Dne 10. února 2015 schválila Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR další tzv. technickou novelu zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění schváleném Senátem Parlamentu ČR. Níže bude věnována pozornost vybraným změnám, které tato technická novela přináší.
Převod ochranné známky z vlastníka na nabyvatele je projevem vůle stran, resp. dispozičním právem vlastníka ochranné známky. Převod jako takový vychází z principu volnosti převodu, čímž se liší například od převodu firmy (obchodního jména), který se váže na převod podniku. Jedná se o soukromoprávní akt, kdy Úřad průmyslového vlastnictví („ÚPV“)…
Celkově u odpovědnosti s účinností ObčZ došlo k několika změnám. Troufám si říct, že se změnilo celé chápání odpovědnosti, tak jak jsme ho znali v předchozím Občanském zákoníku.[1] V tomto článku bych chtěla odpovědět na otázku, jak se změnila odpovědnost obchodních korporací oproti obchodnímu zákoníku. Je odpovědnost rozšířenější než byla…
Dne 26. 8. 2014 Nejvyšší soud ČR vydal rozhodnutí sp. zn. 29 Cdo 4340/2011, které významným způsobem mění nahlížení na problematiku zajištění bankovních záruk.
V českém právním řádu neexistuje žádný zákonný požadavek nutnosti právnického vzdělání[1] osoby rozhodce, nicméně tyto dva pojmy jsou běžně spojovány. V některých situacích je dokonce žádoucí, aby rozhodce disponoval právním vzděláním a vykazoval tak určitou míru odbornosti v této oblasti. Naopak v některých případech je to méně vhodné, především…
Institut oddlužení, nebo-li “osobní bankrot”, představuje v českém právu moderní trend evropského insolvenčního práva, jenž má dlužníkovi umožnit tzv. “nový začátek” a motivovat jej k aktivnímu zapojení do umořování svého dluhu. V souladu s ustanovením § 4 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále také “insolvenční zákon” nebo…
Institut ceny zvláštní obliby (praetium affectionis) je v současné době upraven v § 2969 odst. 2 občanského zákoníku (dále jen „OZ“)[1] tak, že: „Poškodil-li škůdce věc ze svévole nebo škodolibosti, nahradí poškozenému cenu zvláštní obliby.“
Na vnitrostátním i mezinárodním poli v současnosti stále více vystupuje do popředí tvorba právních nástrojů na ochranu předmětů duševního vlastnictví. Je to dáno zejména tím, že předměty duševního vlastnictví, jakými jsou mj. ochranné známky a průmyslové vzory, jsou využívány podnikateli ve všech oblastech v každodenním obchodním styku na odlišení…
Zadavatelé často v praxi řeší otázku, jakým způsobem rozšířit pořízené vybavení v situaci, kdy potřebují zajistit plnou kompatibilitu mezi původně dodaným a nové pořízeným vybavením. V tomto článku bychom se chtěli zaměřit na jednu z možností pořízení dodatečných dodávek, a to s využitím postupu popsaného v § 23 odst. 5 písm. b) zákona č. 137/2006…
Prokázání příčinné souvislosti neboli kauzálního nexu je v případě sporů o náhradu škody či újmy zcela zásadní otázkou. Nicméně termín příčinná souvislost není nikde v českém právním řádu definován. To umožnilo českým soudům zejména ve zdravotnictví přehodnotit ve své judikatuře výklad „způsobení škody“ a „příčinné souvislosti“, čímž se zvýšily…
V souvislosti s provedením exekuce přikázáním pohledávky dochází k velmi rychlému zablokování bankovního účtu povinného. Z logiky věci se o tomto způsobu provedení exekuce dozví povinný jako poslední a často až při pokusu o výběr hotovosti z účtu. Při přikázání pohledávky mohou být exekučně postiženy i peněžité dávky, které nepodléhají výkonu…
Slovní spojení „veřejné zakázky“ je v dnešní době se často opakující v různých souvislostech. Co jsou to veřejné zakázky a kdy jde o veřejnou zakázku, ale není ve všech případech zřejmé. Vzhledem k tomu, že veřejné zakázky jsou financovány z veřejných zdrojů, je potřebné, aby bylo dodržováno zásad stanovených pro veřejné zakázky, aby bylo možné…
Dne 27.11.2014 Nejvyšší soud ČR v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a Mgr. Ing. Davida Bokra rozhodl usnesením sp. zn 29 Cdo 3919/2014, že plná moc udělená k právnímu jednání, pro které zákon vyžaduje formu notářského zápisu o právním jednání, není neplatná pro nedostatek formy vyžadované zákonem, není-li…
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) měl v loňském roce příležitost rozhodnout zajímavý případ, který se týkal uzavření koncesní smlouvy, aniž by zadavatel postupoval v souladu se zákonem č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „koncesní zákon“), a tedy…
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“) obsahuje několik nejasných ustanovení, mezi něž patří i § 2292 NOZ, spadající do úpravy nájmu bytu. Tento příspěvek se zabývá výkladovými variantami tohoto ustanovení, a v závěru se pokusí nastínit možné řešení.
Advokátka Anna Bartůňková si zde onehdy [1] na závěr svého příspěvku o odstupném posteskla nad tím, že právní úprava nezohledňuje případy, kdy je zaměstnanec propouštěn ze zaměstnání s odstupným, přičemž jsou proti němu nařízeny exekuční srážky ze mzdy, které postihnou zpravidla celé odstupné, zaměstnanec nemá nové zaměstnání, a stává se tak…
Článek ve stručnosti představuje institut budoucího zástavního práva a možnosti jeho využití při koupi nemovitostí. Institut je postupně nahlížen pohledem kupujícího, prodávajícího a úvěrující banky prodávajícího. Ačkoliv se budoucí zástavní právo do realitní praxe dosud výrazněji neprosadilo, může být dle názoru autora v řadě situací vhodným…
Na osobu rozhodce v českém právním prostředí jsou kladeny zákonné podmínky, které je nutné splnit, aby tato funkce mohla být vykonávána. Těmito obecnými zákonnými podmínkami v České republice, výslovně uvedenými v právním předpisu, konkrétně v ustanovení § 4 odst. 1 zákona o rozhodčím řízení jsou pak: (i) občan České republiky, (ii) zletilost…
Nový občanský zákoník vnesl do právní úpravy započítávání jednu celkem zásadní novinku, když z možnosti jednostranného započtení vyloučil pohledávky „nejisté nebo neurčité“. Interpretace této nové právní normy je ovšem značně nesnadná, a to už proto, že pojem „nejisté nebo neurčité pohledávky“ je sám o sobě dosti neurčitý. Jisti si tedy můžeme být…
Tento příspěvek se zabývá nedávným rozsudkem Vrchního soudu v Praze sp.zn. 33 ICm 3169/2019 a navazuje na širší diskusi o úloze rozhodčího řízení v justici, pravomoci rozhodců, resp. o optimálním rozsahu soudní kontroly nad rozhodčím řízení.[1]
Pokud žalobce, který žalobou podle § 13 pandemického zákona nenapadl mimořádné opatření, tj. nedal v souladu se zákonem najevo, že předmětné mimořádné opatření vnímá jako...
Pomíjí-li obecný soud změnu právní úpravy a vykládá ji bez zřetele na principiální změny oproti předchozí právní úpravě jako úpravu předchozí, porušuje tím čl. 36 odst. 1...
Obecné soudy se dopustí porušení práva na soudní ochranu zaručeného čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, rozhodnou-li o předběžné vykonatelnosti rozsudku podle § 27a...
Obecně nelze vyloučit, že spotřebitel (dodržující standard chování průměrného spotřebitele) může být stejným obchodníkem o účincích jeho výrobků opakovaně oklamán, a může...
Procesní záruky plynoucí z práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod nezaručují žádný konkrétní hmotněprávní výsledek. Ani právo na řádné...
