Šetrnost budovy osvědčí průkaz energetické náročnosti

Informace o množství spotřebovávané energie v budovách dokládá již od roku 2009 tzv. průkaz energetické náročnosti. Jaké změny nás v této souvislosti čekají od příštího roku 2013?

Podle statistik činí podíl budov na celkové spotřebě energie v Evropské unii 40 %. Neustále rostoucí počet dalších nových staveb má pochopitelně za následek postupné zvyšování její spotřeby. Jedním z opatření vedoucích ke snížení spotřeby a k využívání energie z obnovitelných zdrojů bylo přijetí Směrnice Evropského parlamentu a rady 2010/31/EU o energetické náročnosti budov.

Směrnice definuje požadavky pro společný obecný rámec metody výpočtu celkové energetické náročnosti budov a ucelených částí budov, uplatnění minimálních požadavků na energetickou náročnost nových budov a nových ucelených částí budov, uplatnění minimálních požadavků na energetickou náročnost stávajících budov, které jsou předmětem větší renovace. Dále pak prvků budov, které jsou součástí obvodového pláště budovy a které mají významný dopad na energetickou náročnost obvodového pláště, technických systémů budovy při jejich instalaci, nahrazení nebo modernizaci. Směrnice také stanoví požadavky na vnitrostátní plány na zvýšení počtu budov s téměř nulovou spotřebou energie, energetickou certifikaci budov a ucelených částí budov, pravidelnou inspekci otopných soustav a klimatizačních systémů v budovách jakož i nezávislé systémy kontroly. Z toho tedy vyplývá, že členské státy do konce roku 2020 mají zajistit, aby všechny budovy měly téměř nulovou spotřebu energií. Do českého právního řádu byla směrnice částečně zavedena zákonem č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií. Další změny mají být v souladu se Směrnicí přijaty v roce 2012, s účinností k 1. 1. 2013.

Povinnosti ukládá zákon

Zákon od roku 2009 ukládá povinnost zajistit splnění požadavků na energetickou náročnost budovy při výstavbě nových budov nebo při větších změnách dokončených budov s celkovou plochou 1 000 m2 jak stavebníkům a vlastníkům budov, tak i společenstvím vlastníků jednotek. Pamatovat na nároky kladené zákonem navíc musí ve vymezených případech i při prodeji nebo pronájmu výše uvedených budov nebo jejich částí. Jako osvědčení o splnění požadavků slouží tzv. průkaz energetické náročnosti. Díky obsaženým informacím se stává užitečným pomocníkem, který umožňuje jednoduché srovnání budov z hlediska kvality obalových konstrukcí a nároků na energii potřebnou pro vytápění, a tedy i nákladů na provoz.

Další povinnost ukládá zákon též provozovatelům budov, využívaných pro účely školství, zdravotnictví, kultury, obchodu, sportu, ubytovacích a stravovacích služeb, zákaznických středisek odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací a veřejné správy o celkové podlahové ploše nad 1000 m2, ti mají povinnost umístit průkaz na veřejně přístupném místě v budově.

Připravovaný vládní návrh zákona počítá v souladu s výše uvedenou směrnicí od ledna 2013 se změnou. Při výstavbě, prodeji nebo pronájmu novému nájemci tak budou muset mít průkaz všechny budovy a jejich ucelené části (tj. oddíly, podlaží nebo byty v rámci budovy, které jsou určeny k samostatnému užívání nebo které byly za tímto účelem upraveny). Obdobné bude platit i pro budovy užívané orgány veřejné moci, kde je tato plocha často navštěvována veřejností. V tomto případě se změna bude týkat budov s celkovou užitnou plochou větší než 500 m2, po roce 2015 pak s plochou nad 250 m2.

Průkaz předložte při koupi či pronájmu

Potenciálnímu nájemci nebo kupujícímu bude muset být průkaz předložen, respektive v kopii předán ještě před uzavřením nájemní nebo kupní smlouvy. V případě prodeje nebo pronájmu bude muset být ukazatel energetické náročnosti obsažený v průkazu uveden také v reklamách a informačních materiálech.

Průkaz může vypracovat pouze energetický auditor, tj. osoba zapsaná do seznamu auditorů vedeného ministerstvem průmyslu a obchodu nebo osoba autorizovaná podle zvláštního právního předpisu a přezkoušená ministerstvem průmyslu a obchodu.

Za porušení povinností hrozí pokuty

Kontrolu vykonává Státní energetické inspekce; ta také v případě porušení povinnosti vybírá a vymáhá pokuty. Kontroly probíhají na základě náhodných výběrů, do budoucna se však počítá i s podněty kupujících, či nájemců, kteří průkaz od pronajímatele či prodávajícího neobdrželi.

U fyzických osob je porušení povinností vyplývajících ze zákona bráno jako přestupek, za který je možné uložit pokutu do 100 000 korun. U právnických osob a podnikajících fyzických osob, společenství vlastníků jednotek, energetických auditorů se jedná o správní delikt. Pokuta za správní delikt může být uložena v rozsahu do výše 100 000, 200 000, případně do 5 milionů korun v závislosti na závažnosti správního deliktu a na osobě, která jej spáchala. Například za nedoložení průkazu hrozí právnickým a podnikajícím fyzickým osobám pokuta až do výše 100 000 korun, u společenství vlastníků jednotek pokuta až do 200 000 korun. U provozovatelů budov využívaných pro účely školství, poskytování ubytovacích služeb, zdravotnictví apod. může činit pokuta za správní delikt neumístění průkazu na veřejně přístupném místě v budově až 5 milionů korun.

Přestupky a správní delikty však nelze stíhat neomezeně. Promlčecí lhůta pro projednání přestupků, činí u fyzických osob jeden rok od spáchání přestupku. Odpovědnost právnické osoby za správní delikt se promlčí ve lhůtě jednoho roku poté, co se o něm správní orgán dozvěděl, nejpozději však do dvou let ode dne, kdy byl spáchán.

Mgr. Markéta Deimelová