamžikem je zaplacen soudní poplatek, je-li placen kolkovými známkami. V návaznosti na svou předchozí judikaturu dospěl k závěru, že lhůta k zaplacení soudního poplatku na základě výzvy soudu je lhůtou procesní. Zastavení řízení pro pozdní zaplacení soudního poplatku, pokud ve…
K sepsání tohoto příspěvku mě vedl článek dr. Veselého,[1] v němž vyjádřil názor, že pokud je mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví opatřením obecné povahy, (dále jen „OOP“) nelze zvažovat odpovědnost státu z titulu nezákonného rozhodnutí dle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo…
Článek se věnuje uplatnění náhrady škody podle zákona č. 82/1998 Sb. v souvislosti s mimořádnými opatřeními Ministerstva zdravotnictví zrušenými pro nezákonnost správním soudem. Navazuje na autorův předchozí článek k uvedenému tématu a současně reaguje na polemický komentář (článek) JUDr. Janoška k téže věci.
Česko sice nyní ovládá strašidlo koronaviru (COVID 19), nicméně neměli by nám utíkat ani jiné důležité věci.
Jako učitele správního práva mne docela trápí aktuální snaha o novelizaci soudního řádu správního. A to směrem de facto k okleštění práva podávat tzv. kasační stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS). Pro neprávnickou veřejnost…
Ve schváleném pořadu 45. schůze Poslanecké sněmovny odložené na 5. května se objevuje i prvé čtení návrhu zákona o hromadném řízení. V tomto článku, který představuje úvod série příspěvků zabývajících se tématem zavedení institutu hromadné žaloby do českého právního řádu, tak představujeme koncept hromadných žalob a některé argumenty pro i proti…
Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 23.04.2020 sp.zn. 14 A 41/2020 (dále též "Rozsudek") zrušil správní soud dnem 27. 4. 2020 mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví ze dne 17. 4. 2020 a ze dne 26. 3. 2020 o omezení maloobchodního prodeje a mimořádná opatření ze dne 15. 4. 2020 a ze dne 23. 3. 2020 omezující volný pohyb osob (dále…
Za poslední roky vznikla velice rozsáhlá judikatura, která se zabývá platností či spíše neplatností rozhodčích doložek a která v praxi znatelně zasáhla do využívání rozhodčího řízení jako alternativního způsobu řešení sporů. Jakkoli by přitom bylo možné očekávat, že je celá problematika jasně vyřešena, stále se objevují „bílá místa“, resp. otázky…
Jak zajisté mnozí z Vás vědí, leží v současné době v Poslanecké sněmovně tisk s vládním návrhem zákona o hromadném řízení[1]. Předesílám, že nepatřím k nadšencům a propagátorům tohoto návrhu a zavedení hromadných žalob do právního řádu České republiky. Vzhledem k současné situaci vyvolané pandemií a rozhodnutí o zavedení nouzového stavu a vzniku…
Dle ustanovení § 243e odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů („o.s.ř.“), platí, že zruší-li dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu proto, že nebyl dodržen závazný právní názor (§ 243g odst. 1 o.s.ř.) nebo že v řízení došlo k závažným vadám, může nařídit, aby věc v dalším řízení projednal jiný senát nebo…
S rostoucím počtem nadnárodních společností a objemem mezinárodního obchodu získává problematika převodních cen na pozornosti. Rostoucí počet vnitroskupinových transakcí se spojenými společnostmi v zahraničí, bývá častým terčem kontroly správce daně.
V roce 2018 nabyla účinnosti jedna z mnoha novel stavebního zákona provedená zákonem č. 225/2017 Sb., jímž byly novelizovány i desítky dalších zákonů, včetně například soudního řádu správního. V něm sice bylo změněno jen několik ustanovení, o to kontroverznější však jedna z nich je. Nyní byl naštěstí její výklad vyjasněn Nejvyšším správním…
Pro úspěch v soudním sporu bývá často určující, jaké důkazní prostředky má konkrétní účastník k dispozici na podporu svých tvrzení a jednotlivých, pro posouzení věci relevantní, skutečností. Zhodnocení prokazatelnosti nároku, ať už z pozice žalobce či žalovaného, by měl být první krok, který potenciální účastník řízení podstoupí předtím, než se…
Vláda České republiky dne 24. února 2020 schválila připravený návrh zákona o hromadném řízení, jenž bude nyní předložen k projednání Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. V tomto článku bude stručně nastíněna a zhodnocena geneze znění návrhu zákona o hromadných žalobách v posledních několika měsících, která byla velmi intenzivní a měla za následek…
Následující text se zabývá postojem České správy sociálního zabezpečení k právu rozvedeného rodiče na ošetřovné při péči o své nemocné dítě a souvisejícími rozsudky Nejvyššího správního soudu a Krajského soudu v Ostravě. Z obecného pohledu jde o problematiku uznání „žití v domácnosti“ dítěte se svým rodičem, se kterým sice tráví podstatný čas a…
V současné době, nejen hmotné právo, ale zejména soudy se snaží poskytovat zvýšenou ochranu spotřebitelům, jak ve fázi nalézacího, tak i ve fázi exekučního řízení, kdy exekučním titulem je nejen rozhodčí nález, ale i pravomocné soudní rozhodnutí (srovnej II. ÚS 3194/18).
Účelem tohoto článku je nastínit správný postup žalobce v případě, kdy se domáhá určení existence věcného břemene v důsledku vydržení. Článek se rovněž zabývá postojem judikatury ve vztahu žaloby na určení existence věcného břemene a žaloby na zřízení věcného břemene.
O tom, že poškozený je zvlášť zranitelnou obětí, nevydává soud samostatné usnesení podle § 51a odst. 2 tr. ř. Rozhodne-li usnesením podle § 51a odst. 4 tr. ř. o ustanovení...
Rozsah a způsob uspokojení nároků poškozeného nejsou podle § 175a odst. 6 písm. g) tr. ř. nutnou součástí obsahu dohody o vině a trestu, avšak státní zástupce při jejím...
Orgán rozhodující o zajištění nároku poškozeného na majetku obviněného (§ 47 odst. 1 tr. ř.) nebo o zajištění věci důležité pro trestní řízení nikoli pro důkazní účely [§...
Právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem náleží podle čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod každému, tedy i vedlejším účastníkům řízení.
Shodné účinky jako upozornění na možnost přísnějšího právního posouzení skutku podle § 225 odst. 2 tr. ř. má i kasační rozhodnutí odvolacího soudu v téže věci, ve kterém je...
