Vybraná stanovení AML nařízení: Jak se změní pravidla pro boj proti praní špinavých peněz v EU?

Hlavní změnou a primárním cílem Nařízení je posílení rámce Evropské unie pro boj proti praní peněz a financování terorismu. Nařízení odstraňuje roztříštěnost přístupu členských států při uplatňování AML/CTF pravidel, jelikož pravidla zde obsažená budou díky přímému účinku Nařízení uplatňována jednotně. V tomto článku se zaměříme na okruh povinných osob, provádění kontroly klienta a možnosti outsourcingu.
 

Rozšíření okruhu povinných osob
 

Nařízení rozšiřuje okruh tzv. povinných osob. Nově tak bude povinnost uplatňování AML/CTF opatření dopadat na provozovatele investiční migrace, poskytovatele služeb skupinového financování, osoby obchodující se zbožím vysoké hodnoty, fotbalové agenty a profesionální fotbalové kluby v případě konkrétních transakcí.
 

Důvodem pro zahrnutí těchto subjektů mezi povinné osoby je (i) snížit riziko praní peněz, korupce a daňových úniků v souvislosti s pobytem investora v členském státu, (ii) zabránit zneužití peněžních prostředků nebo kryptoaktiv získaných pachateli trestných činů pro nezákonné účely, (iii) snížit riziko praní špinavých peněz u obchodníků se zbožím vysoké hodnoty, které je často malé a/ nebo snadno přepravitelné, (iv) minimalizovat rizika týkající se činnosti profesionálních fotbalových klubů soutěžících v nejvyšších divizích fotbalových lig, mezi která patří například častý výskyt přeshraničních transakcí, vysoké peněžní toky a někdy neprůhledné vlastnické struktury. Mezi nejvíce rizikové oblasti patří dle EU například transakce s investory a sponzory, či přestup hráčů.
 

Sjednocení podmínek provádění kontroly klienta
 

Požadavek kontroly klienta upravuje čl. 19 Nařízení. Zde je vhodné doplnit, že Nařízení na rozdíl od zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nerozlišuje mezi identifikací a kontrolou klienta.
 

Reklama

Svěřenské fondy a fundace – právní a daňové aspekty dispozic s majetkem a plnění obmyšleným (online - živé vysílání) - 10.2.2026

10.2.2026 09:003 975 Kč s DPH
3 285 Kč bez DPH

Koupit

Obecně tak dle čl. 19 odst. 1 Nařízení budou povinné osoby provádět kontrolu klienta povinně v případě (i) navázání obchodního vztahu, (ii) provádění příležitostných obchodů ve výši alespoň 10 000 EUR, a to i v rámci několika souvisejících transakcí, (iii) participace na vzniku právnické osoby nebo právního uspořádání, a v případě auditorů, notářů, advokátů aj. při převodu majetku právnické osoby bez ohledu na hodnotu transakce, (iv) podezření na praní peněz nebo financování terorismu, (v) pochybností o pravdivosti nebo přiměřenosti dříve získaných identifikačních údajů o klientovi, a konečně (vi) existují-li pochybnosti o tom, že osoba, s níž povinná osoba komunikuje, je klientem nebo osobou oprávněnou jednat jejím jménem.
 

Čl.19 Nařízení v odstavcích 2 až 7 pak obsahuje výjimky z výše uvedeného. Jednou z těchto výjimek jsou například příležitostné hotovostní transakce v hodnotě alespoň 3 000 EUR, kdy by měla by být prováděna identifikace a ověření totožnosti klienta a skutečného majitele.
 

Nově bude na základě Nařízení vydávat Orgán pro boj proti praní peněz a financování terorismu („AMLA“) obecné pokyny k rizikovým faktorům, které musí povinné osoby při uzavírání obchodního vztahu/příležitostné transakci zohlednit.
 

AMLA rovněž vydá pokyny, kterými stanoví povinné osoby, odvětví nebo transakce, které jsou spojeny s vyšším rizikem praní peněz a financování terorismu a na které se použijí nižší hodnoty než 10 000 EUR, dále stanoví související hodnoty příležitostných transakcí, kritéria, která je třeba vzít v úvahu při identifikaci příležitostných transakcí a obchodních vztahů, a kritéria pro identifikaci souvisejících transakcí. Půjde tedy o praktická vodítka, která povinným osobám mohou zjednodušit uplatňování AML/CTF pravidel.
 

Outsourcing

Velkou novinku přináší čl. 18 Nařízení, který explicitně zakotvuje možnost zajišťovat úkoly vyplývající z Nařízení externě prostřednictvím poskytovatelů služeb. Tím však nelze rozumět zbavení se odpovědnosti. Povinná osoba bude odpovědná za provedené úkony zprostředkovatele, který se pro případy outsourcingu považuje za její součást. U každého externě zajišťovaného úkolu musí být například povinná osoba schopna orgánu dozoru prokázat, že rozumí důvodům pro zprostředkovatelem prováděné činnosti a přístupu uplatňovanému při provádění těchto činností, a že také rozumí tomu, jak tyto činnosti zmírňují konkrétní rizika, jimž je povinná osoba vystavena.
 

I z výše uvedeného důvodu proto najdeme výjimky, které povinná osoba na zprostředkovatele přenést nemůže. Těmito výjimkami je (i) návrh a schválení posouzení rizik, (ii) schválení vnitřních strategií, postupů a kontrol, (iii) rozhodnutí o rizikovém profilu klienta, (iv) rozhodnutí navázat obchodní vztah nebo provést jednorázový obchod, (v) oznamování podezřelých obchodů FAU, nebo (vi) schválení kritérií pro odhalování podezřelých nebo neobvyklých obchodů a činností.
 

AMLA i v tomto případě vydá obecné pokyny týkající se vodítek pro správné nastavení outsourcingu.
 

I ze stručného přehledu výše je zřejmé, že nás v oblasti AML čekají podstatné změny, na které je dobré být připraven. Nařízení má být přitom účinné, s určitými výjimkami, od 10. července 2027. Na další změny v oblasti AML se zaměříme v některém z příštích článků.