Odpověď ministra Mlynáře signatářům výzvy k stažení hlasování o Návrhu směrnice o patentovatelnosti vynálezů implementovaných počítačem
"...obdržel jsem Vaši výzvu, jejímž cílem je stažení hlasování o
Předem bych chtěl říci, že Váš zájem o danou problematiku velmi vítám. Každá iniciativa veřejnosti v tomto směru významně přispívá k diskuzi, která vede k lepšímu věcnému řešení této výrazně odborné problematiky. Právě za účelem otevření a podpory veřejné diskuse jsem na Ministerstvu informatiky inicioval jednání o otázce patentovatelnosti vynálezů implementovaných počítačem, kterého se účastnili i někteří signatáři výzvy.
V tuto chvíli jsem však toho názoru, že není na místě přijímat unáhlená rozhodnutí a podnikat neuvážené kroky. Vámi uváděné námitky ohledně nedemokratičnosti a nelegitimnosti celého procesu nemohu podpořit. Jednání na půdě Rady Evropské unie má svá jasná pravidla, stejně tak jako mandáty jednotlivých zástupců, proto je velmi nepravděpodobné, že by všech 25 ministrů a jejich náměstků podlehlo jakékoliv manipulaci ze strany předsedajícího a hlasovalo by v rozporu se svým mandátem a přesvědčením.
Směrnice bude navíc předložena Evropskému parlamentu (patrně v listopadu tohoto roku) k druhému čtení, kde bude podrobena demokratickému schvalovacímu procesu, čímž je zajištěna transparentnost celého procesu včetně účasti široké veřejnosti prostřednictvím volených zástupců v Evropském parlamentu.
Účelem navrhované směrnice není zavést patentování software jako takového, ani umožnit patentovou ochranu pro řešení, která dříve patentovatelná nebyla. Směrnice má přispět k rozvoji vnitřního trhu a hospodářství členských zemí jednak tím, že stanoví zásady a pravidla pro harmonizaci doposud nejednotné praxe patentových úřadů při udělování patentů, jednak také tím, že poskytne závaznější vodítka pro soudní výklad rozsahu patentů.
Směrnice potvrzuje nemožnost patentování algoritmů. Rovněž není pravdou, že směrnice směřuje k patentování obchodních metod či softwaru jako takového. Patent je v logice směrnice vázán na technické hardwarové řešení. Návrh směrnice tedy nemá nic společného se zásadami, které platí pro patentování softwaru a obchodních metod v USA, a které osobně považuji za nelogické.
Při posuzování dopadů směrnice je třeba hodnotit celý text směrnice v kontextu praxe udělování patentů v jednotlivých státech. Na tomto místě je třeba zdůraznit, že z pohledu českého právního řádu a praxe Úřadu průmyslového vlastnictví nepřináší směrnice, ve znění v jakém byla schválena politickou dohodou, nic nového.
Text návrhu směrnice nepřináší do právní úpravy platné v ČR nic nového, pouze ve shodě s touto úpravou zakotvuje již existující podmínky patentovatelnosti vynálezů implementovaných počítačem.
Vzhledem ke všem výše uvedeným argumentům považuji za neúčelné a nebezpečné podrobovat text směrnice novým nestandardním procedurám ve chvíli, kdy je díky spoluúčasti Evropského parlamentu dostatečně zajištěna transparentnost a účast široké veřejnosti na procesu přijímání směrnice."
Zdroj: MI ČR
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
