Ve správním řízení s velkým počtem účastníků musí být odvolateli vždy doručováno individuálně
V prosinci 2023 dospěl šestý senát Nevyššího správního soudu k závěru,[1] že pokud v územním řízení s velkým počtem účastníků[2] podá vedlejší účastník (tj. osoba, jejíž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám nebo pozemkům může být územním rozhodnutím přímo dotčeno)[3] odvolání, stává se tím pro účely odvolacího řízení účastníkem hlavním (žadatelem),[4] a musí mu být doručováno individuálně.
Právní úprava doručování v řízení s velkým počtem účastníků
Dle § 144 odst. 6 správního řádu v řízení s velkým počtem účastníků (tj. s více než 30) lze doručovat písemnosti veřejnou vyhláškou. Výjimka však platí pro hlavní účastníky řízení,[5] jimž se doručuje vždy jednotlivě. Dle § 87 odst. 1 stavebního zákona se v územním řízení s velkým počtem účastníků oznámení o zahájení řízení a další úkony v řízení doručují postupem podle § 144 odst. 6 správního řádu, přičemž dotčeným orgánům a obci, která je účastníkem řízení podle § 85 odst. 1 písm. b), se doručuje jednotlivě. Ustanovení dodává, že hlavními účastníky[6] jsou vždy žadatel[7] a vlastník pozemku nebo stavby, na kterých má být požadovaný záměr uskutečněn, není-li sám žadatelem, nebo ten, kdo má jiné věcné právo k tomuto pozemku nebo stavbě.[8]
Z toho plyne, že v rámci územního řízení s velkým počtem účastníků lze pouze vedlejším účastníkům dle 85 odst. 2 písm. b) stavebního zákona (tj. osobám, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být územním rozhodnutím přímo dotčeno) doručovat veřejnou vyhláškou.
Skutkový stav
V daném případě řešil šestý senát Nejvyššího správního soudu situaci, kdy vedlejší účastníci řízení dle 85 odst. 2 písm. b) stavebního zákona podali správní žalobu proti rozhodnutím odvolacího orgánu, který nevyhověl jejich odvolaní proti územním rozhodnutím vydaným v územním řízení s velkým počtem účastníků. Tu Městský soud v Praze odmítl, neboť dle jeho názoru byla napadená rozhodnutí doručena veřejnou vyhláškou dne 18. června 2020, a žaloby podané dne 26. března 2021 tudíž byly opožděné.[9]
Proti tomu podali účastníci kasační stížnost, které dal Nejvyšší správní soud za pravdu. Uvedl, že vedlejším účastníkům řízení dle 85 odst. 2 písm. b) stavebního zákona napadená rozhodnutí nebyla platně a účinně doručena veřejnou vyhláškou, ale dozvěděli se o nich až při nahlížení do spisu 3. února 2021, tudíž byla žaloba podána včas.[10]
Závěry Nejvyššího správního soudu
Nejvyšší správní soud uvedl, že výklad, dle kterého vedlejšímu účastníku územního řízení s velkým počtem účastníků lze doručit rozhodnutí o jeho odvolání výhradně veřejnou vyhláškou, nemá oporu ve stavebním zákoně ani ve správním řádu.[11]
Dle Nejvyššího správního soudu totiž platí, že pokud vedlejší účastník řízení dle 85 odst. 2 písm. b) stavebního zákona podal proti prvostupňovým rozhodnutím odvolání, tak tímto svým individualizovaným úkonem vystoupil z davu vedlejších účastníků a stal se účastníkem hlavním – žadatelem, jelikož odvolací orgán rozhoduje o jeho podání – odvolání. Žadateli se přitom i v řízení s velkým počtem účastníků doručuje rozhodnutí vždy jednotlivě.[12]
Odlišné doručování v odvolacím řízení vedlejšímu účastníku řízení, který odvolání podal, oproti ostatním vedlejším účastníkům (kterým lze i nadále doručovat veřejnou vyhláškou), odůvodňuje dle Nejvyššího správního soudu právě procesní aktivita odvolatele, která zároveň indikuje jeho zvýšený zájem na výsledku řízení. [13] Dle Nejvyššího správního soudu totiž není důvod, aby byl odvolatel – vedlejší účastník řízení znevýhodněn ohledně počátku běhu lhůty k podání správní žaloby, kdy by byl nucen pravidelně sledovat úřední desku odvolacího orgánu, zatímco žadatel a ostatní hlavní účastníci řízení by se mohli spolehnout na procesní komfort v podobě individuálního doručení rozhodnutí o odvolání. Toto znevýhodnění by bylo dle Nejvyššího správního soudu zvýrazněno i tím, že odvolací orgán by musel individuálně vypořádat námitky uvedené v odvolání vedlejšího účastníka, avšak posléze by mu rozhodnutí s vypořádáním jeho vlastních námitek individuálně nedoručoval. [14]
Dopady judikátu na úpravu dle nového stavebního zákona
Úprava doručování v řízení s velkým počtem účastníků bude změněna s účinností nového stavebního zákona.[15] Hlavním účastníkům: žadateli a obci, na jejímž uzemní má být záměr uskutečněn, se bude doručovat vždy individuálně. [16] Dalšímu hlavnímu účastníkovi: vlastníkovi pozemku nebo stavby, na kterých má být záměr uskutečněn, nebo tomu, kdo má jiné věcné právo k tomuto pozemku nebo stavbě, se bude doručovat jednotlivě pouze vyrozumění o zahájení řízení a ostatní písemnosti veřejnou vyhláškou.
Vedlejším účastníkům (tj. osobám, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám nebo sousedním pozemkům může být rozhodnutím o povolení záměru přímo dotčeno)[17] se bude doručovat vždy veřejnou vyhláškou, bez odkazu na § 144 odst. 6 správního řádu.[18]
Nicméně i podle nového stavebního zákona bude nutné těmto vedlejším účastníkům doručovat individuálně, pokud podají odvolání. I na úpravu nového stavebního zákona totiž dopadají závěry Nejvyššího správního soudu, dle kterého se vedlejší účastník podáním odvolání stává žadatelem, jelikož odvolací orgán rozhoduje o jeho podání – odvolání. [19] Žadateli se přitom i podle nového stavebního zákona doručuje vždy jednotlivě. [20]
Závěr
Výše uvedené závěry Nejvyššího správního soudu lze vztáhnout na jakékoliv správní řízení s velkým počtem účastníků, nikoliv jen na územní řízení řešené v daném případě. Lze je rovněž aplikovat na řízení dle nového stavebního zákona. Pokud tedy jakýkoliv vedlejší účastník podá v rámci tohoto řízení odvolání, je nutné mu následně doručovat individuálně. Doručování veřejnou vyhláškou nebude vůči takovému odvolateli vyvolávat žádné právní následky. Tyto závěry budou mít zásadní význam pro běh lhůty vedlejšího účastníka k podání správní žaloby.
.png)
Mgr. Tomáš Slabý,
partner
.png)
Mgr. Vít Fišer,
advokátní koncipient
act Řanda Havel Legal advokátní kancelář s.r.o.
Truhlářská 13-15
110 00 Praha 1
Tel.: +420 222 537 500 – 501
Fax: +420 222 537 510
e-mail: office.prague@actlegal-rhl.com
[1] Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. prosince 2023, č. j. 6 As 285/2021–55.
[2] Dle § 87 odst. 1 zákona 183/2006 Sb., stavební zákon („stavební zákon“), ve spojení s § 144 odst. 6 zákona 500/2004 Sb., správní řád („správní řád“).
[3] Dle § 85 odst. 2 písm. b) stavebního zákona.
[4] Dle § 85 odst. 1 písm. a) stavebního zákona.
[5] Dle § 27 odst. 1 správního řádu.
[6] Dle § 27 odst. 1 správního řádu.
[7] Dle § 85 odst. 1 písm. a) stavebního zákona.
[8] Dle § 85 odst. 2 písm. a) stavebního zákona.
[9] Bod 2 rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 7. prosince 2023, č. j. 6 As 285/2021–55.
[10] Bod 30 rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 7. prosince 2023, č. j. 6 As 285/2021–55.
[11] Bod 19 rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 7. prosince 2023, č. j. 6 As 285/2021–55.
[12] Bod 22 rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 7. prosince 2023, č. j. 6 As 285/2021–55.
[13] Bod 23 rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 7. prosince 2023, č. j. 6 As 285/2021–55.
[14] Bod 27 rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 7. prosince 2023, č. j. 6 As 285/2021–55.
[16] Dle § 188 odst. 4 nového stavebního zákona.
[17] Dle § 182 písm. d) nového stavebního zákona.
[18] Dle § 188 odst. 4 nového stavebního zákona.
[19] Bod 22 rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 7. prosince 2023, č. j. 6 As 285/2021–55.
[20] Dle § 188 odst. 4 nového stavebního zákona.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
