25. 7. 2017
ID: 106027upozornění pro uživatele
„Nové“ veřejné zakázky - Vyloučení účastníka zadávacího řízení - 4. díl
Zadavatel může dále dle § 48 odst. 5 ZZVZ vyloučit účastníka zadávacího řízení pro nezpůsobilost, pokud prokáže, se účastník zadávacího řízení pokusil neoprávněně ovlivnit rozhodnutí zadavatele v zadávacím řízení. Anebo se neoprávněně pokusil o získání neveřejných informací, které by mu mohly zajistit neoprávněné výhody v zadávacím řízení.
A conto získání neveřejných informací - setkal jsem se s dotazem: Jak posuzovat vazbu na zákon č.106/99 Sb., o svobodném přístupu k informacím?
ZZVZ a populární „stošestka“, dle doktríny i judikatury nejsou (a ani být z povahy věci nemohou) ve vztahu lex specialis a lex generalis, leží de facto vedle sebe.
Jinak vyjádřeno žádný z nich nemá aplikační přednost.
Pakliže se však nad průnikem zmíněných právních předpisů zamyslíme hlouběji, musíme dojít k závěru, že by se předmětem poskytnutí informace z strany povinného subjektu (kterým může být současně zadavatel VZ) nikdy neměla stát[1] neveřejná informace v režimu § 48 odst.5 ZZVZ.
Je mi známo z praxe, že dotazy (resp. žádosti o informace dle zákona č.106/99 Sb., o svobodném přístupu k informacím) jsou čím dál tím sofistikovanější, a již dávno překročily v mnohých případech hranice ústavního práva na informace jako práva politického dle čl.17 LZPS.[2] Nicméně řádně postupující povinný subjekt by de lege lata neměl poskytnout zmíněné neveřejné (často nehotové) informace, o kterých hovoří § § 48 odst.5 ZZVZ.
Nicméně v ojedinělých případech, pokud by se nějaký subjekt domohl citovaných neveřejných informací díky aplikaci zákona č.106/99 Sb., o svobodném přístupu k informacím, pak by to, dle mého názoru, nemohlo spadat pod § 48 odst.5 ZZVZ. A nemohlo by se to tedy stát relevantním důvodem pro vyloučení účastníka zadávacího řízení pro nezpůsobilost.
V tomto případě by informace získal účastník legálně, nikoliv neoprávněně, jak stanoví § 48 odst.5 ZZVZ.[3]
Další oprávnění zadavatele k vyloučení vyplývá z takového jednání účastníka zadávacího řízení – pakliže se dopustil v posledních 3 letech před zahájením zadávacího řízení nebo po zahájení zadávacího řízení závažného (nikoliv běžného) profesního pochybení, které zpochybňuje jehodůvěryhodnost!
A to včetně pochybení, za která již byl disciplinárně potrestán nebo mu bylo uloženo kárné opatření podle jiných právních předpisů [4]– např. dle zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, nebo zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.
Mám za to, že pojem „důvěryhodnost“ bude v aplikační praxi činit patrně jisté výkladové potíže. I laika napadne, co již zpochybňuje a co naopak ještě nikoliv důvěryhodnost účastníka zadávacího řízení? [5] Hranice je tu do jisté míry neostrá.
Domnívám se, že by se tento pojem měl vykládat s velkou dávkou opatrnosti a spíše do jisté míry restriktivně. Samozřejmě vždy bude záležet na konkrétní situaci a bude ji nutno posuzovat ve všech vzájemných souvislostech.
Podotkněme, že i zde při vylučování platí povinnost dodržet základní zásady podle § 6, především zásadu rovného zacházení a nediskriminace.
Připomeňme si, že uplatnění výše zmíněných důvodů k vyloučení je pro zadavatele možné, nikoliv však povinné.
Nelze tedy dovozovat povinnost zadavatele tyto důvody k vyloučení vždy použít.
A to zejména proto, že uplatnění těchto důvodů je vázáno na prokázání určitých skutečností ze strany zadavatele a nelze na zadavateli spravedlivě požadovat, aby tyto důvody uplatnil, pokud je důkazní situace nejasná.
Zadavatel by měl mít také možnost uvážení, zda se případnými pochybeními dodavatele vůbec zabývat. Právní úprava by neměla vést k tomu, aby zadavatel měl povinnost zabývat se všemi podněty konkurentů dodavatele nebo aby dokonce byla dovozována jeho odpovědnost za plnění povinností dodavatelů.[6]
Opakování matka moudrosti – pečlivě zde dbejme na dodržování základních zásad podle § 6 ZZVZ, především zásady rovného zacházení a nediskriminace.
JUDr. Petr Kolman, Ph.D.,
právník a VŠ pedagog , člen RK ÚOHS
_____________________________________________________
Použitá a doporučená literatura:
Grulich, T.: Vybrané problémy nové právní úpravy zadávání veřejných zakázek, Praha: Právní rozhledy 20/2016, C.H.Beck, s. 705 a násl.
Podešva, V. a kol.: Zákon o zadávání veřejných zakázek – komentář, Wolters Kluwer, 2016, s.195 a násl.
Boulová, H.: Několik poznámek k novému zákonu o zadávání veřejných zakázek, DHK 13/2016
Filip,J.: Vybrané kapitoly ke studiu ústavního práva, Masarykova univerzita Brno, 1997
Vláda ČR - Důvodová zpráva k zákonu č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek
JURČÍK, R.: Veřejné zakázky a koncese. 2. doplněné vyd. Praha. Nakladatelství C. H. Beck. 2014. s. 1. ISBN 978-80-7400-443-8.
[1] Zcela ale ani parciálně
[2] Právo na informace z hlediska systematiky ústavního pořádku řadíme v ČR mezi práva politického (!!!) ne ekonomického či hospodářského charakteru zaručená Listinou základních práv a svobod. Politická práva jsou neodmyslitelně spjata s aktivitou člověka při správě věcí veřejných ve státě. Do ústav se tato politická práva začala prosazovat již od dob Velké francouzské revoluce a možno je vystopovat už v Prohlášení práv člověka a občana vydaném koncem 18. století. Přední ústavně-právní teoretik a nynější ústavní soudce J. Filip k tomu píše: Širší pojetí politických práv pod nimi nechápe jen účast na správě veřejných záležitostí formou hlasování nebo výkonem nějaké funkce nebo úřadu, nýbrž sem řadí i to, co se někdy označuje za politická svoboda. To je např. svoboda projevu, právo na informace, svoboda sdružování, shromažďování..(Filip,J.: Vybrané kapitoly ke studiu ústavního práva, Masarykova univerzita Brno, 1997, str.93)
[3] V judikatuře tato věc (tedy ve vztahu k § 48 odst.5 ZZVZ) nebyla zatím přímo řešena.
[4] O zásadu non bis in idem se tu nejedná
[5] Např. vzniká otázka která dřívější profesní pochybení přisuzovat jednotlivým zaměstnancům a co „celému“ učástníkovi řízení?
[6] Viz Vláda ČR - Důvodová zpráva k zákonu č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek
[*] „Nové“ veřejné zakázky - Vyloučení účastníka zadávacího řízení - 1. díl, dostupné na www, k dispozici >>> zde.
[*] „Nové“ veřejné zakázky - Vyloučení účastníka zadávacího řízení - 2. díl, dostupné na www, k dispozici >>> zde.
[*] „Nové“ veřejné zakázky - Vyloučení účastníka zadávacího řízení - 3. díl, dostupné na www, k dispozici >>> zde.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz
ZZVZ a populární „stošestka“, dle doktríny i judikatury nejsou (a ani být z povahy věci nemohou) ve vztahu lex specialis a lex generalis, leží de facto vedle sebe.
Jinak vyjádřeno žádný z nich nemá aplikační přednost.
Pakliže se však nad průnikem zmíněných právních předpisů zamyslíme hlouběji, musíme dojít k závěru, že by se předmětem poskytnutí informace z strany povinného subjektu (kterým může být současně zadavatel VZ) nikdy neměla stát[1] neveřejná informace v režimu § 48 odst.5 ZZVZ.
Je mi známo z praxe, že dotazy (resp. žádosti o informace dle zákona č.106/99 Sb., o svobodném přístupu k informacím) jsou čím dál tím sofistikovanější, a již dávno překročily v mnohých případech hranice ústavního práva na informace jako práva politického dle čl.17 LZPS.[2] Nicméně řádně postupující povinný subjekt by de lege lata neměl poskytnout zmíněné neveřejné (často nehotové) informace, o kterých hovoří § § 48 odst.5 ZZVZ.
Nicméně v ojedinělých případech, pokud by se nějaký subjekt domohl citovaných neveřejných informací díky aplikaci zákona č.106/99 Sb., o svobodném přístupu k informacím, pak by to, dle mého názoru, nemohlo spadat pod § 48 odst.5 ZZVZ. A nemohlo by se to tedy stát relevantním důvodem pro vyloučení účastníka zadávacího řízení pro nezpůsobilost.
V tomto případě by informace získal účastník legálně, nikoliv neoprávněně, jak stanoví § 48 odst.5 ZZVZ.[3]
Další oprávnění zadavatele k vyloučení vyplývá z takového jednání účastníka zadávacího řízení – pakliže se dopustil v posledních 3 letech před zahájením zadávacího řízení nebo po zahájení zadávacího řízení závažného (nikoliv běžného) profesního pochybení, které zpochybňuje jeho
A to včetně pochybení, za která již byl disciplinárně potrestán nebo mu bylo uloženo kárné opatření podle jiných právních předpisů [4]– např. dle zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, nebo zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.
Mám za to, že pojem „důvěryhodnost“ bude v aplikační praxi činit patrně jisté výkladové potíže. I laika napadne, co již zpochybňuje a co naopak ještě nikoliv důvěryhodnost účastníka zadávacího řízení? [5] Hranice je tu do jisté míry neostrá.
Domnívám se, že by se tento pojem měl vykládat s velkou dávkou opatrnosti a spíše do jisté míry restriktivně. Samozřejmě vždy bude záležet na konkrétní situaci a bude ji nutno posuzovat ve všech vzájemných souvislostech.
Podotkněme, že i zde při vylučování platí povinnost dodržet základní zásady podle § 6, především zásadu rovného zacházení a nediskriminace.
Připomeňme si, že uplatnění výše zmíněných důvodů k vyloučení je pro zadavatele možné, nikoliv však povinné.
Nelze tedy dovozovat povinnost zadavatele tyto důvody k vyloučení vždy použít.
A to zejména proto, že uplatnění těchto důvodů je vázáno na prokázání určitých skutečností ze strany zadavatele a nelze na zadavateli spravedlivě požadovat, aby tyto důvody uplatnil, pokud je důkazní situace nejasná.
Zadavatel by měl mít také možnost uvážení, zda se případnými pochybeními dodavatele vůbec zabývat. Právní úprava by neměla vést k tomu, aby zadavatel měl povinnost zabývat se všemi podněty konkurentů dodavatele nebo aby dokonce byla dovozována jeho odpovědnost za plnění povinností dodavatelů.[6]
Opakování matka moudrosti – pečlivě zde dbejme na dodržování základních zásad podle § 6 ZZVZ, především zásady rovného zacházení a nediskriminace.
Reklama
právník a VŠ pedagog , člen RK ÚOHS
_____________________________________________________
Použitá a doporučená literatura:
Grulich, T.: Vybrané problémy nové právní úpravy zadávání veřejných zakázek, Praha: Právní rozhledy 20/2016, C.H.Beck, s. 705 a násl.
Podešva, V. a kol.: Zákon o zadávání veřejných zakázek – komentář, Wolters Kluwer, 2016, s.195 a násl.
Boulová, H.: Několik poznámek k novému zákonu o zadávání veřejných zakázek, DHK 13/2016
Filip,J.: Vybrané kapitoly ke studiu ústavního práva, Masarykova univerzita Brno, 1997
Vláda ČR - Důvodová zpráva k zákonu č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek
JURČÍK, R.: Veřejné zakázky a koncese. 2. doplněné vyd. Praha. Nakladatelství C. H. Beck. 2014. s. 1. ISBN 978-80-7400-443-8.
[1] Zcela ale ani parciálně
[2] Právo na informace z hlediska systematiky ústavního pořádku řadíme v ČR mezi práva politického (!!!) ne ekonomického či hospodářského charakteru zaručená Listinou základních práv a svobod. Politická práva jsou neodmyslitelně spjata s aktivitou člověka při správě věcí veřejných ve státě. Do ústav se tato politická práva začala prosazovat již od dob Velké francouzské revoluce a možno je vystopovat už v Prohlášení práv člověka a občana vydaném koncem 18. století. Přední ústavně-právní teoretik a nynější ústavní soudce J. Filip k tomu píše: Širší pojetí politických práv pod nimi nechápe jen účast na správě veřejných záležitostí formou hlasování nebo výkonem nějaké funkce nebo úřadu, nýbrž sem řadí i to, co se někdy označuje za politická svoboda. To je např. svoboda projevu, právo na informace, svoboda sdružování, shromažďování..(Filip,J.: Vybrané kapitoly ke studiu ústavního práva, Masarykova univerzita Brno, 1997, str.93)
[3] V judikatuře tato věc (tedy ve vztahu k § 48 odst.5 ZZVZ) nebyla zatím přímo řešena.
[4] O zásadu non bis in idem se tu nejedná
[5] Např. vzniká otázka která dřívější profesní pochybení přisuzovat jednotlivým zaměstnancům a co „celému“ učástníkovi řízení?
[6] Viz Vláda ČR - Důvodová zpráva k zákonu č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek
[*] „Nové“ veřejné zakázky - Vyloučení účastníka zadávacího řízení - 1. díl, dostupné na www, k dispozici >>> zde.
[*] „Nové“ veřejné zakázky - Vyloučení účastníka zadávacího řízení - 2. díl, dostupné na www, k dispozici >>> zde.
[*] „Nové“ veřejné zakázky - Vyloučení účastníka zadávacího řízení - 3. díl, dostupné na www, k dispozici >>> zde.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!
