zaměstnání

Zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí upravuje zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Tento zákon rozlišuje mezi zaměstnáváním

Od 1. ledna 2008 vejde v účinnost nový zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců, který 12. 5. 2006 podepsal prezident republiky Václav Klaus. Cílem zákona je výrazně motivovat zaměstnavatele i zaměstnance k vytváření co nejlepších podmínek pro bezpečnou práci.

Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce (dále jen „ZP“), mimo jiné pamatuje na situace, kdy se zaměstnavatelé dohodnou se zaměstnanci a určí jim jako místo výkonu práce jejich bydliště. Tuto možnost ZP výslovně připouští v ustanovení § 267 odst. 2, 3. Zaměstnanci tak nepracují na pracovištích zaměstnavatele, ale podle podmínek dohodnutých v pracovní…

Platný zákoník práce č.65/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů, který měl do současné doby celkem 47 novel, zcela nepochybně patří mezi právní normy neodpovídající současným společensko-ekonomickým podmínkám. Proto byly do nového zákona vkládány značné naděje, zejména ze strany zaměstnavatelů.

Vláda České republiky vyhlásila v některých povodní nejvíce postižených regionech stav nouze. Tento fakt znamená mimo jiné přijetí mimořádných opatření i v pracovněprávní oblasti.

Ačkoliv je v současné době hlavním předmětem diskusí zcela jiná novelizace zákoníku práce, je stále velmi diskutovaná též její předchůdkyně, která nabyla účinnosti již před rokem a půl, neboť mnohým zaměstnavatelům do značné míry komplikuje předtím relativně jednoduchý proces dočasného přidělování svých zaměstnanců k výkonu práce u jiných…

Předmětem tohoto posouzení je obecné pojednání o pracovněprávních nárocích zaměstnanců společnosti zřízené v zahraničí, kteří pro ni pracují v organizační složce zřízené v České republice a v organizační složce zřízené ve Slovenské republice, pro případ, kdy společnost zřízená v zahraničí (dále jen „zahraniční společnost“ či jen „společnost“)…

Obecně lze říci, že pokud zaměstnavatel z jakéhokoliv důvodu chce ukončit pracovní poměr se svým zaměstnancem, je vždy nejlepší možností dohodnout se zaměstnancem na rozvázání pracovního poměru.

Poslanecká sněmovna schválila návrh zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců. Cílem nového zákona, který vejde v účinnost 1. 1. 2008, je výrazně motivovat zaměstnavatele i zaměstnance k vytváření co nejlepších podmínek pro bezpečnou práci. Novou právní normu musí ještě posoudit Senát a podepsat prezident.

Je zaměstnavatel povinen zajistit pro zaměstnance místo, kam si mohou zaměstnanci odložit po dobu práce svoje svršky?

Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele (tzn. insolvence) a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, kterou jí s pozměňovacími návrhy vrátil Senát. Nová právní norma vejde v účinnost první den kalendářního měsíce, který následuje po měsíci její publikace ve Sbírce…

Ukončení pracovního poměru upravuje zákoník práce a je možné dohodou, výpovědí, okamžitým zrušením a zrušením ve zkušební době.

Lze konstatovat, že pro skončení pracovního poměru založeného jmenováním platí (se zdola uvedenou výjimkou) všechna ustanovení o skončení pracovního poměru sjednaného pracovní smlouvou.

Předně je nutno uvést, že zákoník práce rozlišuje tzv. vnější a vnitřní jmenování. Vnějším jmenováním se rozumí založení pracovního poměru u vedoucích zaměstnanců jmenovaných do funkce podle zvláštních předpisů. Zvláštními předpisy jsou především obecně závazné právní předpisy. Vnitřní jmenování, o kterém zde pojednáváme, je jmenováním provedené…

Poslanecká sněmovna schválila návrh zákona o nemocenském pojištění. Nový zákon by měl nahradit dosud platnou normu z roku 1956 a komplexně tak reformovat systém nemocenského pojištění. Pokud návrh zákona úspěšně projde celým schvalovacím procesem, vejde v účinnost 1. 1. 2007. Zaměstnavatelé a Česká správa sociálního pojištění (ČSSZ) tak budou mít…

Dne 1. ledna 2006 vstupují v účinnost nové právní předpisy, upravující mimo jiné oblast pracovněprávní, oblast zaměstnanosti, oblast sociální a oblast důchodového a nemocenského pojištění. A nyní podrobněji:

„Zaměstnanci mohou vedle svého zaměstnání vykonávaného v pracovněprávním vztahu vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho předchozím písemným souhlasem.“

Je možné ukončit pracovní poměr ve zkušební době „ze dne na den“? Slyšel jsem totiž, že mezi oznámením o skončení pracovního poměru ve zkušební době a jeho skutečným ukončením musí uplynout minimálně 3 dny. Musí zaměstnavatel uvést důvod skončení pracovního poměru ve zkušební době a den, ke kterému pracovní poměr…

Zákoník práce sexuální obtěžování definuje v § 1 odst. 9 jako „jednání sexuální povahy v jakékoliv formě, které je dotčeným zaměstnancem oprávněně vnímáno jako nevítané, nevhodné nebo urážlivé a jehož záměr nebo důsledek vede ke snížení důstojnosti fyzické osoby nebo k vytváření nepřátelského, ponižujícího nebo zneklidňujícího prostředí na…

Vím, že lze v pracovní smlouvě sjednat konkurenční doložku. Zajímalo by mne, zda je možné konkurenční doložku sjednat i na období trvání pracovního poměru, nebo jen na období po jeho skončení. Na jak dlouhou dobu může být doložka sjednána?