epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    25. 9. 2015
    ID: 98986upozornění pro uživatele

    Ke vzniku ručení člena statutárního orgánu obchodní korporace dle § 68 ZOK

    Rekodifikace soukromého práva přinesla do našeho právního řádu prostřednictvím ustanovení § 68 odst. 1 zákona 90/2012 Sb., zákon o obchodních společnostech a družstvech (dále jen „zákon o obchodních korporacích“ či „ZOK“), dosud neznámou možnost vzniku neomezeného ručení (i bývalého) člena statutárního orgánu upadnuvší obchodní korporace za její závazky jako sankční následek za porušení povinnosti člena statutárního orgánu jednat při výkonu funkce s péčí řádného hospodáře. V následujícím příspěvku se pokusím poukázat na možné nedostatky této právní úpravy ve vztahu k zákonu 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „InsZ“).

     
     Bělina & Partners advokátní kancelář s.r.o.
     
    Podmínky vzniku ručení

    Ručení statutárního orgánu za závazky obchodní korporace dle § 68 odst. 1 ZOK nevzniká přímo ex  lege jako je tomu např. u ručení osoby, která porušila soudem uložený zákaz vykonávat funkci člena statutárního orgánu obchodní korporace dle § 66 odst. 2 ZOK, nýbrž je k jeho založení nezbytné konstitutivní rozhodnutí soudu. Ten je oprávněn o ručení rozhodnout na základě návrhu, k jehož podání jsou aktivně legitimováni insolvenční správce nebo kterýkoliv z věřitelů obchodní korporace. Pro rozhodnutí soudu o ručení statutárního orgánu musí být kumulativně splněny dvě zákonné podmínky:

    a) musí být rozhodnuto, že obchodní korporace je v úpadku a
    b) člen nebo bývalý člen statutárního orgánu obchodní korporace věděl či vzhledem ke svému postavení mohl a měl vědět o hrozícím úpadku[1] společnosti, nicméně v rozporu s péčí řádného hospodáře neučinil pro jeho odvrácení vše potřebné a rozumně předpokladatelné.

    Řízení o návrhu dle § 68 odst. 1 ZOK

    Řízení o návrhu dle § 68 odst. 1 ZOK není incidenčním sporem (§ 159 odst. 1 InsZ a contrario) a jeho průběh je do jisté míry na probíhajícím insolvenčním řízení nezávislý, byť prohlášení úpadku je samozřejmě pro úspěšné založení ručitelské povinnosti nezbytnou podmínkou. Uvedenému odpovídá i skutečnost, že z dikce § 68 odst 1. ZOK vyplývá, že aktivní legitimace věřitele obchodní korporace k podání návrhu dle § 68 odst. 1 ZOK není podmíněna přihlášením jeho pohledávky do insolvenčního řízení. Jinými slovy to znamená, že navrhovatelem ve smyslu § 68 odst. 1 ZOK může být i věřitel, který svou pohledávku do insolvenčního řízení nepřihlásil, a tudíž v něm nijak nefiguruje. Nezávislost těchto dvou řízení však nemá absolutní charakter a průběh insolvenčního řízení může velmi výrazným způsobem zasáhnout do osudu řízení o založení ručitelské povinnosti statutárního orgánu, a to způsobem, který právní úprava neanticipuje, a který dle mého názoru jde zcela proti smyslu ručitelské povinnosti.

    Cílem právní úpravy ručení statutárního orgánu za závazky společnosti dle § 68 odst. 1 ZOK je bezesporu vytvoření dostatečné motivace statutárního orgánu, aby v případě, že se obchodní korporace ocitne ve stavu hrozícího úpadku, sledoval svými kroky v rámci obchodního vedení důsledně zájem společnosti (v tomto případě plně korespondující se zájmy jejích věřitelů) na odvrácení a překonání hospodářské krize či alespoň zájem na zmírnění jejich dopadů. Možnost vzniku ručení statutárního orgánu má zabránit, aby tento jednal v rozporu s péčí řádného hospodáře, a to nehospodárnými a neuváženými kroky při obchodním vedení (např. přebírání dalších závazků s výjimkou sanačních úvěrů, uzavírání riskantních obchodů atp.). A samozřejmě má tato úprava bránit dokonce tomu, aby statutární orgán záměrně vyvedl z obchodní korporace nacházející se v hrozícím úpadku zbývající majetek tak, aby do insolvenčního řízení vstoupila „prázdná“ společnost a věřitelům zůstaly pouze „oči pro pláč“.

    Vliv rozhodnutí o zrušení konkurzu na vznik ručení statutárního orgánu

    Jak jsem již uvedl výše, rozhodnutí soudu o ručení statutárního orgánu za dluhy obchodní korporace má konstitutivní charakter. To znamená, že ručení statutárního orgánu vzniká až právní mocí rozhodnutí, kterým soud vyhoví návrhu dle § 68 odst. 1 ZOK.

    Z akcesorické povahy ručitelského závazku dovozujeme, že condicio sine qua non pro vznik a trvání ručení je existence platného závazku mezi dlužníkem (v našem případě obchodní korporací) a věřitelem.[2] Pokud nebude splněn požadavek akcesority ručení, tedy nebude existovat platný hlavní závazek dlužníka a věřitele, nebude moci vzniknout a existovat závazek ručitele. Ručitelský závazek nemůže existovat nezávisle na existenci závazku hlavního (ručením zajištěného). To znamená, že závazek ručitele vzniká nejdříve okamžikem vzniku hlavního závazku a zaniká nejpozději se zánikem hlavního závazku.[3]

    Maje na zřeteli výše uvedenou vlastnost ručitelského závazku, podívejme se, jak hodnota majetku upadnuvší korporace determinuje průběh insolvenčního řízení a tím zároveň osud návrhu dle § 68 odst. 1 ZOK. Zaměříme – li svoji pozornost na situaci, kdy do insolvenčního řízení vstupuje „prázdná“ obchodní korporace, a to ať už z důvodu, že její statutární orgán nečinil v době hrozícího úpadku důležitá obchodní rozhodnutí pamětliv své povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře, či z důvodu, že namísto sanačních opatření k odvrácení hrozícího úpadku rafinovaně vyvedl ze společnosti její zbývající aktiva, dospějeme k následujícím závěrům.

    S účinností od 1.1.2014[4] insolvenční soud sice nemůže v takových případech zamítnout insolvenční návrh proto, že majetek dlužníka nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízení (i když je to zřejmé)[5], a tím aplikaci § 68 odst. 1 ZOK úplně vyloučit, nicméně po zjištění úpadku spojeného s prohlášením konkurzu může nastat situace, kdy soud velmi záhy rozhodne o zrušení konkurzu dle § 308 odst. 1 písm. d) z důvodu, že majetek dlužníka je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující. Zrušení konkurzu z tohoto důvodu má svůj důsledek v podobě zrušení obchodní korporace bez likvidace, které nastává ex lege dle § 173 odst. 2 občanského zákoníku. Rozhodnutí soudu podle § 308 odst. 1 písm. d) je podkladem pro rejstříkový soud pro výmaz dlužníka z obchodního rejstříku[6], kterým obchodní korporace zaniká.[7] Dojde - li tímto způsobem k zániku obchodní korporace bez právního nástupce, neuspokojené pohledávky zanikají, pokud nebudou uspokojeny ze zajištění.[8]

    Cílem mého příspěvku je poukázat na skutečnost, že pokud pohledávka věřitele výše uvedeným způsobem zanikne, nebude již nadále možné, aby soud rozhodující o návrhu dle § 68 odst. 1 ZOK svým rozhodnutím konstituoval ručení člena statutárního orgánu za tuto pohledávku, neboť nebude naplněna podmínka akcesority ručitelského závazku. Jednoduše řečeno soud v takovém případě nebude soud moci dát vzniknout ručení za závazek, který již neexistuje.

    Soud může rozhodnout o ručení statutárního orgánu za dluhy obchodní korporace pouze předtím, než dojde výše popsaným způsobem k zániku společnosti a tím pádem i jejích nezajištěných závazků. Jak již bylo řečeno výše, řízení dle § 68 odst. 1 ZOK není incidenčním sporem a aktivní legitimace věřitele není podmíněna uplatněním pohledávky v insolvenčním řízení. Insolvenční soud se tak teoreticky o probíhajícím řízení dle § 68 odst. 1 ZOK nemusí vůbec dozvědět, a i když se o něm dozví (např. ze sdělení insolvenčního správce či přihlášeného věřitele), není dle současné procesní právní úpravy povinen vyčkat se zrušením konkurzu pro zcela nedostačující majetek dlužníka[9] do pravomocného ukončení řízení dle § 68 odst. 1 ZOK. A právě v tomto spatřuji nedostatek současné právní úpravy.

    De lege ferenda?

    Možnost insolvenčního soudu rozhodnout o zrušení konkurzu dříve, než bude rozhodnuto o založení ručitelské povinnosti statutárního orgánu, eliminuje funkci ručení dle § 68 odst. 1 ZOK. Mám za to, že by bylo vhodné legislativně upravit vztah probíhajícího řízení o založení ručitelské povinnosti a řízení insolvenčního tak, aby upadnuvší společnost nemohla v důsledku rozhodnutí insolvenčního soudu o zrušení konkurzu zaniknout spolu se všemi svými dluhy dříve, než bude pravomocně ukončeno řízení dle § 68 odst. 1 ZOK.  


    Mgr. Vojtěch Blažek,
    advokátní koncipient


    Bělina & Partners advokátní kancelář s.r.o.

    Pobřežní 370/4
    186 00 Praha 8

    Tel.: +420 226 287 000
    Fax: +420 226 287 001
    e-mail: recepce@belinapartners.cz


    --------------------------------------------------------------------------------
    [1] k tomu srov. § 3 odst. 4 InsZ
    [2] k tomu srov. § 2019 odst. 1 občanského zákoníku
    [3] Výjimky, kdy již vzniklé ručení může existovat i po zániku zajišťovaného dluhu, stanoví § 2026 odst. 2  občanského zákoníku.
    [4] Účinnost zákona 293/2014 Sb.
    [5] k tomu srov. § 144 InsZ
    [6] k tomu srov. § 312 odst. 3 InsZ
    [7] k tomu srov. § 185 občanského zákoníku
    [8] k tomu srov. § 311 InsZ
    [9] Popř. se zrušením konkurzu po obdržení zprávy insolvenčního správce o splnění rozvrhového usnesení dle § 308 odst. 1 písm. c), které má rovněž za následek zrušení společnosti ex lege dle § 173 odst. 2 občanského zákoníku.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Vojtěch Blažek ( Bělina & Partners )
    25. 9. 2015

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Podnikatel podle formy v aktuální judikatuře Nejvyššího soudu
    • Klamavá reklama
    • První rozsudek v hromadném řízení: Co napovídá o budoucnosti tohoto institutu?
    • Porušení akcionářské dohody může zakládat neplatnost usnesení valné hromady, musí být však dobře napsána
    • Fashion Upcycling? „Non, merci“ vzkazuje Hermès
    • Režimy povinností dle nového zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Směrnice NIS2 a zákon o kybernetické bezpečnosti: tak už jdeme do finále?
    • Nealkoholický nápoj neznamená ZERO ALKOHOL, aneb ne všechny nealkoholické nápoje jsou bez alkoholu. Co je nealkoholický nápoj podle zákona?
    • Lze ve smlouvě o převodu podílu v SRO pro případ vady předmětu koupě platně sjednat závazný způsob určení výše slevy z kupní ceny prostřednictvím znaleckého posudku vypracovaného předem určeným znalcem?
    • Digitální marketing: Rozhodnutí belgického soudu ve věci IAB Europe
    • Byznys a paragrafy, díl 14.: Úmrtí jednatele a společníka jednočlenné společnosti

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025
    • 03.09.2025Korporace – rozdělování zisku a jiných vlastních zdrojů v kapitálových společnostech (online - živé vysílání) - 3.9.2025
    • 03.09.2025NIS2 a nový zákon o kybernetické bezpečnosti: praktický průvodce povinnostmi a implementací (online - živé vysílání) - 3.9.2025
    • 04.09.2025Jak na řízení o kasační stížnosti (online - živé vysílání) - 4.9.2025
    • 09.09.2025Implementace a servis softwaru (online - živé vysílání) - 9.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Nový zákon o lobbyingu: Konec tajných jednání za zavřenými dveřmi
    • Obvyklá pochybení zadavatelů dotačních veřejných zakázek – I. část
    • Podnikatel podle formy v aktuální judikatuře Nejvyššího soudu
    • V čem Nejvyšší soud selhává a proč by mu to advokáti měli říct
    • 10 otázek pro ... Ľuboše Fojtíka
    • Postoupení pohledávek na výživné
    • Legalizace podpisu osoby, která nemůže číst nebo psát
    • Koncentrace řízení a kdy je čas na poučení
    • V čem Nejvyšší soud selhává a proč by mu to advokáti měli říct
    • Limity rozhodování ve společenství vlastníků jednotek: výbor vs. shromáždění
    • Koncentrace řízení a kdy je čas na poučení
    • Legalizace podpisu osoby, která nemůže číst nebo psát
    • Ochrana oznamovatelů – reflexe zkušeností ohledně příslušné osoby
    • Koncernové řízení kybernetické bezpečnosti – I. část
    • Adhezní řízení v praxi
    • Postoupení pohledávek na výživné
    • Objektivní odpovědnost provozovatele vozidla
    • Velká reforma trestního práva, jak moc velká je?
    • Novela trestního zákoníku
    • Soudcovské uvážení při moderaci výše smluvní pokuty ve světle ust. § 142 odst. 3 občanského soudního řádu
    • Dálnice D49: Když (ne)zákonné stavební řízení zastaví skoro hotovou dálnici. Dálnice, která (ne)jede
    • Nejvyšší soud o pohyblivé mzdě a pracovní kázni: Krácení nároku, nebo legitimní podmínka?
    • Jak číst znalecký posudek: Právní orientace pro advokáty
    • Neplatnost vydědění a její důsledky

    Soudní rozhodnutí

    Právo na účinné vyšetřování

    Pokud stěžovatelka vznese hájitelná tvrzení týkající se zásahu do práva na zákaz nelidského a ponižujícího zacházení a práva na soukromí spočívající v podezření ze...

    Exekuce

    Oprávněný může podat nový exekuční návrh a vést exekuci podle exekučního titulu, na jehož základě již byla týmž oprávněným vedená předchozí exekuce proti témuž povinnému...

    Insolvenční řízení (exkluzivně pro předplatitele)

    I pro věřitele, kteří uplatnili svou pohledávku za dlužníkem přihláškou do likvidace již před rozhodnutím o úpadku platí závěry, které Nejvyšší soud zformuloval pro věřitele,...

    Koncentrace řízení (exkluzivně pro předplatitele)

    Účinky tzv. koncentrace řízení podle ustanovení § 118b o. s. ř. nenastanou, jestliže účastníci nebyli o tzv. koncentraci řízení a o jejích účincích poučeni jednak v předvolání...

    Nemajetková újma právnické osoby (exkluzivně pro předplatitele)

    Právní úprava, která brání právnickým osobám požadovat přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou zásahem do jejich dobré pověsti, je podle závěrů nálezu...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.