podnikání

Kterým dodavatelům má zadavatel odesílat dodatečné informace k zadávacím podmínkám podle § 49 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)?

V průběhu právní existence kapitálových společností se lze setkat s celou řadou případů, které mohou neplatnost rozhodnutí valné hromady způsobovat. Cílem tohoto článku je přiblížit tu skupinu důvodů vedoucích k prohlášení rozhodnutí valné hromady za neplatné, které konání valné hromady předcházely.

Dne 3. 9. 2014 předložila Vláda ČR Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR ke schválení návrh novely zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření s energií (dále jen „Zákon“), kterou by mělo dojít k částečné implementaci Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. 10. 2012, o energetické účinnosti (dále jen…

V průběhu plnění veřejné zakázky může nastat situace, že zadavatel bude muset nějakým způsobem řešit dodatečné stavební práce (vícepráce) k původní veřejné zakázce, přičemž tyto dodatečné stavební práce mohou být neoddělitelné od původní veřejné zakázky a podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen…

V současné době probíhají na půdě Evropského parlamentu, Rady a Evropské komise jednání o budoucím směřování evropského unijního insolvenčního práva. Co nás čeká za změny, jaká variantní řešení se zvažují a jaké budou mít faktické dopady na fungování národního insolvenčního práva – tomu všemu se bude věnovat článek, jehož úvodní část právě…

Předkládaná stať se zabývá v krátkém nástinu situací při zadávání veřejných zakázek, kdy po zahájení zadávacího řízení vyvstává situace resp. potřeba vyjasnit či dále ozřejmit konkrétní informace obsažené v zadávacích podmínkách. Podmínky institutu dodatečných informací k zadávacím podmínkám a prohlídky místa plnění jsou upraveny v ustanovení §49…

V rámci posouzení otázky potenciálního dělení, respektive stanovení předpokládané hodnoty při zadávání veřejných zakázek na služby spočívající ve zpracování projektové dokumentace, autorském dozoru projektanta a výkonu technického dozoru investora stále přetrvávají výkladové spory bránící bezproblémové aplikaci zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných…

Dne 24.10.2014 byl na stránkách tohoto portálu publikován příspěvek o názvu Požadavky katastrálního úřadu na předložení souhlasu zajištěného věřitele[1] . Autor se ve svém článku zabývá problematikou přímého prodeje nemovitých věcí, patřících do majetkové podstaty dlužníka, přičemž polemizuje s právní argumentací některých katastrálních úřadů, dle…

V poslední době se objevují rozporuplné diskuse ohledně současné rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“) ve vztahu k § 118 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), potažmo § 66 odst. 1 písm. g) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších…

Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů („ZVZ“), v § 115 odst. 1 ZVZ stanoví: V případě, že není možné stanovit nabídkovou cenu navrhovatele nebo že nabídková cena, která je předmětem hodnocení, je při zadávání rámcové smlouvy stanovena pouze jako cena za jednotku plnění nebo v případě návrhu na uložení zákazu…

V návaznosti na přijetí zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, který od 1. 1. 2014 pro oblast korporátního práva nahradil obchodní zákoník, vyvstala pro členy statutárních orgánů obchodních korporací (kromě jiných vážných otázek) i otázka, jak je tomu po rekodifikaci s udílením pokynu valné hromady členovi statutárního…

Základní principy oblasti zadávání veřejných zakázek vycházejí ze tří základních zásad, které se promítají do celého zadávacího procesu. Jedná se o zásadu transparentnosti, zásadu zákazu diskriminace a zásadu rovného zacházení. V tomto článku bychom se chtěli podrobněji zaměřit na poslední dvě uvedené zásady z hlediska jejich zařazení v zadávacím…

V rámci insolvenčního řízení často dochází ke zpeněžení věcí nemovitých, což s sebou přináší interakci mezi insolvenčním správcem a katastrálním úřadem.

Tato poznámka si klade za cíl seznámit čtenáře s názory, které v odborné veřejnosti zazněly k problematice udělování souhlasu s převodem podílu ve společnosti s.r.o., zejména v případě převodu ze strany jediného společníka. Cílem je rovněž zareagovat a případně nabídnout moderaci některých doporučení, která byla z opatrnosti dána v dřívější…

Současný pracovní trh se potýká s dlouhodobým nedostatkem kvalifikovaných řemeslníků a tento trend se neustále prohlubuje. Odpověď na otázku, proč tomu tak je, není zcela jednoduchá z důvodu, že tento stav je ovlivněn řadou faktorů. Vedle nastavení a kvality školského systému a vnímání řemeslníků naší společností je tato situace způsobena…

Pro chod mnohých obchodních korporací bývá zcela běžné, že své každodenní záležitosti řeší mimo sídlo společnosti. Členové představenstev akciových společností i jednatelé společností s ručením omezeným často pobývají mimo sídlo společnosti i mimo ČR, což jim brání v osobní účasti na zasedání orgánu…

Veřejná podpora a veřejné zakázky jsou oblastmi právní úpravy, které stojí zdánlivě samostatně, vedle sebe. Každá z obou oblastí disponuje vlastními pravidly a kompetencemi orgánů na národní a evropské úrovni. Každá s nich je samostatným fenoménem přinášejícím úskalí do každodenního života řady subjektů. Přes značnou samostatnost a oddělenost se…

Problematika zpeněžování majetku z majetkové podstaty dlužníka mimo dražbu je obecně dost široká a v praxi nezřídka přináší situace, které jsou složité jak pro nabyvatele dlužníkova majetku, tak i pro insolvenčního správce a případného zajištěného věřitele.

Jak prodloužit lhůtu pro podání nabídek v případě, kdy tak zadavatel neučiní „současně s provedením úpravy zadávacích podmínek“?

Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), v ustanovení § 40 odst. 3 uvádí, že provede-li veřejný zadavatel úpravy zadávacích podmínek, je povinen současně přiměřeně…

Při své praxi jsem narazil na několik zajímavých případů, které mohly v nezúčastněné osobě iniciovat vznik pocitu o neadekvátní tužbě insolvenčních správců po co největším profitu získaném z insolvenčního řízení. Nejsem naivní a vím, že se jedná o náročnou činnost, za kterou musí náležet odměna, a je poměrně logické, že se dotčený subjekt bude…