Možná by se mohlo zdát, že odpověď na výše položenou otázku je jednoduchá, a to tak, že s finančními úřady by měl občan a firmy komunikovat česky. Ale skutečnost je trochu jiná a ve stávající právní úpravě najdeme pozůstatek federální minulosti naší země. Vedle verbální komunikace jde hlavně o komunikaci písemnou a v této rovině je velmi důležité…

Daňové řízení vychází ze zásady překážky věci rozsouzené (tzv. rei iudicatae), kterou zná jak občanské právo (§ 159 odst. 3 OSŘ), tak i obecné správní řízení. Přestože úprava litispendence ve správním řádu není explicitní, stávající judikatura k ní dochází výkladem za použití obecných právních zásad zdůrazňující požadavek právní jistoty účastníků…

V souvislosti se společenskými změnami, kterými naše země před více než desetiletím prošla, se u nás objevily i nové formy hospodářské trestné činnosti. Došlo totiž ke změně funkce peněz, které začaly plnit i funkci kapitálu. Peníze tak získaly i funkci finančních prostředků pro podnikání. Do České republiky začal proudit zahraniční kapitál, s…

I když je skutková podstata úvěrového podvodu více než tři roky součástí trestního zákona, mnozí podnikatelé její existenci vůbec nezaregistrovali a mnohdy se o ni dozví až v okamžiku, kdy jim je sděleno obvinění ze spáchání tohoto trestného činu.

Lhůtu chápeme jako časový úsek, určité ohraničení pro jednotlivé právní úkony a kroky. Rozlišujeme lhůty zákonné a individuální, které stanoví správce daně. Zákonné lhůty jsou stanoveny zákonem a jsou jimi např. lhůty pro podání daňového přiznání.

V ČR bude na základě zákona č. 120/2001 Sb. (exekuční řád) působit postupně více než 300 exekutorských úřadů, které by měly vydatně odlehčit justici s výkonem rozhodnutí (resp. exekučních titulů), jež nejsou povinnými osobami plněny dobrovolně.
Výši a způsob určení odměny a náhrad pro soudního exekutora stanoví vyhláška Ministerstva…

Mzdové otázky jsou v podnikatelské sféře (která postupuje podle zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, ve znění pozdějších předpisů) ponechány smluvnímu ujednání účastníků pracovně-právních vztahů. Výše mzdy, kterou zaměstnavatel svým zaměstnancům za vykonanou práci poskytuje, se v tržním hospodářství řídí nabídkou a poptávkou na trhu práce, a vyjadřuje…

Každý, kdo se uchází o zakázku hrazenou z veřejných prostředků (a ve stanovených případech i z peněz určených privátních subjektů jako zejména provozovatelů tzv. přirozených monopolů poskytujících služby veřejnosti) zadávanou formou 1. obchodní veřejné soutěže nebo 2. výzvy více (nejméně 5) zájemcům o veřejnou zakázku k podání nabídky podle §49…

Darování je právním úkonem velmi běžným, každý z nás za svůj život byl jistě mnohokrát obdarován a sám také dárky rozdával. Ne vždy si však uvědomujeme, že poskytnutí daru je právním úkonem, jímž nastávají mnohé právní následky. Jedním z takových následků právního úkonu darování je také právo obdarovaného dar vrátit a jemu korespondující právo…

Zákon o daních z příjmů, který upravuje jak problematiku zdaňování příjmů fyzických osob, tak i osob právnický vychází ze zásady, že všechny příjmy každého daňového subjektu jsou zdaňovány jedinou daní, a to daní z příjmů.

Problematiku daně z příjmu fyzických osob upravuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu ve své první části (z logiky věci tak vyplývá, že druhá část tohoto zákona je věnována právní úpravě daně z příjmu osob právnických). Celý zákon o daních z příjmů je vystavěn na zásadě, že každý daňový subjekt je ze všech svých příjmů zdaňován pouze jednou…

Daň z přidané hodnoty lze charakterizovat jako daň nepřímou a univerzální. Této dani podléhá zdanitelné plnění v tuzemsku, dále zboží z dovozu a také nepravidelná mezinárodní autobusová přeprava osob uskutečňovaná zahraničním provozovatelem v tuzemsku.

Novela zákona o dani z příjmu mimo jiné výrazně zasáhla i do sazby daně z příjmu fyzických osob. Oproti částkám sazby daně, které se použijí pro daň za zdaňovací období 2000, se částky, jež budou použity pro zdaňovací období 2001, zvýšily. Novelou tak došlo k prodloužení pásem daňové sazby asi o 9 %.

Předmětem daně z příjmů fyzické osoby jsou příjmy této fyzické osoby. Vzhledem různorodosti a rozmanitosti příjmů fyzické osoby rozlišuje zákon o daních z příjmů pro účely daně z příjmů fyzických osob několik kategorií předmětu daně z příjmů.

V době od podání návrhu do právní moci usnesení o prohlášení konkursu nebo usnesení o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu anebo usnesení o zastavení konkursního řízení jsou účastníky konkursního řízení dlužník a věřitelé (popřípadě jiné osoby), kteří podali návrh.

Stanovit paušální daň (vysvětlení pojmu viz. článek Daň stanovená paušální částkou) je možné pouze na základě žádosti poplatníka. Zákon o daních z příjmů, který se paušální daní zabývá ve svém ustanovení § 7a, tedy neumožňuje, aby byla paušální daň poplatníkovi vnucena. Výše paušální daně se stanovuje jednak v závislosti na předpokládaných…

Právní úpravu týkající se dovozu a vývozu bankovek a mincí obsahuje primárně zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon. Ten praví, že dovoz a vývoz bankovek a mincí v české měně a v cizí měně v cestovním styku nebo v poštovní nebo jiné zásilce je omezen limitem, jehož výši stanoví Česká národní banka a Ministerstvo financí …

Jedním z nejvýznamnějších práv, jež je zákonem pojištěnci přiznáno, je právo na výběr zdravotní pojišťovny. V České republice existují různé zdravotní pojišťovny, které jsou nositelem zdravotního pojištění. Jakési ústřední místo mezi nimi zaujímá Všeobecná zdravotní pojišťovna, která je zřízena na základě zákona č. 551/1991 Sb., o Všeobecné…

Významnou úlohu v právním vztahu nemocenského pojištění sehrávají zaměstnavatelé pojištěnců-zaměstnanců. Pro účely sociálního zabezpečení se zaměstnavatelé dělí do dvou skupin. Organizace – jedná se právnickou nebo fyzickou osobu, která zaměstnává více než 25 zaměstnanců nebo sice méně, ale evidenci mezd pro ně vede jiná fyzická nebo právnická…

Jednou z nejdůležitějších povinností, která plyne z právního vztahu veřejného zdravotního pojištění, je povinnost platit pojistné na veřejné zdravotní pojištění. Povinnost platit pojistné je zákonem uložena tzv. plátcům pojistného, kterými jsou pojištěnci, zaměstnavatelé a stát.