epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    11. 11. 2020
    ID: 112152upozornění pro uživatele

    Úprava náhrady za přičlenění pozemků k honitbě – zbytečný přepych?

    Příspěvek si dává za cíl poukázat na zbytečnost platné právní úpravy, ukládající zákonnou povinnost držitele honitby zaplatit vlastníku přičleněných honebních pozemků náhradu za toto přičlenění. Daná problematika vychází z ust. § 30 zákona o myslivosti (dále jen „ZoM“).[1]

     

    Jsem toho názoru, že právní úprava přiznávající náhrady za přičlenění je v současné uzákoněné podobě značně problematická, vyvolávající soudní spory vyžadující mnohdy opatření si znaleckých posudků pro stanovení výše náhrady za přičlenění, přestože přiznané částky jsou v závěru zcela bagatelní. Soudy a příslušné správní orgány navíc při posuzování náhrad ne vždy vykládají právní úpravu správně. [2]Vycházím-li tedy z presumpce racionálního zákonodárce, jehož činnost má směřovat k odlehčení soudní soustavy, je vhodné novelizovat právní úpravu, která bude nadále řešit pouze část doposud upravené problematiky.

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Upozorňuji, že další výklad problematiky se týká pouze situace, kdy se držitel honitby rozhodl honitbu využívat ve vlastní režii na základě ust. § 32 odst. 1 ZoM. Je to především z toho důvodu, že v takovém případě se držitel honitby sám aktivně nepodílí na vytváření zisku z honitby a dále proto, že v případě, kdy dojde k pronájmu honitby, lze snáze určit výnos z předmětné honitby, byť je dané číslo mnohdy značně zkreslené a nemá s ekonomickou silou honitby nic společného. Určité subjekty totiž vnímají možnost provozovat myslivost jako prestiž, kdy společnosti ji využívají pro své klienty jako jistý druh benefitu. Z těchto důvodů nepředstavuje sjednané nájemné cenu obvyklou, ale do značné míry jde o pretium affectionis. Naproti tomu u honitby provozované ve vlastní režii panují odlišné podmínky.

    Vezmeme-li v potaz, že honitba může být uznána již s minimální zákonnou výměrou 500 ha, což znamená, že k honitbě jsou přičleněny desítky pozemků třetích osob na základě již zmíněného ust. § 30 ZoM, které ve velké většině ani nedosahují výměry o velikosti 1 ha a náhrada za přičlenění pozemku k honitbě bývá obvykle oceněna částkou okolo 15 Kč za 1 ha. Z toho plyne, že většině vlastníků nemovitostí přináleží jednotky korun ročně. V praxi je tak běžné, že vlastníci přičleněných pozemků si náhradu vlastně ani nevyzvednou, přesto je držitel honitby povinen vést jejich seznam a účetnictví.

    Reklama
    Jak na náhradu škody při pochybení finančního úřadu (online - živé vysílání) - 13.5.2025
    Jak na náhradu škody při pochybení finančního úřadu (online - živé vysílání) - 13.5.2025
    13.5.2025 09:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Jak již bylo zmíněno výše, problém je v tom, že současná právní úprava umožňuje vést nákladné, a přitom zcela zbytečné spory, čehož si jsou určití kverulanti vědomi a svých procesních práv plně využívají. V případě neuzavření dohody je potřeba se připravit na běh na dlouhou trať. Zákon počítá s tím, že v případě nedohody zúčastněných osob určí výši náhrady orgán státní správy myslivosti, což je dle ust. § 60 ZoM obecní úřad obce s rozšířenou působností, u které danou problematiku většinou řeší odbor životního prostředí. Neúspěšná strana poté podá odvolání v souladu s ust. § 81 a 82 zákona 500/2004 Sb., správní řád[3], ke krajskému úřadu. Následuje podání žaloby o nahrazení rozhodnutí správního orgánu k okresnímu soudu, a to podle ust. § 244 a násl. zákona 99/1963 Sb., občanský soudní řád.[4] To, že se postupuje podle části V. OSŘ potvrdila i judikatura.[5] Poté je na řadě podání odvolání ke krajskému soudu a případné podání mimořádného opravného prostředku. A při vědomí náročnosti jednání, jeho délky, vynaložených nákladů, a to vše pro určení výše náhrady za přičlenění v řádech desítek korun, je namístě se ptát, zda je nezbytně nutné mít právní úpravu v dané podobě.[6]

    Osobně zastávám úplné zrušení přiznávání náhrad za přičlenění v případech honiteb provozovaných ve vlastní režii (s ohledem na znalost výše přiznávaných náhrad), neboť zákonodárce nic nenutí k jejímu přiznávání. Z tohoto pohledu je tedy zbytečné vymýšlet stále nové právní úpravy dané problematiky[7], navíc zatěžující jak moc zákonodárnou, tak i moc výkonnou.[8]

    Výše uvedené tvrdím i s tím vědomím, že podle čl. 11 odst. 4 LZPS[9] je možné nucené omezení vlastnického práva pouze ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu. Pokud tedy dojde ke zrušení náhrady za přičlenění, může se na první pohled zdát, že absence jedné z podmínek nuceného omezení vlastnického práva bude mít za následek neústavní porušení vlastnického práva, které by se dalo překlenout pouze souhlasem vlastníka přičleňovaného pozemku.[10]

    Nicméně sám Ústavní soud ČR ve své nalézací činnosti vychází z toho, že: „Vyvlastněním či omezením vlastnického práva je třeba rozumět pouze takové omezení, které vylučuje realizaci vlastnického práva buď zcela, nebo v rozsahu, který podstatnou měrou znemožňuje výkon vlastnického práva v některé z jeho složek.“[11] Ke stejnému závěru došel i velké senát Evropského soudu pro lidská práva.[12] V případě přičlenění pozemků k jakékoli honitbě však nedochází k takovému omezení vlastnického práva, které by vylučovalo či v podstatné míře znemožňovalo výkon některé ze složek vlastnického práva.[13] Fakticky vlastník pozemku ani nepostřehne, že je jeho pozemek přičleněn, neboť jeho omezení spočívá v převážné míře toliko v právu průchodu, kdy v případě určitých pozemků nebude výjimkou, když na ně za celý rok myslivec nohou nevkročí. Naopak vlastník pozemku z přičlenění může mít ten užitek, že v důsledku výkonu práva myslivosti dojde k předejití nebo alespoň zmírnění možných škod způsobených zvěří, ať již na mladých lesních kulturách či zemědělských plodinách. A když už ke škodě dojde, tak dle ZoM požádat o její náhradu.

    Závěrem bych chtěl ještě upozornit případné kritiky zrušení přiznávání náhrad na skutečnost, že zvláštního zákona není ani zapotřebí, neboť samotný Ústavní soud ČR vychází z toho, že absence zákonné úpravy přiznávání náhrad za omezení vlastnického práva není nezbytná, neboť její poskytnutí je možné na základě přímé aplikace čl. 11 odst. 4 LZPS.[14] Za zmínku stojí i skutečnost, že v případě nesouhlasu s nepřiznáváním náhrad může vlastník ještě využít možnost prohlášení svých pozemků za nehonební podle ust. § 17 ZoM, přestože musí před správním orgánem zvolit jinou argumentaci.[15]

    S ohledem na výše uvedené mám tak za to, že je vhodné přistoupit k novelizaci předmětných ustanovení zákona o myslivosti, což se pozitivně odrazí v tom, že se předejde řadě zbytečných soudních sporů, na základě kterých se nikdo bohatším nestane, ale jsou ve velké většině vyvolány pouze osobními spory, jež byly přeneseny na soudy. Vlastník přičleněných pozemků by si měl uvědomit, že ne z každého formálního omezení svého práva by měl mít zákonitě zisk, ale že v některých případech je omezen z toho důvodu, že není na světě sám a sám tak nesmí činit vše, co jej právě napadne, jak vyplývá ze zásady neminem laedere.[16]

    Mgr. Petr Kroupa,
    podnikový právník

    e-mail: kroupa.pe@gmail.com

    Názory obsažené v článku představují pouze osobní názor autora, ne zaměstnavatele.

     

    [1] Zákon 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů.

    [2] Za největší chybu považuji ztotožnění náhrady za přičlenění s podílem na výkonu práva myslivosti.

    [3] Zákon 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.

    [4] Zákon 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.

    [5] Např. usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 27.09.2016, sp. zn. 15A 16/2015.

    [6] Byť podle komentářové literatury se může zdát, že se jedná o jednoduchou věc: „Je přitom vázán jednak velikostí přičleněných honebních pozemků (lze vysvětlit jen, že určí sazbu za 1 ha a vynásobí ji výměrou přičleněných honebních pozemků) a jednak předpokládaným výnosem z využití honitby (zákon nesprávně uvádí z výkonu práva myslivosti). Výnos z předpokládaného způsobu využití (§ 32) lze tedy určit buď z nájemného nebo z rozdílu příjmů a výdajů při využití honitby na vlastní účet, nebo lze stanovit náhradu podle obecně závazného předpisu, tj. dle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku.“ Bohuslav Petr a kol.: Zákon o myslivosti. Komentář. Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2015, s. 300.

    [7] Pro srovnání zákon č. 23/1962 o myslivosti ve svém ust. § 6 upravoval náhrady takto: „Vlastníkům takto přičleněných honebních pozemků náleží náhrada. Bližší podmínky poskytování této náhrady a její výši stanoví obecně závazným právním předpisem ministerstvo financí České republiky.“

    [8] Konstrukci výpočtu stanovilo Ministerstvo financí ČR sdělením ze dne 17.03.1993, č.j.: MF 197/14 853/1993, publikované ve Věstníku ČMMJ 1993 č. 2, podle kterého by měla být sjednaná cena v místě a čase obvyklá, kdy za obvyklou cenu lze považovat cenu, která se platí všem ostatním majitelům honebních pozemků tvořících honitby, k níž byl cizí honební pozemek přičleněn nebo se jedná o průměrnou cenu ze tří nejbližších stejně hodnotných honiteb.

    [9] Usnesení předsednictva České národní rady 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součástí ústavního pořádku České republiky, ve znění pozdějších předpisů („LZPS“).

    [10] Nález Ústavního soudu ze dne 09.01.2008, sp. zn. Pl. II. ÚS 268/06.

    [11] Nález Ústavního soudu ze dne 13.12.2006, sp. zn. Pl. ÚS 34/03.

    [12] Rozsudek ESLP ze dne 29.03.2010 ve věci Brosset-Triboulet a další proti Francii, stížnost č. 34078/02.

    [13] Mezi složky vlastnického práva patří ius possidendi, ius utendi, ius fruendi, ius disponendi, ius dereliquendi, ius abutendi a ius exclusionis.Pro účel tohoto článku takovéto vymezení složek vlastnického práva postačí, byť se nemusí jednat o vymezení konečné s ohledem na elasticitu vlastnického práva.

    [14] Usnesení Ústavního soudu ze dne 28.07.1998, sp. zn. I. ÚS 34/97.

    [15] Rozsudek Nevyššího správního soudu ze dne 19.12.2013, sp. zn. 7 As 16/2013 (vztah negativní, vyvěrající typicky z jeho přesvědčení či opřený o důvody svědomí).

    [16] Nález Ústavního soudu ze dne 13.12.2006, sp. zn. Pl. ÚS 34/03: „V podmínkách České republiky jsou myslivost a právo myslivosti společenskými aktivitami aprobovanými státem k ochraně a rozvoji jedné ze složek životního prostředí – zvěře. Zákon o myslivosti nepředstavuje úpravu myslivosti jako zájmové aktivity, ale ve svém základu jako cílevědomé a regulované činnosti k ochraně a rozvoji přírody. Realizace myslivosti a práva myslivosti je v obecné rovině legitimním omezením vlastnického práva a jejich prostřednictvím naplňuje stát svou ústavní povinnost zakotvenou v čl. 7 Ústavy.“


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Petr Kroupa
    11. 11. 2020
    pošli emailem
    vytiskni článek

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    • Tweet

    Další články:

    • Odpovědnost dopravce a zasílatele za škodu či ztrátu zboží při nakládce
    • Může rodič sledovat své dítě kamerou nebo prostřednictvím telefonu či hodinek?
    • Právní novinky v roce 2025, část první – rodinné právo
    • Cochemská praxe
    • Smluvní pokuta versus odpovědnost za újmu: interpretační výzvy § 2050 a § 2898 občanského zákoníku
    • Tesla a registrace ochranných známek ve zlé víře
    • Mohou vlastníci nemovitostí zabránit dronům pořizovat fotografie jejich nemovitostí? Rozhodnutí soudu v QR kódu
    • Návrh Evropské komise na zmírnění pravidel ESG reportingu
    • Pilotní DLT evidence přináší díky blockchainu zjednodušení pro emitenty i vlastníky zaknihovaných cenných papírů
    • Zpracování osobních údajů na základě oprávněného zájmu
    • Byznys a paragrafy, díl 8.: Zákaz konkurence jednatele

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 13.05.2025Jak na náhradu škody při pochybení finančního úřadu (online - živé vysílání) - 13.5.2025
    • 13.05.2025Due Dilligence – jak nechybovat při prodeji firmy (online - živé vysílání) - 13.5.2025
    • 16.05.2025Novinky v soutěžním právu (online - živé vysílání) - 16.5.2025
    • 20.05.2025Náhrada škody ve stavebnictví (online - živé vysílání) - 20.5.2025
    • 21.05.2025Flexinovela zákoníku práce 2025 (online - živé vysílání) - 21.5.2025

    Online kurzy

    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    • Novela insolvenčního zákona – klíčové změny od 1. 10. 2024
    • Evropské právo a jeho vliv na sport
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 15.05.2025Rodina v právu a bezpráví - Děti a jejich právo na participaci - 15.5.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc březen 2025
    • Trestný čin poškození věřitele
    • Rozhodnutí NSS podstatně mění zaběhlá pravidla v daňovém řízení: Po lhůtě už jen soudní cestou
    • Zákaz konkurence jednatele s.r.o.
    • Může rodič sledovat své dítě kamerou nebo prostřednictvím telefonu či hodinek?
    • Odpovědnost dopravce a zasílatele za škodu či ztrátu zboží při nakládce
    • Právní novinky v roce 2025, část druhá – Změna v obsazení soudů, úprava psychoaktivních látek a změny v pracovním právu
    • Přeměny obchodních společností v roce 2025: Přehled forem, výhod, rizik a novinek
    • Může rodič sledovat své dítě kamerou nebo prostřednictvím telefonu či hodinek?
    • Přeměny obchodních společností v roce 2025: Přehled forem, výhod, rizik a novinek
    • Rozhodnutí NSS podstatně mění zaběhlá pravidla v daňovém řízení: Po lhůtě už jen soudní cestou
    • Právní novinky v roce 2025, část druhá – Změna v obsazení soudů, úprava psychoaktivních látek a změny v pracovním právu
    • Přemístění seychelské společnosti do České republiky
    • 10 otázek pro ... Martina Wintera
    • Zákaz konkurence jednatele s.r.o.
    • Odpovědnost dopravce a zasílatele za škodu či ztrátu zboží při nakládce
    • Může rodič sledovat své dítě kamerou nebo prostřednictvím telefonu či hodinek?
    • Zápis zániku vozidla bez doložení ekologické likvidace prostřednictvím řízení o přestupku
    • Flexinovela zákoníku práce: sloučení výpovědních důvodů při ztrátě zdravotní způsobilosti
    • Mohou vlastníci nemovitostí zabránit dronům pořizovat fotografie jejich nemovitostí? Rozhodnutí soudu v QR kódu
    • Sugestivní a kapciózní otázky při výslechu v trestním řízení
    • Začala platit první vlna povinností dle AI Aktu
    • Smluvní pokuta versus odpovědnost za újmu: interpretační výzvy § 2050 a § 2898 občanského zákoníku
    • Návraty zaměstnanců z rodičovské dovolené, záskoky a související otázky trvání pracovního poměru

    Soudní rozhodnutí

    Advokátní tarif (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o odměně zmocněnce poškozených musí soudy aplikovat ustanovení advokátního tarifu na případy, na které dopadá. Pokud soudy takové ustanovení neaplikují, musí...

    Bydliště dítěte (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o bydlišti dítěte je soud vždy povinen zohlednit nejlepší zájem dítěte. Z odůvodnění musí být zřejmé, co je v konkrétní situaci nejlepším zájmem, jak (na...

    Dokazování (exkluzivně pro předplatitele)

    Je v rozporu se základním právem na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, hodnotí-li odvolací soud nalézacím soudem provedené důkazy jinak, aniž by...

    Kontradiktornost řízení (exkluzivně pro předplatitele)

    Nezaslání vyjádření státního zástupce k dovolání k replice obhajobě je porušením základního práva na soudní ochranu.

    Vyšetřování

    Vnese-li stěžovatel hájitelné tvrzení o tom, že byl podroben špatnému zacházení, vzniká státu, který je podle čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky založen na úctě k právům a...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.