S novým občanským zákoníkem se do úpravy dědického práva vrací institut odkazu jako jedna z možností, jak může zůstavitel naložit s majetkem pro případ své smrti. Zatímco na dědice obecně přecházejí jak práva, tak i povinnosti zůstavitele, odkaz představuje výjimku z tohoto pravidla univerzálního dědického nástupnictví. Odkazovník dědicem není, a…
Občanský zákoník[1] stanoví, že ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. K tomu ještě přidává demonstrativní výčet situací, kdy půjde o bezdůvodné obohacení, a to získání majetkového prospěchu (i) plněním bez právního důvodu, (ii) plněním z právního důvodu, který odpadl, (iii) protiprávním…
Dne 20. 10. 2014 bylo na webu www.epravo.cz zveřejněno rozhodnutí Vrchního soud v Praze sp.zn. 104 VSPH 158/2014 ze dne 1. 9. 2014. Dle názoru tohoto senátu promlčecí doba přestala běžet podle § 403 odst. 1 obchodního zákoníku i tehdy, jestliže věřitel zahájil rozhodčí řízení o splnění svého majetkového nároku na základě neplatné (neexistující)…
Ten, kdo v nedávné době řešil otázku, jak správně u žaloby na zaplacení přepočítat pohledávku vyjádřenou v cizí měně na českou korunu, jistě potvrdí, že nalézt odpověď není zcela snadné.
Běh lhůt je obecně upraven v § 645 a násl. zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“). Kromě známých ustanovení o přerušení běhu a stavení lhůt jsou nově upraveny i dosud z praxe neznámé skutkové podstaty.
Místopředseda Nejvyšší soudu JUDr. Roman Fiala nedávno vystoupil proti institutu společného jmění manželů s tím, že institut SJM by jako „pro manžele extrémně rizikový“ neměl vznikat rovnou ze zákona, ale jen pokud by si ho snoubenci výslovně sjednali. Pojďme si při této příležitosti shrnout základní rozdíly v pojímání SJM dle starého a nového…
Smrt člověka je tzv. objektivní právní skutečností, která vyvolává právní následky bez ohledu na lidskou vůli. Vydědění můžeme volně definovat jako tzv. jednostranný právní úkon, kterým zůstavitel odnímá svému potomkovi jako neopomenutelnému dědicovi právo dědit, jež by mu jinak ze zákona náleželo. Z formálního hlediska musí tento projev vůle…
Manželské majetkové právo představuje soubor právních ustanovení týkajících se majetkových poměrů manželů v tom nejširším slova smyslu. Zákon 89/2014 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“) v tomto ohledu rozlišuje na straně jedné zákonný režim (§ 709 a násl. NOZ), na straně druhé pak režimy modifikované, tj. režim smluvený (§ 716 a násl. NOZ) a…
Tato poznámka si klade za cíl seznámit čtenáře s názory, které v odborné veřejnosti zazněly k problematice udělování souhlasu s převodem podílu ve společnosti s.r.o., zejména v případě převodu ze strany jediného společníka. Cílem je rovněž zareagovat a případně nabídnout moderaci některých doporučení, která byla z opatrnosti dána v dřívější…
Ústavní soud rozhodoval dne 7. října 2014 v řízení pod sp.zn. Pl. ÚS 39/13 o návrhu Okresního soudu v Chrudimi, na zrušení ustanovení § 137 odst. 1 zákona 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění. Napadené ustanovení bylo podle navrhovatele v rozporu s čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (dále jen…
V praxi jsou vcelku časté situace, kdy dlužník v úmyslu splnit alespoň část či alespoň některý ze svých peněžitých dluhů u téhož věřitele, zašle věřiteli splátku, aniž by přitom ovšem uvedl, na který z více dluhů a/nebo na jakou část dluhu (jistinu či příslušenství), případně v jakém poměru, se mají splacené peníze použít. Chybné započtení ze…
Dnem 1. ledna 2014 vstoupil v účinnost zákon 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“). Nová právní úprava sebou přináší celou řadu interpretačních obtíží. Jednou z nich je i problematika provádění pitev. Dle ustanovení § 113 NOZ totiž „provést pitvu nebo použít lidské tělo po smrti člověka pro potřeby lékařské vědy, výzkumu nebo k…
V souvislosti s převodem členských práv a povinností v bytovém družstvu dlouhá léta panovaly nejasnosti, jaká práva a povinnosti přesně na nabyvatele podílu přechází. Nejpalčivější problematikou přitom bylo určení, zda nabyvatel vstupuje do nájemní smlouvy převodce podílu, nebo zda mu nabytím podílu pouze vzniká vůči družstvu právo na uzavření…
Rekodifikace občanského práva, v čele s novým občanským zákoníkem, přináší od 1.1.2014 celou řadu změn, a to i v oblasti finančních produktů, kterým je například širokou veřejností hojně oblíbené stavební spoření, jež české rodiny běžně uzavírají pro každého člena domácnosti, včetně nezletilých dětí. Od nového roku však díky účinnosti nového…
Právní úprava bytového spoluvlastnictví (tzv. „osobního vlastnictví bytů“) slučuje do rukou vlastníka tři nejčastější části - byt, podíl na společných částech budovy a podíl na pozemku pod budovou. Nový občanský zákoník nazývá tyto složky souhrnně bytovou jednotkou a staví je do role nerozlučného majetkového společenství. Dokáže ho rozbít zástavní…
Zásadu „Pacta sunt servanda“ aneb „Smlouvy se mají dodržovat“ zná asi každý, ne každý se jí však vždy řídí. Důsledkem toho může dojít k újmě v majetkové sféře poškozeného, aniž by však byl zároveň porušen zákon. Stejně jako předešlá úprava, zakotvuje nový občanský zákoník vedle náhrady škody při porušení zákona či dobrých mravů i náhradu škody při…
Jednou z hlavních otázek po nabytí účinnosti nového občanského zákoníku jsou jeho přechodná ustanovení. Celkem jich má zákoník 52, z toho osm je všeobecných, dvě se týkají lhůt a dob, tři manželského majetkového práva, třináct právnických osob, patnáct věcných práv, čtyři dědického práva a sedm závazkového práva. Přechodná ustanovení obsahuje i…
Institut zadržovacího práva je často používaným „zajišťovacím“ prostředkem, který v minulosti vyvolával mnohé otázky. Nový občanský zákoník na některé z nich prakticky odpovídá. Jak tedy správně „zadržet cizí věc“?
Poněkud provokativní otázka v názvu tohoto článku se vztahuje k situacím, kdy příslušná exekuce již byla provedena, jinými slovy tedy v exekuci vymáhaná pohledávka byla i s příslušenstvím a náklady exekuce již plně vymožena. Má smysl za takové situace exekuci zastavovat, když navíc dle § 47 odst. 6 exekučního řádu provedením exekuce zanikají…
Období předcházejícího půl roku bylo velice bohaté na novou judikaturu týkající se neplatnosti rozhodčích doložek. Příčinu této “judikatorní smršti“ lze hledat zejména v publikaci usnesení velkého senátu Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 958/2012 ze dne 10. 7. 2013, jehož závěry významně posunuly pohled na efektivitu ad hoc rozhodčího řízení se…
Náhradu nákladů poškozených v adhezním řízení podle § 154 odst. 1 trestního řádu nelze vyloučit jen kvůli plnění z pojištění odsouzeného a obecné soudy musí její případné...
Autonomie vůle představuje elementární podmínku fungování právního státu [srov. nález ze dne 11. 11. 2009 sp. zn. IV. ÚS 128/06 (N 235/55 SbNU 267)] s tím, že jde o jeden z projevů...
Případem extrémního nesouladu mezi provedenými důkazy a učiněnými skutkovými a právními zjištěními odporujícím čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod je rozhodnutí, ve...
Nesprávným poučením o přípustnosti dovolání v trestním řízení dochází k porušení práva obviněného na přístup k soudu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Přímým adresátem (procesu) uznání cizozemského rozhodnutí je stát, jenž na základě jím zvoleného nebo smluvně ujednaného postupu akceptuje cizí rozhodnutí co do účinků s ním...
