Právní svět zažívá zajímavé paradoxy. Zatímco ještě na přelomu tisíciletí byl parlament jednoznačně určující složkou při tvorbě právních norem, dnes se zdá, že je v tomto ohledu už jen jednou z mnoha zainteresovaných stran. Výše postavené soudy, konkrétně Nejvyšší soud České republiky a Ústavní soud České republiky, si v posledních dvou dekádách…
Zákon 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v ustanovení § 169 vymezuje pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou. Takovými pohledávkami jsou podle odst. 1 písm. c) předmětného ustanovení i „pohledávky státu - Úřadu práce České republiky za náhradu mzdy vyplacené zaměstnancům, za náhradní…
Po předloňské přestřelce mezi Městským soudem v Praze a Nejvyšším soudem, které se neshodly na závěru, zda ze zákona bez dalšího vyplývá právo právnické osoby na odčinění nemajetkové újmy jí způsobené neoprávněným zásahem do její pověsti, je zde další názorová neshoda mezi soudy, tentokrát však mezi Nejvyšším soudem a Ústavním…
Tématikou souběhu tzv. „manažerské smlouvy“ a smlouvy o výkonu funkce člena statutárního orgánu se zabýval Ústavní soud ve svém nálezu vydaném dne 17. 1. 2024. Jádrem věci bylo právní posouzení situace, kdy člen statutárního orgánu uzavře s obchodní společností ‒ vedle smlouvy o výkonu funkce člena statutárního orgánu ‒ souběžně další, tzv.
Nedlouho před Velikonocemi se na webových stránkách Ústavního soudu objevila aktualita s titulkem „Neústavní soudní ping-pong vedl k odsouzení stěžovatelky“, pod nímž se skrývá nález Ústavního soudu ze dne 21. 3. 2023, sp. zn. IV. ÚS 2980/22, z pera čtvrtého senátu složeného z předsedy senátu Jana Filipa, soudce Radovana Suchánka a soudce…
Tento článek se týká nálezu Ústavního soudu ze dne 31.01.2023, sp. zn.: III. ÚS 2329/21, který se zabýval návrhem navrhovatelky na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části podle § 101a a násl. zákona 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů („SŘS“).
Dne 21. března 2023 byl vyhlášen nález Ústavního soudu[1], kterým bylo rozhodováno v následující záležitosti.
Vypořádání spoluvlastnictví patří mezi svou povahou mezi tzv. iudicia duplex, kdy obě procesní strany mají postavení žalobců a žalovaných, návrh mohou podat obě strany, soud není vázán žalobním návrhem [§ 153 odst. 2 o. s. ř.; srov. též nález Ústavního soudu ze dne 16. 3. 2006, sp. zn. II. ÚS 315/05 (N 57/40 SbNU 557)], nýbrž zákonnou…
Začátkem května Ústavní soud vyhlásil nález Pl. ÚS 49/18, ve kterém se zabýval obsáhlým návrhem skupiny senátorů na zrušení ustanovení několika předpisů souvisejících s úhradami léčivých přípravků. Ústavní soud se mimo jiné zabýval také úhradovou regulací centrových léků, které bylo dlouhá léta dlouhá léta vytýkáno, že není zcela…
Ústavní soud svým nálezem III. ÚS 406/22 ze dne 26. 4. 2022 zrušil usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 11. 2021, č. j. 33 Cdo 2307/2021-107 a rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 31. 3. 2021, č. j. 18 Co 51/2021-74 pro porušení práva stěžovatele na přístup k soudu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „LZPS“). Krajský…
Nejprve pro neprávníky připomeňme, že zákon o bezpečnosti České republiky 110/1998 Sb. je ústavní zákon (tedy té nejvyšší právní síly), jenž mj. autoritativně uspořádává zajištění bezpečnosti České republiky prostřednictvím regulace krizových stavů – nouzového stavu, stavu ohrožení státu a válečného stavu. A právě nouzovému stavu se budeme…
Zrušení spoluvlastnictví a jeho vypořádání v řízení před soudem má povahu tzv. iudicii duplicis, které je charakteristické tím, že nelze vycházet ze zásady tzv. procesního úspěchu ve věci, nýbrž z toho, že žádný z účastníků nevychází z řízení s menší hodnotou, než se kterou do něj vstupoval. Proto je třeba postupovat zásadně podle § 142 odst. 2…
Svoboda projevu nepochybně představuje jednu ze základních lidských svobod, která je zakotvena v těch nejvýznamnějších mezinárodněprávních dokumentech o lidských právech a svobodách (zejména v čl. 10 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a v čl. 19 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech) a v českém právním řádu též v…
Ústavní soud České republiky („Ústavní soud“) ve svém nálezu ze dne 22. 3. 2022, sp. zn. III. ÚS 3006/21 („Nález“) vyhověl ústavní stížnosti stěžovatelky a rozhodl, že „usnesením Městského soudu v Praze ze dne 19. 8. 2021, sp. zn. 8 To 226/2021, a usnesením Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 15. 7. 2021, č. j. 58 T 46/2021-378, bylo porušeno…
Ústavní soud se ve svém nálezu ze dne 22. 3. 2022, sp. zn. III. ÚS 3528/20, vyjádřil k výkladu ustanovení § 2950 občanského zákoníku stanovujícímu odpovědnost za škodu způsobenou neúplnou nebo nesprávnou informací.
Právo na informace je právem ústavním, tedy právem té nejvyšší síly. Citované právo je považováno za jedno z nejdůležitějších základních lidských práv. Ze své prapodstaty je právem politickým, které mj. pomáhá participaci občana (nadto dnes v některých případech i cizince) na veřejném životě státu (nebo obce či…
Muž, který v roce 2017 uklouzl na namrzlém chodníku a utrpěl zlomeninu kotníku, se soudní cestou domáhal zaplacení bolestného. Městský soud jeho žalobu zamítl[1]. Ústavní soud však rozhodl[2], že rozsudkem městského soudu bylo porušeno právo na ochranu tělesné a duševní integrity podle čl. 7 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a právo na…
Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 15.11.2021, sp. zn. II. ÚS 2925/20 rozhodl tak, že z důvodu porušení práva stěžovatele na rovnost dle čl. 1 odst. 1 Listiny základních práv a svobod ve spojení s čl. 7 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod se ruší rozsudek Okresního soudu ve…
Ústavní soud svým nálezem sp. zn. II. ÚS 1587/20 ze dne 12. ledna 2022 zrušil rozhodnutí obecných soudů všech tří stupňů ve věci týkající se zřízení práva nezbytné cesty. Vyslovil přitom závažné závěry ohledně výkladu pojmu „hrubá nedbalost“ a jeho použití.
Ústavní soud České republiky („ÚS”) svým nálezem ze dne 2. 11. 2021, sp. zn. Pl. ÚS 15/18 („Nález”), zamítl návrh skupiny senátorů na zrušení části zákona 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů („exekuční řád"), která umožňuje oprávněným zvolit k vymáhání jejich pohledávek libovolného…
Odmítnutím dovolání pro nepřípustnost z důvodu, který ve skutečnosti nebyl naplněn, Nejvyšší soud porušil právo stěžovatelky na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny...
Obecné soudy musí šetřit podstatu a smysl základních práv a volit takový výklad zákona, který minimalizuje zásah do stěžovatelova práva na soudní ochranu zaručené v čl. 36 odst. 1...
Zastavení trestního stíhání pro nepřiměřenou délku trestního řízení nemůže sloužit jako nástroj řešení rozdílných názorů nalézacího a odvolacího soudu na hodnocení skutkového stavu.
Rozhodne-li obecný soud o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř., aniž se ústavně konformně vypořádá s nutností použití § 142 odst. 3 o. s. ř. za situace, kdy k...
Při rozhodování o odměně zmocněnce poškozených musí soudy aplikovat ustanovení advokátního tarifu na případy, na které dopadá. Pokud soudy takové ustanovení neaplikují, musí...
