26. 11. 2002
ID: 20003upozornění pro uživatele
Pravidla reklamy potravin - část I.
Nový zákon o regulaci reklamy přinesl novou úpravu reklamy alkoholu, tabáku a léků, ale to jsou oblasti, kde jsme již na nějakou regulaci zvyklí. Nově se ovšem objevuje regulace reklamy potravin a dalších komodit, doposud neexistující… Jaký je její obsah?
Nový zákon o regulaci reklamy přinesl novou úpravu reklamy alkoholu, tabáku a léků, ale to jsou oblasti, kde jsme již na nějakou regulaci zvyklí. Nově se ovšem objevuje regulace reklamy potravin a dalších komodit, doposud neexistující… Jaký je její obsah?
Novela zákona o regulaci reklamy 40/1995 Sb. - která, nabyla účinnosti 1. června 2002, přináší nejen změny v oblastech důvěrně známých (alkohol, tabák, léky, zbraně), ale zavádí i některá nová omezení pro komodity, jejichž reklama nebyla dosud nijak upravena. To se týká zejména potravin, kojenecké výživy a pohřebních služeb.
Podívejme se nejdříve, jaké restrikce čekají toho, kdo hodlá inzerovat potraviny. Zákon takovou reklamu nijak neomezuje, pouze obecně konstatuje, že reklama na potraviny nesmí uvádět v omyl, zejména
§ pokud jde o charakteristiku potravin, jejich vlastností, složení, množství, trvanlivost, původ nebo vznik a způsob zpracování nebo výroby,
§ pokud jde o přisuzování účinků nebo vlastností, které potravina nevykazuje,
§ vyvoláním dojmu, že potraviny vykazují zvláštní charakteristické vlastnosti, když ve skutečnosti tyto vlastnosti mají všechny podobné potraviny,
§ tím, že přisuzuje potravině schopnost předcházet, ošetřovat nebo léčit lidské choroby nebo na takové schopnosti odkazovat; to neplatí pro minerální vody a pro potraviny určené podle zvláštních právních předpisů pro zvláštní výživu.
Tyto obecné nároky na „neklamavost“ bylo jistě dosud možné vyvozovat z ustanovení obchodního zákoníku o klamavé reklamě, nicméně nyní se ocitají přímo v zákoně veřejnoprávním a tím i pod sankcí pokuty, nejen konkurenční žaloby.
Tato ustanovení se týkají výlučně reklamy, nicméně s nimi souvisí i oblast označování potravin, která je svázána mnoha předpisy: základní pravidla jsou dána zákonem, rozvedena velkou vyhláškou a posléze dotažena do detailu malými vyhláškami ke každé malé skupině výrobků (například vyhláška č. 330/1997 Sb. pro čaj, kávu a kávoviny; vyhláška 329/1997 Sb. pro škrob a výrobky ze škrobu, luštěniny a olejnatá semena; vyhláška č. 325/1997 Sb. pro tabákové výrobky atd.)
Zajímavé je, že již zmíněná velká vyhláška Ministerstva zemědělství číslo 324/1997 Sb. o způsobu označování potravin a tabákových výrobků (…) rovněž stanoví, že označování potravin a způsoby, kterými se provádí, nesmějí uvádět kupujícího závažným způsobem v omyl, a to zejména:
§ pokud se týká charakteristiky potraviny, její podstaty, totožnosti, vlastností, složení, množství, trvanlivosti, původu nebo vzniku, způsobu zpracování nebo výroby,
§ přisuzováním účinků nebo vlastností, které potravina nevykazuje,
§ vyvoláváním dojmu, že potravina vykazuje zvláštní charakteristické vlastnosti, když ve skutečnosti tyto vlastnosti mají všechny podobné potraviny;
Jak je zjevné, novela reklamního zákona vlastně jen rozšířila dosah těchto předpisů pro obaly na reklamu.
Filip Winter
AK Winter & spol.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
Novela zákona o regulaci reklamy 40/1995 Sb. - která, nabyla účinnosti 1. června 2002, přináší nejen změny v oblastech důvěrně známých (alkohol, tabák, léky, zbraně), ale zavádí i některá nová omezení pro komodity, jejichž reklama nebyla dosud nijak upravena. To se týká zejména potravin, kojenecké výživy a pohřebních služeb.
Podívejme se nejdříve, jaké restrikce čekají toho, kdo hodlá inzerovat potraviny. Zákon takovou reklamu nijak neomezuje, pouze obecně konstatuje, že reklama na potraviny nesmí uvádět v omyl, zejména
§ pokud jde o charakteristiku potravin, jejich vlastností, složení, množství, trvanlivost, původ nebo vznik a způsob zpracování nebo výroby,
§ pokud jde o přisuzování účinků nebo vlastností, které potravina nevykazuje,
§ vyvoláním dojmu, že potraviny vykazují zvláštní charakteristické vlastnosti, když ve skutečnosti tyto vlastnosti mají všechny podobné potraviny,
§ tím, že přisuzuje potravině schopnost předcházet, ošetřovat nebo léčit lidské choroby nebo na takové schopnosti odkazovat; to neplatí pro minerální vody a pro potraviny určené podle zvláštních právních předpisů pro zvláštní výživu.
Tyto obecné nároky na „neklamavost“ bylo jistě dosud možné vyvozovat z ustanovení obchodního zákoníku o klamavé reklamě, nicméně nyní se ocitají přímo v zákoně veřejnoprávním a tím i pod sankcí pokuty, nejen konkurenční žaloby.
Tato ustanovení se týkají výlučně reklamy, nicméně s nimi souvisí i oblast označování potravin, která je svázána mnoha předpisy: základní pravidla jsou dána zákonem, rozvedena velkou vyhláškou a posléze dotažena do detailu malými vyhláškami ke každé malé skupině výrobků (například vyhláška č. 330/1997 Sb. pro čaj, kávu a kávoviny; vyhláška 329/1997 Sb. pro škrob a výrobky ze škrobu, luštěniny a olejnatá semena; vyhláška č. 325/1997 Sb. pro tabákové výrobky atd.)
Zajímavé je, že již zmíněná velká vyhláška Ministerstva zemědělství číslo 324/1997 Sb. o způsobu označování potravin a tabákových výrobků (…) rovněž stanoví, že označování potravin a způsoby, kterými se provádí, nesmějí uvádět kupujícího závažným způsobem v omyl, a to zejména:
§ pokud se týká charakteristiky potraviny, její podstaty, totožnosti, vlastností, složení, množství, trvanlivosti, původu nebo vzniku, způsobu zpracování nebo výroby,
§ přisuzováním účinků nebo vlastností, které potravina nevykazuje,
§ vyvoláváním dojmu, že potravina vykazuje zvláštní charakteristické vlastnosti, když ve skutečnosti tyto vlastnosti mají všechny podobné potraviny;
Jak je zjevné, novela reklamního zákona vlastně jen rozšířila dosah těchto předpisů pro obaly na reklamu.
Filip Winter
AK Winter & spol.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
