Vstup do advokátního byznysu bychom měli otevřít i neadvokátům
Komentář Jiřího Matznera – Advokátní kanceláře mohou vlastnit a spoluvlastnit pouze advokáti. Logické pravidlo z 90. let se mělo diskutovat. Obchází se a v České republice je tak podobně jako jinde v Evropě neudržitelné. Proto jde o jedno z důležitých témat pro příští vedení České advokátní komory.
Současný paragraf 15 zákona o advokacii zní nekompromisně. „Advokáti mohou vykonávat advokacii jako společníci veřejné obchodní společnosti, komanditní společnosti nebo společnosti s ručením omezeným, pokud předmětem podnikání takové společnosti je pouze výkon advokacie a jejími společníky jsou pouze advokáti,“ stojí zcela jasně v jeho prvním odstavci.
Pravidlo se ale v praxi mohou například prostřednictvím složitějších holdingových konstrukcí či tichých společenství obcházet. Byznysová realita si pak na současném měnícím se poradenském trhu žádá i to, aby na nejvyšší stupně advokátních kariérních žebříčků byli jmenováni taktéž neprávníci nebo alespoň neadvokáti. Jinak je totiž už společnost, pro níž pracují, nemůže ocenit ani více motivovat.
Proč to tedy celé nezlegalizovat a zákon o advokacii v tomto ohledu nezměnit? Nové vedení České advokátní komory, které vzejde z podzimního sněmu, by mělo těmto trendům a úvahám minimálně naslouchat, když ne přímo tyto úvahy rozvíjet. Těžit z nich by totiž mohli nejen sami advokáti, ale rovněž daňový poradci či někteří znalci.
Pro současné advokáty znamená zmíněná limitace řadu těžkostí. Budují kancelář a tím i byznys, který může skvěle fungovat, zároveň ale nemusí být z vnějších a pouze regulačních důvodů dlouhodobě udržitelný. Pokud můžete svou společnost prodat pouze advokátovi, nutně se snižuje váš vyjednávací potenciál. Klesají možnosti domluvit se na rozvojové investici, tolik nutné třeba kvůli současné technologické revoluci. Kdyby naopak do vaší právní firmy vstoupil někdo bonitní a „jen“ penězi vám ji pomohl zmodernizovat, vydělali by na tom právě klienti, kteří by tak mohli dostat třeba i ještě kvalitnější a také levnější službu.
Nemluvě o tom, že po vás jako po advokátovi mohou advokátní kancelář opět zdědit jen advokáti. „Dědicem obchodního podílu ve společnosti může být jen advokát,“ zní první věta odstavce 7 paragrafu 15 zákona o advokacii. Co když ale vaše děti jdou profesně zcela jinou cestou? Nebo děti vůbec nemáte, jak je dnes rovněž běžnější, a vaši nejbližší se třeba ještě dávno před tím, než jste se poznali, rozhodli pro jiné pracovní naplnění, než je advokacie a právo? Fungující byznys a reálně hodnotná značka tak může zcela zaniknout.
„Právo dědice, který není advokátem, na vyplacení vypořádacího podílu podle zvláštních právních předpisů tím není dotčeno,“ dodává sice citované ustanovení, ale v praxi se běžně setkáváme s tím, že ostatní společníci na vyplacení podílu peníze nemají nebo nejsou ochotni je vynaložit. Je tohle spravedlivé?
Samozřejmě musíme trvat na tom, že advokacie je specifická. Že je nutné dodržovat mlčenlivost a chránit klienty. Na tom by se ale nemuselo a hlavně nesmělo nic měnit. Odpovědnost za fungování advokátní společnosti se společníky neadvokáty by nesl dál advokát. Tak jako v současnosti. Mlčenlivost by nebyla narušena, protože společník by se mohl dostat na ekonomické ukazatele, nikoliv na obsah spisů/případů či jména klientů.
Jsem přesvědčený o tom, že kdyby se tato pravidla změnila, advokacie by mohla být opět atraktivnější i pro lidi, kteří o vstup do této profese nemají zájem. Budování tohoto byznysu – tolik adorované v současné společnosti – by totiž pak dávalo další rozměr a smysl. A nám všem, kteří jsme se do toho už pustili, by nová realita pomáhala předcházet vyhoření i nám nabízela často tolik potřebná zadní vrátka zcela transparentně.
_v_s.jpg)
JUDr. Jiří Matzner, Ph.D., LLM.
zakladatel advokátní kanceláře Matzner & Vítek
Anny Letenské 34/7
120 00 Praha 2
Tel.: +420 222 254 555
e-mail: info@matznervitek.cz
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
