Daňová úleva spočívá v tom, že vypočtená daň (u zaměstnance měsíční záloha na daň) se sníží o stanovenou částku daňového zvýhodnění (slevu na dani) a je-li u poplatníka s nižšími příjmy vypočtená daň nižší, než částka daňového zvýhodnění, má poplatník nárok nově i na vyplacení daňového bonusu (nevyužité částky daňového zvýhodnění).

Aby poplatník daňového bonusu dosáhl, musí být ekonomicky aktivní. Jinými slovy daňový bonus lze uplatnit pouze v případě, kdy má poplatník ve zdaňovacím období zdanitelné příjmy alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy, nebo při zdanění měsíční mzdy alespoň ve výši minimální mzdy.

Podmínky za kterých náleží poplatníkovi daňové zvýhodnění na dítě
a způsob jeho uplatnění

Základní podmínky, za kterých náleží poplatníkovi daňové zvýhodnění na dítě a způsob jeho uplatnění poplatníkem po uplynutí zdaňovacího období, jsou upraveny v novém paragrafu 35c a 35d zákona.

Daňové zvýhodnění náleží poplatníkovi ve výši: 6.000 Kč ročně na každé vyživované dítě žijící s ním v domácnosti a 12.000 Kč ročně, jedná-li se o dítě, které je držitelem průkazu ZTP/P (částka daňového zvýhodnění se zvyšuje na dvojnásobek).

Daňové zvýhodnění na dítě poplatník uplatní po uplynutí zdaňovacího období z vypočtené daně:

• formou slevy na dani nebo
• formou daňového bonusu (záporné daně) anebo
• kombinací obou forem, tj. slevy na dani a současně i daňového bonusu.

Poplatník, který bude povinen podat daňové přiznání podle §38g zákona anebo který se tak rozhodne sám učinit (i když mu to zákon neukládá), si odečte daňové zvýhodnění na dítě z vypočtené daně ve svém daňovém přiznání. To znamená, že vypočtenou daň sníží o slevu na dani a pokud vypočtená daň bude nižší než částka daňového zvýhodnění, požádá správce daně o vyplacení daňového bonusu, obdobně jako o vrácení přeplatku na dani podle zvláštního právního předpisu o správě daní (§ 64 zákona č. 337/1992 Sb.). Poprvé tak může učinit za zdaňovací období 2005, tj. do 31.3.2006.

Zaměstnanci s podepsaným prohlášením k dani sníží jeho zaměstnavatel v průběhu roku při zúčtování mzdy vypočtenou zálohu o částku měsíčního daňového zvýhodnění (odpovídající 1/12 ročního daňového zvýhodnění). Poprvé tak bude zaměstnavatel postupovat při zúčtování mezd za leden 2005.

To znamená, že vypočtenou měsíční zálohu sníží o měsíční slevu na dani a bude-li vypočtená záloha nižší než částka měsíčního daňového zvýhodnění, vyplatí zaměstnavatel vzniklý rozdíl zaměstnanci za stanovených podmínek jako měsíční daňový bonus. Po uplynutí zdaňovacího období zaměstnavatel vypořádá na žádost daňovou povinnost zaměstnance a rovněž celkovou částku daňového zvýhodnění (též bonusu) v rámci ročního zúčtování záloh a nebo si jí vypořádá sám poplatník ve svém daňovém přiznání u správce daně.

Daňový nerezident ČR může uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované dítě v České republice výlučně prostřednictvím daňového přiznání (nikoliv u zaměstnavatele), ovšem jen za předpokladu, že úhrn všech jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky bude činit nejméně 90% ze všech jeho příjmů (z celého světa). Nepřihlíží se k příjmům, které nejsou předmětem daně, k příjmům osvobozeným od daně z příjmů a k příjmům, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

Slevu na dani může uplatnit poplatník až do výše daňové povinnosti (daně) vypočtené podle zákona za příslušné zdaňovací období, tj. o uplatněnou slevu se prakticky sníží vypočtená daň.

Ke vzniku daňového bonusu dojde, bude-li částka daňového zvýhodnění na dítě u poplatníka vyšší, než jeho daň vypočtená podle zákona za příslušné zdaňovací období, tj. poplatník nebude mít povinnost platit na dani žádnou částku a navíc mu vznikne nárok na vyplacení "nevyužité částky daňového zvýhodnění", tj. na daňový bonus.

Základní podmínkou pro poskytnutí daňového bonusu je dosažení stanovené výše ročního příjmu. Poplatník může uplatnit daňový bonus jen za předpokladu, že jeho zdanitelné příjmy podle § 6 až 9 zákona (ze závislé činnosti a nebo z funkčních požitků, z podnikání a jiné samostatné činnosti, z kapitálového majetku nebo z pronájmu) dosáhnou ve zdaňovacím období v úhrnu alespoň šestinásobku minimální mzdy; a bude-li mít pouze příjmy podle § 9 zákona, nesmí výdaje převýšit tyto příjmy. Nepřihlíží se přitom k příjmům osvobozeným od daně z příjmů, k příjmům z nichž je daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně a u daňového rezidenta ČR k příjmům, u nichž je uplatněna paušální sazba daně podle § 16 odst. 2 zákona. To znamená, že poplatník, u něhož úhrn zdanitelných příjmů ve zdaňovací období nedosáhne stanovené výše, bude mít nárok jen na slevu na dani (nebude nic platit na dani), nikoliv však na vyplacení daňového bonusu.

Poplatník má nárok na vyplacení daňového bonusu, činí-li jeho roční výše alespoň 100 Kč a maximálně jej lze uplatnit do výše 30.000 Kč ročně (maximální limit se zde vztahuje jen na vyplacení daňového bonusu, tj. samotné daňové zvýhodnění v zákoně není omezeno počtem dětí). Maximální výše daňového bonusu zůstává zachována i pokud poplatník uplatňuje daňové zvýhodnění na dítě, které je držitelem průkazu ZTP/P (na které se částka daňového zvýhodnění zvyšuje na dvojnásobek).

Kdy se pro daňové účely považuje dítě za vyživované
a způsob krácení daňového zvýhodnění

Za vyživované dítě se pro daňové účely považuje (jako dosud) dítě vlastní, osvojené, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, rovněž dítě druhého z manželů a vnuk (vnučka), pokud jeho (její) rodiče nemají příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit. Daňové zvýhodnění lze uplatnit na dítě nezletilé (prakticky až do dovršení věku 18 let). Na zletilé dítě až do dovršení věku 26 let, jestliže nepobírá plný invalidní důchod a soustavně se připravuje na budoucí povolání studiem (soustavná příprava na budoucí povolání se posuzuje podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře), nebo které se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, a nebo které z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

Dítě (nezletilé i zletilé) musí ale poplatník vyživovat ve své domácnosti. Společnou domácností se podle §115 občanského zákoníku rozumí, že občané spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby (každý občan může být příslušníkem pouze jedné domácnosti). Dočasný pobyt dítěte mimo domácnost nemá vliv na uplatnění daňového zvýhodnění (dítě se např. může zdržovat ze zdravotních důvodů v ústavu nebo po dobu studia na koleji, taktéž zletilé dítě může mít rozdílný trvalý pobyt než rodiče apod.). Pro posouzení existence společné domácnosti je rozhodující vždy skutečný (faktický) stav. Nežije-li ale dítě s poplatníkem v domácnosti (např. po rozvodu manželství), daňové zvýhodnění na něj poplatníkovi nenáleží.

Uzavře-li dítě manželství, může na něj uplatňovat daňové zvýhodnění rodič (resp. poplatník, u něhož jde ve vztahu k dítěti o péči nahrazující péči rodičů) za předpokladu, že toto zletilé dítě s ním nadále žije ve společné domácnosti a jen pokud manžel (manželka) takového dítěte nemá vlastní příjmy postačující k uplatnění nezdanitelné částky ze základu daně podle § 15 odst. 1 písm. b) zákona - tj. na manžela (manželku) v domácnosti bez vlastních příjmů nebo s vlastními příjmy nepřesahujícími zákonný roční limit stanovený ve výši základní nezdanitelné částky (v r. 2005 ve výši 38.040 Kč).

Vyživuje-li dítě v jedné domácnosti více poplatníků (obvykle manželé), může daňové zvýhodnění uplatnit ve zdaňovacím období nebo v tomtéž kalendářním měsíci zdaňovacího období jen jeden z nich (musí se dohodnout). Poplatníci (manželé) si mohou uvážit, jak daňové zvýhodnění na dítě uplatní, např. při existenci dvou dětí v jedné domácnosti uplatní jedno manžel a druhé manželka. Změny v uplatnění daňového zvýhodnění na totéž dítě v průběhu zdaňovacího období jsou také možné, ale totéž dítě může být uplatněno v jednom kalendářním měsíci pouze jedním z manželů. Pokud ale jeden z manželů (např. manžel) bude uplatňovat měsíční daňové zvýhodnění na dítě u svého zaměstnavatele, po skončení zdaňovacího období lze provést změnu jen prostřednictvím přiznání k dani podaného oběma manželi a o případné neoprávněně vyplacené měsíční daňové bonusy by si pak musel poplatník (manžel) zvýšit svou daňovou povinnost. Taková změna ovšem nebude možná, pokud se manželé rozhodnou pro společné zdanění ve smyslu ustanovení § 13a (kdy budou platit oba daň ve stejné výši).

Nevyživuje-li poplatník dítě v domácnosti po celý rok, roční částka daňového zvýhodnění se krátí. Poplatníkovi, který vyživuje dítě jen po část zdaňovacího období (jeden kalendářní měsíc nebo několik kalendářních měsíců v roce), lze poskytnout daňové zvýhodnění ve výši odpovídající 1/12 za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro jeho uplatnění.

Výjimky jsou tři:

1. daňové zvýhodnění lze uplatnit již v kalendářním měsíci, ve kterém se dítě narodilo,
2. nebo ve kterém začíná soustavná příprava dítěte (zletilého) na budoucí povolání, anebo
3. ve kterém bylo dítě (nezletilé) osvojeno nebo převzato do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu.

Uplatnění měsíčního daňového zvýhodnění
u zaměstnavatele

Poplatník s příjmy ze závislé činnosti a s funkčními požitky (daňový rezident ČR) může uplatnit daňové zvýhodnění podle ustanovení § 35d zákona u svého zaměstnavatele již v průběhu zdaňovacího období při výpočtu zálohy na daň, a to v Prohlášení k dani a na základě předepsaných průkazů stanovených v ustanovení § 38k a 38l zákona - jsou stejné, jako dosud u nezdanitelné částky na dítě.

Nový tiskopis "Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků" (25 5457 Mfin 5457-vzor č. 15) bude k dispozici na finančních úřadech přibližně 10. ledna 2005.

Měsíční daňové zvýhodnění náleží poplatníkovi s příjmy ze závislé činnosti a s funkčními požitky (zaměstnanci) při výpočtu zálohy na daň ve výši odpovídající 1/12 roční částky, to znamená: 500 Kč měsíčně na každé vyživované dítě žijící s ním v domácnosti a 1.000 Kč měsíčně, jedná-li se o dítě, které je držitelem průkazu ZTP/P.

Měsíční daňové zvýhodnění zaměstnavatel poskytne zaměstnanci při zúčtování mezd z vypočtené zálohy na daň:

• formou měsíční slevy na dani (tj. na záloze) nebo
• formou měsíčního daňového bonusu (záporné zálohy) a nebo
• kombinací obou forem, tj. měsíční slevy na dani a současně i měsíčního daňového bonusu.

Měsíční sleva na dani náleží zaměstnanci maximálně do výše zálohy na daň vypočtené podle zákona a o poskytnutou slevu zaměstnavatel sníží odvod záloh na daň za příslušný kalendářní měsíc správci daně (úhrn sražených záloh u všech zaměstnanců). To znamená, bude-li částka měsíčního daňového zvýhodnění u zaměstnance nižší než vypočtená záloha na daň, srazí zaměstnavatel ze mzdy zaměstnance jen "zálohu po slevě" (sníženou o slevu).

Ke vzniku měsíčního daňového bonusu dojde, bude-li výše měsíčního daňového zvýhodnění na dítě u zaměstnance vyšší, než částka zálohy na daň vypočtené podle zákona za příslušný kalendářní měsíc. Základní podmínkou pro vyplacení měsíčního daňového bonusu u zaměstnance je dosažení stanovené výše měsíčního zdanitelného příjmu (tzv. hrubé mzdy). U zaměstnance musí příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků vyplacené nebo zúčtované tímto plátcem za příslušný kalendářní měsíc (§ 38h odst. 1) dosáhnout v úhrnu alespoň výše minimální mzdy. Nepřihlíží se přitom k příjmům osvobozeným od daně podle § 6 odst. 9 zákona a k příjmům z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně

Měsíční daňový bonus lze zaměstnanci vyplatit, činí-li jeho měsíční výše alespoň 50 Kč a maximálně jej lze vyplatit do výše 2.500 Kč měsíčně. Maximální částka měsíčního daňového bonusu zůstává zachována i pokud zaměstnanec uplatňuje daňové zvýhodnění na dítě, které je držitelem průkazu ZTP/P.

Měsíční daňový bonus má zaměstnavatel povinnost vyplatit zaměstnanci při výplatě mzdy a o vyplacený měsíční bonus sníží odvod záloh na daň za příslušný kalendářní měsíc (úhrn sražených záloh u všech zaměstnanců). Pokud nelze nárok zaměstnance při výplatě měsíčního bonusu uspokojit z celkového objemu sražených záloh, vyplatí zaměstnavatel měsíční daňový bonus nebo jeho část zaměstnanci z vlastních finančních prostředků a požádá místně příslušného správce daně o poukázání chybějící částky na tiskopise vydaném Ministerstvem financí.

Předepsaný tiskopis "Žádost podle § 35d odst. 5 zákona o daních z příjmů o poukázání chybějící částky vyplacené plátcem daně poplatníkům na měsíčních daňových bonusech" (25 5241 MFin 5241 - vzor č. 1) bude k dispozici na finančních úřadech přibližně 10. ledna 2005 a rovněž bude uveřejněn na internetových stránkách MF, na webové adrese: www.mfcr.cz/daňová správa/daňové tiskopisy.

V řízení o této žádosti postupuje správce daně obdobně jako při vrácení přeplatku na dani podle zvláštního právního předpisu o správě daní (§ 64 zákona č. 337/1992 Sb.) a příslušnou částku poukáže zaměstnavateli nejpozději do 15 dnů od doručení žádosti.

Příklad: Zaměstnanec s podepsaným prohlášením k dani a s měsíční mzdou ve výši 10.000 Kč 
uplatňuje u zaměstnavatele daňové zvýhodnění na čtyři děti.
Hrubá mzda……………………………………………………………………………………………………………………………………………10.000 Kč
Mínus pojistné …………………………………………………………………………………………………………………………..-1.250 Kč
Základ pro výpočet zálohy na daň…………………………………………………………………………… ….8.750 Kč
Mínus základní nezdanitelná částka………………………………………………………………………….-3.170 Kč
Zdanitelná mzda……………………………………………………………………………………………………………………………. 5.580 Kč
Zaokrouhlení na stokoruny nahoru…………………………………………………………………………….. 5.600 Kč
Záloha na daň……………………………………………………………………………………………………….………………………..  840 Kč
Mínus měsíční daňové zvýhodnění na čtyři  děti(4 x 500)……………..- 2.000 Kč  
    Z toho ? měsíční sleva na dani…..………………………………………………………………………………   840 Kč
           ? měsíční daňový bonus (840 - 2.OOO)…………………………………………………- 1.16O Kč  
    Záloha  po slevě (840-840)……………………………………………………………………………………………………    0 Kč
    Plus měsíční daňový bonus …………………………………………………………………………………………….+ 1.160 Kč    
K výplatě (10.000 - 1250 + 1.160)………………………………………..………………………………… .9.910 Kč
Výsledek: Měsíční daňové zvýhodnění na  čtyři  děti činí 4 x 500 Kč, tj. celkem 2.000¨Kč.
Vypočtenou zálohu na daň  sníží zaměstnavatel o měsíční slevu na dani, tj. zaměstnanec 
nebude na záloze po slevě nic platit. Navíc zaměstnavatel vyplatí zaměstnanci  měsíční 
daňový bonus ve výši 1.160 Kč.

Nedosáhne-li u zaměstnance jeho měsíční příjem alespoň výše minimální mzdy, vypočtenou měsíční zálohu sníží zaměstnavatel jen o částku měsíční slevy na dani a měsíční daňový bonus zaměstnanci nevyplatí. Celkovou výši daňového zvýhodnění (též daňového bonusu) pak zaměstnavatel vypořádá na žádost zaměstnance po skončení zdaňovacího období v rámci ročního zúčtování záloh a zúčtování daňového zvýhodnění a nebo si jí vypořádá sám poplatník ve svém daňovém přiznání u správce daně, tj. zaměstnanec nebude nijak poškozen.

Práva a povinnosti zaměstnavatele jako plátce daně
při uplatňování daňového zvýhodnění

Zaměstnavatelé by neměli zapomenout na změnu software v souvislosti se zrušením nezdanitelné částky základu daně na vyživované dítě a zavedením daňového zvýhodnění na vyživované dítě žijící s poplatníkem v domácnosti, resp. daňového bonusu.

Práva a povinnosti plátců daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků při uplatňování daňového zvýhodnění, jsou upraveny v ustanoveních § 38h až 38l zákona. Upozorňujeme zejména na nejdůležitější legislativní úpravy, které se týkají výpočtu zálohy na daň:

V § 38h odst. 3 zákona se stanoví, že daňové zvýhodnění se odečte z vypočtené zálohy na daň jen u poplatníka s podepsaným prohlášením k dani podle § 38k odst. 4 zákona a že se u takového poplatníka záloha na daň vypočtená podle tohoto zákona sníží o částku odpovídající 1/12 daňového zvýhodnění (tj. z tzv. hrubé mzdy se prakticky srazí jen záloha po slevě).

V § 38h odst. 6 zákona se nově stanoví, že ze zdanitelné mzdy vyplacené poplatníkovi najednou za více kalendářních měsíců téhož zdaňovacího období, může zaměstnavatel jako plátce daně vypočítat zálohy na daň tak, jako kdyby taková mzda byla vyplacena v jednotlivých kalendářních měsících, je-li tento způsob výpočtu pro poplatníka výhodnější, jen pokud takový poplatník neuplatňoval dosud u plátce (tj. v daných měsících) daňové zvýhodnění. To znamená, že u poplatníka který uplatňoval měsíční daňové zvýhodnění, se doplatky mzdy za běžný rok zdaní v měsíci výplaty (spolu s běžnou mzdou) a celková částka daňového zvýhodnění se u něj přepočítá až po uplynutí zdaňovacího období (v rámci ročního zúčtování nebo v přiznání k dani podaném samotným poplatníkem).

Podle § 38h odst. 10 zákona má plátce daně povinnost odvést úhrn sražených záloh na daň (tj. nově snížený o poskytnuté měsíční slevy a vyplacené měsíční daňové bonusy) nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce, v němž povinnost srazit zálohy vznikla. Podle citovaného ustanovení však může správce daně na žádost plátci stanovit lhůtu pro odvod záloh jinak, prodloužená lhůta však nesmí přesáhnout poslední den kalendářního měsíce, v němž povinnost srazit zálohy vznikne. To bude výhodné zejména pro plátce daně, který bude provádět zúčtování mezd a nově i výplatu měsíčních daňových bonusů až po 20. dni v kalendářním měsíci.

V § 38i odst. 4 až 6 zákona je nově stanoveno, že plátce daně je oprávněn provést zpětný přepočet a opravu daňového zvýhodnění, které svému zaměstnanci poskytl v nesprávné výši a v té souvislosti rovněž vypořádat vzniklé rozdíly na dani nebo na daňovém zvýhodněním, a to ve lhůtách zde stanovených:

• Pokud plátce poskytl poplatníkovi daňové zvýhodnění nižší, než je stanoveno tímto zákonem, může mu vyplatit vzniklý rozdíl na daňovém zvýhodnění, jestliže neuplynuly 3 roky od konce zdaňovacího období, v němž bylo daňové zvýhodnění nesprávně poskytnuto.
  
  
• Pokud plátce poskytl poplatníkovi ve zdaňovacím období měsíční daňové zvýhodnění nižší, než je stanoveno tímto zákonem, může mu vyplatit vzniklý rozdíl na daňovém zvýhodnění v následujícím měsíci, nejpozději však do 15. února následujícího kalendářního roku. O dodatečně vyplacenou částku na daňovém zvýhodnění sníží plátce daně nejbližší odvod záloh na daň správci daně nebo uplatní postup podle § 35d odst. 5 .
  
  
• Pokud plátce poskytl poplatníkovi daňové zvýhodnění vyšší, než měl podle tohoto zákona, může dlužnou částku na daňovém zvýhodnění dodatečně srazit, pokud neuplynulo 12 měsíců od doby, kdy bylo daňové zvýhodnění nesprávně poskytnuto. A pokud k neoprávněnému daňovému zvýhodnění došlo vinou poplatníka, může být dlužná částka na daňovém zvýhodnění spolu s příslušenstvím plátcem daně dodatečně sražena ve lhůtě do 3 let od konce zdaňovacího období, v němž k neoprávněnému daňovému zvýhodnění došlo.
  
  
• Pokud plátce ve zdaňovacím období poskytl poplatníkovi měsíční daňové zvýhodnění vyšší, než měl podle tohoto zákona, může dlužnou částku na daňovém zvýhodnění dodatečně srazit nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku.

Dodatečně sraženou částku na daňovém zvýhodnění, o níž byla neoprávněně krácená daň nebo záloha na daň, plátce daně odvede správci daně v nejbližším možném termínu pro odvod záloh na daň, pokud dodatečně vybranou částku na daňovém zvýhodnění nepoužije na vyplacení daňového bonusu jinému poplatníkovi.

Nemůže-li plátce daně dlužnou částku na daňovém zvýhodnění vybrat od poplatníka z důvodu, že mu již mzdu nezúčtovává, nebo proto, že nelze poplatníkovi podle obecně závazných předpisů srážku provést, vybere rozdíl správce daně příslušný podle bydliště poplatníka, ale jen za podmínky, že k neoprávněnému daňovému zvýhodnění došlo vinou poplatníka (nikoliv pokud k nedoplatku došlo zaviněním plátce daně). Plátce daně má povinnost zaslat doklady o výši nedoplatku, přesáhne-li jeho výše 100 Kč, správci daně k dalšímu řízení ve lhůtě do 30 dnů ode dne, kdy zjistí, že neoprávněně poskytnutou částku na daňovém zvýhodnění nelze srazit z poplatníkovy mzdy. Správce daně o výši nedoplatku vyrozumí poplatníka rozhodnutím. Poplatník je povinen dlužnou částku na daňovém zvýhodnění, o níž byla neoprávněně krácená daň nebo záloha na daň včetně příslušenství uhradit místně příslušnému správci daně nejpozději do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí.

V § 38j odst. 2 písm. b) zákona se nově stanoví, že u poplatníků, kteří jsou v ČR daňovými nerezidenty, má zaměstnavatel povinnost uvádět na mzdovém listě kromě poplatníkova jména a příjmení (též dřívějšího), nově i datum narození, číslo pasu nebo jiného dokladu prokazujícího jeho totožnost, kód státu, jehož je rezidentem a bylo-li mu tímto státem přiděleno, daňové identifikační číslo a rodné číslo.

V § 38j odst. 2 písm. d) zákona se stanoví, že plátce daně má povinnost na mzdovém listě uvádět jméno, příjmení a rodné číslo dítěte, na které poplatník uplatňuje daňové zvýhodnění a dále výši daňového zvýhodnění jež náleží na takové dítě a rovněž podmínky pro přiznání daňového zvýhodnění.

V § 38j odst. 2 písm. e) bod 8 a písm. g) zákona se ukládá zaměstnavateli povinnost uvádět na mzdovém listě poplatníka, který u něj uplatňuje daňové zvýhodnění, za každý kalendářní měsíc výši měsíčního daňového zvýhodnění, měsíční slevy na dani, měsíčního daňového bonusu, výši zálohy po slevě včetně součtu všech těchto údajů za celé zdaňovací období.

V § 38j odst. 3 zákona se doplňuje, že plátce daně je povinen na dokladu o souhrnných údajích uvedených ve mzdovém listě, které jsou rozhodné pro výpočet zdanitelné mzdy, daně, záloh, uvádět též údaje, které jsou rozhodné pro poskytnutí daňového zvýhodnění.

Nový tiskopis "Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a z funkčních požitků a o sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění" (25 5460 Mfin 5460 - vzor č. 12) bude rovněž uveřejněn na internetových stránkách MF a k dispozici na FÚ.

V ustanovení § 38j odst. 4 zákona se plátci daně nebo plátcové pokladně ukládá povinnost uvádět v nové příloze ke stávajícímu tiskopisu "Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků", též přehled obsahující souhrnné údaje zaznamenané na mzdových listech vykazovaného zdaňovacího období, které jsou rozhodující pro výpočet zdanitelné mzdy, daně a záloh, a to v členění podle jednotlivých poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 zákona. To znamená poprvé po skončení roku 2005 zpracovat pro správce daně přehled o příjmech a sražených zálohách u všech svých zahraničních zaměstnanců.

V § 38k odst. 4 zákona se stanoví, že plátce daně přihlédne při výpočtu zálohy na daň u poplatníka k daňovému zvýhodnění, podepíše-li poplatník do 30 dnů po vstupu do zaměstnání a každoročně nejpozději do 15. února na příslušné zdaňovací období prohlášení o tom,

• jaké skutečnosti jsou u něho dány pro přiznání daňového zvýhodnění na vyživované dítě, popřípadě kdy a jak se změnily,
  
  
• jedná-li se o zletilé studující dítě, že nepobírá plný invalidní důchod,
  
  
• že současně za stejné zdaňovací období ani za stejný kalendářní měsíc zdaňovacího období neuplatňuje daňové zvýhodnění na vyživované dítě u jiného plátce daně a
  
  
• že daňové zvýhodnění na to samé vyživované dítě za stejné zdaňovací období ani za stejný kalendářní měsíc zdaňovacího období neuplatňuje jiná osoba.

V § 38l odst. 1 písm. a), b) d) a f) zákona se stanoví, že poplatní nárok na daňové zvýhodnění u plátce daně prokáže následujícími průkazy:

• Občanským průkazem vlastním, druhého z manželů nebo dětí starších 15 let. Nejsou-li rozhodné skutečnosti zřejmé z občanského průkazu, je nutné je prokázat jiným úředním dokladem (rodným listem dítěte, rozhodnutím soudu či příslušného státního orgánu o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů apod.).
  
  
• Potvrzením školy nebo učiliště, že zletilé dítě žijící s poplatníkem v domácnosti se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem. K potvrzení může přihlédnout zaměstnavatel při výpočtu zálohy na daň počínaje kalendářním měsícem, v němž bude potvrzení předloženo, jsou-li podmínky pro přiznání daňového zvýhodnění pro tento měsíc splněny.
  
  
• Rozhodnutím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR o tom, že studium na zahraniční škole je postaveno naroveň studia na střední nebo vysoké škole v České republice, a pravidelně potvrzením o studiu vydaném zahraniční školou na určité období (jeho úředním překladem).
  
  
• Průkazem ZTP/P, pokud je vyživované dítě jeho držitelem.
  
  
• Potvrzením finančního úřadu podle místa bydliště poplatníka, pokud poplatník uplatňuje daňové zvýhodnění na zletilé nemocné dítě do 26 let, které nemůže studovat nebo vydělávat a nepobírá plný invalidní důchod.
  
  
• Potvrzením od zaměstnavatele druhého z manželů, že ten nárok na daňové zvýhodnění na stejné dítě současně neuplatňuje. Na potvrzení musí být uvedeno jméno a rodné číslo dítěte. Potvrzení má trvalou platnost a není nutné ho každý rok obnovovat.

Zdroj: MF ČR


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz