Uznávání zahraničních rybářských lístků českými úřady

Buď jako každý český občan absolvovat školení a podstoupit následný test rybářských znalostí. Po jeho úspěšném absolvování, předloží obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností nebo pověřenému obecnímu úřadu osvědčení o získané kvalifikaci, doklad totožnosti a po zaplacení správního poplatku[1] jim správní orgán rybářský lístek vydá.

Druhou možností pro cizince je předložení rybářského lístku ze země svého původu. Tento postup je však pro orgány státní správy přeci jen složitější, neboť pro následný postup je podstatné, ve které zemi byl rybářský lístek vydán.

V ustanovení § 10 odst. 6 písm. c) vyhlášky č. 197/2004 Sb., k provedení zákona o rybářství se uvádí, že „se cizinci vydá rybářský lístek, prokáže-li se rybářským lístkem, licencí nebo obdobným dokladem, vydaným ve státě, jehož je občanem“.

V ustanovení § 53 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu je pak uvedeno, že pokud mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu, nestanoví jinak, musí být pravost úředních razítek a podpisů na veřejných listinách vydaných orgány cizích států ověřena orgány k tomu příslušnými.

Z výše uvedených ustanovení plyne, že prokáže-li se cizí státní příslušník země, se kterou má Česká republika uzavřenou mezinárodní smlouvu o právní pomoci (např. občan Rakouské, Slovenské či Maďarské republiky) rybářským lístkem vydaným ve své zemi, správní orgán České republiky ověření nevyžaduje a automaticky vydá rybářský lístek platný na území České republiky. Kompletní seznam států, s nimiž byla takováto dohoda uzavřena, lze nalézt na stránkách Ministerstva spravedlnosti.[2] Vždy je však třeba zkoumat konkrétní znění mezinárodní smlouvy a z něho vyplývající rozsah osvobození.[3]

Prokáže-li se cizí státní příslušník rybářským lístkem vydaným ve své zemi, se kterou nemá Česká republika uzavřenou mezinárodní smlouvu o právní pomoci, avšak tato země je signatářem tzv. Haagské úmluvy o apostile[4] (např. občan Spolkové republiky Německo), musí být tento rybářský lístek opatřen i tzv. apostilační doložkou.

Apostilační doložka je doložka, jež se připojuje za oficiální listiny a dokumenty, která prokazuje ověření podpisu a otisku razítka na listině za účelem jejího použití v zahraničí. Tato zvláštní doložka nahrazuje superlegalizaci a zjednodušuje tak proces ověřování. V tomto případě tedy listina nemusí být ověřena zastupitelským úřadem ČR v zahraničí, ale konečné ověření provádí v zemi, ve které byla listina vystavena, tzv. apostilní orgán.[5]

Tuto doložku vydává výhradně příslušný orgán státu, kde byla listina vydána či ověřena (tj. jedná-li se např. o listinu vydanou v SRN, tuto listinu opatří apostilační doložkou příslušný německý orgán.[6] Určení příslušných orgánů je věcí vnitřní organizace každého smluvního státu Haagské úmluvy o apostile. Iinformace o příslušných orgánech smluvních států poskytnou místní úřady daného státu nebo zastupitelský úřad České republiky.[7] Rovněž jsou dostupné na internetových stránkách Haagské konference mezinárodního práva soukromého.[8]

Prokáže-li se cizí státní příslušník rybářským lístkem země, se kterou nemá Česká republika uzavřenou mezinárodní smlouvu o právní pomoci a tato země není signatářem tzv. Haagské úmluvy o apostile, (např. občan Čínské lidové republiky) musí být tento rybářský lístek ověřen (dle ustanovení § 52 a § 62 zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém):

• ústředním správním orgánem tohoto cizího státu, do jehož gesce rybářské lístky spadají (např. Ministerstvo životního prostředí či zemědělství Čínské lidové republiky),
• toto ověření musí být ověřeno Ministerstvem zahraničí tohoto cizího státu (v tomto případě Ministerstvem zahraničí Čínské lidové republiky),
• toto ověření musí být déle ověřeno (tzv. superlegalizováno) zastupitelským úřadem České republiky akreditovaným pro stát, kde byla listina vydána či ověřena (v tomto případě Velvyslanectvím České republiky v Pekingu, případně Generálním konzulátem v Šanghaji[9]). Právě superlegalizace českým zastupitelským úřadem, je pro postup českých správních orgánů při vydání českého rybářského lístku klíčová.

Prokáže-li se cizí státní příslušník rybářským lístkem země, kterou Česká republika neuznává (např. občan Republiky Abcházie) nelze, dle stanoviska Ministerstva zahraničních věcí[10], takovíto doklad legalizovat.

Při ověřování rybářských lístků se může vyskytnout další problém, neboť neexistuje jednotná mezinárodní interpretace pojmu „veřejná listna“. Z tohoto důvodu ne každý rybářský lístek vydaný v cizině může být opatřen apostilou, a to i přesto, že daný stát je signatářem Haagské úmluvy o apostile. Rybářské lístky jsou sice z hlediska českého práva považovány za veřejnou listinu,[11] ovšem k tomu, aby cizí stát ověřil rybářský lístek vydaný na jeho území a opatřil jej apostilační doložkou, je nezbytné, aby i tento stát považoval tento rybářský lístek za veřejnou listinu dle svého práva. 

Tak například Norské království je rovněž smluvní stranou Haagské úmluvy o apostile, protože však rybářský lístek lze v norsku koupit např. na benzínové čerpací stanici, je pravděpodbné, že jej norské státní orgány nebudou považovat za veřejnou listinu a apostilační doložkou jej neopatří.

Je-li pak v České republice obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností[12] nebo obecnímu úřadu obce s pověřeným obecním úřadem[13] předložen rybářský lístek vydaný v cizím státě, a je řádně ověřen (viz výše), je třeba postupovat dle ustanovení § 16 odst. 2 správního řádu a současně předložit i úředně ověřený překlad do jazyka českého, pokud správní orgán nesdělí účastníkovi řízení, že takový překlad nevyžaduje.[14] Takové prohlášení může správní orgán učinit na své úřední desce i pro neurčitý počet řízení v budoucnu.[15]
 

Mgr. Zbyněk Lubovský

--------------------------------------------------------------------------------
[1] Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, příloha část I., položka 14
[2] Dostupné na www, k dispozici >>> zde.
[3] Stanovisko Ministerstva spravedlnosti k problematice ověřování a uznávání cizích rybářských lístků č.j. 63/2012-MOC-J/2 ze dne 17. května 2012
[4] Haagská úmluva o zrušení požadavku ověřování cizích veřejných listin  ze dne 5. října 1961 (viz vyhl. MZV č. 45/1999 Sb.).
[5] Dostupné na www, k dispozici >>> zde.
[6] Stanovisko Ministerstva spravedlnosti k problematice ověřování a uznávání cizích rybářských lístků č.j. 63/2012-MOC-J/2 ze dne 17. května 2012
[7] Dostupné na www, k dispozici >>> zde.
[8] Dostupné na www, k dispozici >>> zde.
[9] Stanovisko Ministerstva spravedlnosti k problematice ověřování a uznávání cizích rybářských lístků č.j. 63/2012-MOC-J/2 ze dne 17. května 2012
[10] Stanovisko Ministerstva zahraničních věcí k uznávání veřejných listin, č.j. 302932/2012-KO ze dne 10. května 2012
[11] Stanovisko Ministerstva zemědělství č.j. 110542/2011-MZE-16231 ze dne 21. června 2011
[12] Ustanovení § 20 odst. 2 zákona o rybářství
[13] Ustanovení § 13 odst. 8 zákona o rybářství
[14] Stanovisko Ministerstva zemědělství č.j. 67603/2012-MZE-16231 ze dne 11. července 2012
[15] Ustanovení § 16 odst. 2 správního řádu

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz