V případě řízení o umoření blankosměnky, ve které není vyplněn údaj splatnosti, se nepoužije speciální dvouměsíční lhůta pro zveřejnění usnesení soudu a předložení umořované listiny jako u „běžných“ směnek, ale obecná jednoletá lhůta určená pro umořování ostatních listin.
Poměrně rozsáhlá novela zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „EŘ“) a zákona č.99/1963 Sb. občanský soudního řádu, v platném znění (dále jen „OSŘ“) – zákon č. 396/2012 Sb., který je účinný od 1.1.2013, nově zavádí v rámci exekučního řízení…
Problematika veřejných podpor není v České republice příliš frekventovaným tématem, přesto by mu měly zejména subjekty hospodařící s veřejnými prostředky věnovat náležitou pozornost.
K 1.4.2013 uplynul přesně rok od nabytí účinnosti dlouho očekávaného zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (dále jen „Zákon“). Zákon byl součástí vládního balíčku zákonů vládní reformy zdravotnictví a po více než čtyřiceti letech nahradil zastaralý a mnohokrát novelizovaný zákon č. 20/1966 Sb., o péči o…
Mezinárodní manželství či partnerství jsou čím dál tím častější realitou, a to nejen v metropolích jako je Praha. I když jde pouze o tzv. „soužití na hromádce“, tedy partnerství bez manželského svazku, musí v případě jeho rozpadu tato dvojice častokrát řešit spoustu faktických i právních problémů. Mezi snad dva nejpalčivější patří otázka výchovy…
V současné době je v oblasti zdravotnického práva aktuální problematika úhrady léčby tzv. protonovou terapií v protonovém centru na pražské Bulovce z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Tento (úhradový) problém na dvě části – 1) uzavření smlouvy mezi protonovým centrem a zdravotními pojišťovnami o poskytování a úhradě hrazených služeb…
V srpnu roku 2012 vláda schválila věcný záměr zákona o univerzitních nemocnicích a uložila[1] ministrovi zdravotnictví na základě věcného záměru vypracovat a vládě do 31. března 2013 předložit návrh zákona o univerzitních nemocnicích (dále jen „zákon o UN“). S ohledem na skutečnost, že je návrh zákona teprve na počátku své legislativní cesty, lze…
V médiích se na přelomu roku 2012 a 2013 často objevovala zpráva, že od 1.1.2013 bude nutné při prodeji či pronájmu nemovitostí předložit kupujícímu list energetické náročnosti (někdy jako „energetický štítek“). Informace v médiích však bývají mnohdy zkreslené a je třeba se podívat na zákonnou úpravu. Tyto veřejné informace pominuly fakt, že…
„Home Office“ představuje flexibilní formu pracovního poměru, kdy zaměstnanec pracuje po celou pracovní dobu z domova či jiného místa, které si sám zvolí, nebo kombinuje práci z domova s prací v prostorách určených zaměstnavatelem.
Nutno na úvod konstatovat, že v přezkumném řízení správní orgány ex officio zpravidla přezkoumávají taková správní rozhodnutí, která již nabyla právní moci. A to v případě, kdy lze důvodně pochybovat o tom, zda je předmětné správní rozhodnutí v souladu s právními předpisy – a to jak hmětněprávními, tak i procesně-právními.[1] Pravomocnost…
Jaké jsou prostředky ochrany před nezákonnými souhlasy vydávanými stavebními úřady podle stavebního zákona, představuje pro mnoho subjektů práva palčivou otázku. Přímou odpověď však nenacházíme v zákoně, ale v judikatuře. Účelem tohoto článku je tak čtenáře blíže seznámit s klíčovými závěry judikatury správních soudů k této problematice a…
Zaujal mě článek JUDr. Petra Kolmana, Ph.D., s názvem Musí politické strany poskytovat informace?[1] Autor se v něm, mj. i s odvoláním na aktuální soudní spor, který je pro odepření poskytnutí informací veden s Komunistickou stranou Čech a Moravy, zabývá otázkou, zda je možné politické strany považovat za povinný subjekt ve smyslu zákona č.
Smlouvu je možné uzavřít distančním způsobem, tedy aniž by se obě smluvní strany musely při uzavírání smlouvy setkat na jednom místě. Takový postup je v praxi hojně užíván, přičemž občanský zákoník pro něj stanovuje základní pravidla. Ta spočívají ve stručnosti v tom, že návrh smlouvy musí být doručen druhé straně, která musí v případě zájmu o…
Již určitou dobu vzniká při oceňování společného jmění manželů (dále jen „SJM“) znalcům velmi komplikovaný problém. Soudy, které řeší rozdělení společného jmění manželů v rámci zániku SJM, požadují po znalci jednoznačné stanovení hodnoty podniku, který podle zákona manželé vybudovali za společně nabyté prostředky v době trvání manželství. Reálně…
Jednou ze složek platu[1] je osobní příplatek, který může zaměstnavatel poskytovat zaměstnanci, jenž dlouhodobě dosahuje velmi dobrých pracovních výsledků nebo jenž plní větší rozsah pracovních úkolů než ostatní zaměstnanci anebo jenž je vynikajícím, všeobecně uznávaným odborníkem a vykonává práce zařazené do desáté až šestnácté platové…
Statutární orgány činí při řízení společnosti řadu obtížných rozhodnutí. Při jejich tvorbě jsou vystaveny mnoha vnějším vlivům, kterým není lehké (a mnohdy ani fakticky možné) vzdorovat. Je běžné, že mateřská společnost žádá svou dceřinou společnost o uzavření určité smlouvy, o jejíž výhodnosti lze pochybovat. Za jakých okolností může člen…
Pracovní poměr, jakož i práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele z pracovního poměru upravuje jiný zákon (zákoník práce). Tato základní teze ustanovení § 2401 NOZ má potvrzovat, jak sama důvodová zpráva uvádí, že nový občanský zákoník nemá ambici zasahovat do pracovního práva, a proto ponechává úpravu vzniku, změn a zániku pracovního…
Stejně jako u jiných smluv se vzájemným plněním, řeší objednatel a zhotovitel při plnění smlouvy o dílo obvyklé dilema. Objednatel chce hradit zhotoviteli pouze za práce skutečně provedené v souladu se smlouvou o dílo. Zhotovitel naopak potřebuje jistotu, že za řádně provedené práce dostane včas zaplaceno. V praxi se setkáváme s tím, že zájmy…
Ač by se v dnešní době zdálo, že v souvislosti s vymáháním určitého běžného typu dlužných peněžitých částek již nemohou vznikat problémy s určením věcné příslušnosti soudu, lze se v současné době setkat s rozdílnými přístupy okresních a krajských soudů k otázce věcné příslušnosti v případě vymáhání dluhu člena společenství vlastníků jednotek vůči…
Insolvenční řízení upravuje zákon č. 182/2006 Sb., Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen „Insolvenční zákon), který je v účinnosti od 1.1.2008. Insolvenčním řízením se pro účely tohoto zákona rozumí typ soudního řízení, jehož předmětem je dlužníkův úpadek nebo hrozící úpadek a způsob jeho řešení. Insolvenční řízení je rozděleno na dvě…
Každý schválený reorganizační plán musí splňovat předpoklady uvedené v § 348 odst. 1 písm. a/, b/, d/ a e/ insolvenčního zákona. Zákonnost, poctivost, vyšší uspokojení než v...
Jakkoli Nejvyšší soud připustil výjimku z pravidla obsaženého v § 140a odst. 1 věty druhé insolvenčního zákona v tom směru, že zákaz pokračování v řízení nebrání tomu, aby...
Veřejnoprávní povaha činnosti nebo veřejně prospěšný účel nehrají zásadní roli při vymezení spotřebitelské smlouvy, respektive práva na ochranu spotřebitele. Platí sice, že...
Pohledávka spoluvlastníků na vydání bezdůvodného obohacení, které získala třetí osoba užíváním společné věci, je pohledávkou solidární (§ 1877 a násl. o. z.), kterou může v...
Má-li být v řízení podle části páté o.s.ř. soudem (zcela nebo zčásti) znovu projednána věc, je rozsah, v jakém soud věc projedná a rozhodne, určován jednak tím, o jaké věci...
