Novela trestních předpisů účinná od 1. 10. 2020, provedená zákonem č. 333/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „trestní zákoník“), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (dále jen „trestní řád“), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, s sebou přináší velké…
V předcházející části článku jsem se věnovala přiblížení podmínek, jež je nutno naplnit ke spáchání trestného činu křivého obvinění dle ustanovení § 345 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku v platném znění (dále jen „trestní zákoník“) a také okolnostem upraveným kvalifikovanými skutkovými podstatami s vyšší hrozící sazbou trestu odnětí…
Orgány činné v trestním řízení mají často tendenci stavět obviněného (často právního laika) do pozice profesionála, který nejenže zná dokonale veškeré právní předpisy, ale dokonce umí předvídat i její výklad, který přinese teprve budoucí judikatura. Na základě těchto domnělých znalostí presumují úmysl obviněného spáchat vybrané trestné činy.
S jednáním zdánlivě podobným skutkové podstatě trestného činu křivého obvinění se v běžném životě lze setkat velmi často. Dnes, v době de facto volné možnosti vyjadřování na sociálních sítích a rychlé elektronické komunikace, narážíme na veřejná obvinění ostatních z různých trestných činů téměř na každém rohu. Oblíbená jsou nařčení politiků či…
Některé oběti trestných činů mají nárok na poskytnutí peněžité pomoci. Jde o státem poskytovaný finanční příspěvek určený k překlenutí zhoršené sociální situace oběti anebo k úhradě nákladů spojených s poskytnutím odborné služby zaměřené na nápravu vzniklé nemajetkové újmy. Vzhledem k účelu této podpory je příspěvek často poskytován již v průběhu…
Trestní odpovědnost právnických osob zavedl zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZTOPO“). Na základě tohoto zákona je umožněno stíhat, odsoudit a potrestat právnickou osobu, která spáchala trestný čin.
Svým nálezem ze dne 7. července 2020 sp. zn. III. ÚS 84/20 Ústavní soud „přiznal“ postavení zúčastněné osoby podle § 42 odst. 1 trestního řádu zástavnímu věřiteli, jehož pohledávka byla zajištěna zástavním právem na nemovitostech zajištěných podle § 79a trestního řádu.
Velkou kontroverzi vyvolal návrh, aby se legalizovalo použití informací od zpravodajských služeb jako důkazů v trestním řízení [1]. Zde však ukážeme, že přinejmenším část kritiky nemá pravdu.
Nejvyšší soud se v případu řešeném pod sp. zn. 8 Tdo 785/2019, ze dne 24. 3. 2020 zabýval na podkladě trestného činu podvodu s akciemi výkladem smlouvy o koupi akcií (SPA) sepsané v anglickém jazyce a řídící se českým právem uzavřené mezi americkou společností a českými manažery, přitom zde dospěl k celé řadě pro praxi klíčových závěrů, např. že…
V níže uvedeném příspěvku se zaměřím na rozbor nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 5. 2020, sp. zn. Pl. ÚS 46/18, který v něm vyjádřil přesvědčení, že ustanovení § 138 odst. 1 trestního zákoníku ve slovech „škodou nikoli nepatrnou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 5 000 Kč“ není v rozporu s ústavním pořádkem. Dále se v článku budu zabývat…
Zásada veřejnosti hlavního líčení je bezesporu jeden z nejzásadnějších principů trestního práva, které demokratická společnost má. Poskytuje mimo jiné občanům možnost kontrolovat, že trestní řízení probíhá podle zákonných pravidel. V úloze rovněž napomáhají media, která o sledovaných trestních kauzách informují tak detailně, až má člověk pocit…
V Hugově románu Bídníci je Jean Valjean odsouzen k pěti rokům galejí za krádež chleba. Je to podáváno jako příklad kruté a nespravedlivé „spravedlnosti“. Ale o kolik je naše justice lepší?
Ústavní soud svým usnesením sp. zn. IV. ÚS 905/20 ze dne 12. května 2020 vyhověl ústavní stížnosti a zrušil usnesení Městského soudu v Praze, kterým byla zamítnuta stížnost stěžovatele – obviněného proti rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 5 o vzetí do vazby.
Vyhlášení nouzového stavu v souvislosti s pandemií COVID-19 vyvolává řadu otázek i v oblasti trestního práva hmotného. Pojďme se v souvislosti s tím blíže podívat na některá ustanovení zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále též „TrZ“).
V souladu § 62 odst. 5 zákona o zpracování osobních údajů[1] Úřad pro ochranu osobních údajů upustí od uložení správního trestu tehdy, jde-li o správce a zpracovatele jimiž jsou orgány veřejné moci[2]. Dne 11. 2. 2020 Nejvyšší správní soud vydal rozsudek sp. zn. 4 As 376/2019, v jehož odůvodnění se vyjadřoval k tvrzení Úřadu pro ochranu osobních…
Dle ustanovení § 65 odst. 1 z. č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (dále jen „trestní řád“) mají obviněný, poškozený a zúčastněná osoba, jejich obhájci a zmocněnci právo nahlížet do spisů, s výjimkou protokolu o hlasování a osobních údajů svědka podle § 55 odst. 2, činit si z nich výpisky a poznámky a pořizovat si na své náklady kopie…
Vedle ukládaného trestu je odsouzenému běžně ukládaná rovněž povinnost uhradit poškozenému případně vzniklou škodu. Jak je to ale s následky neuhrazení škody poškozenému v případě podmíněně odloženého výkonu trestu odnětí svobody?
Občas se objeví soudní rozhodnutí, která svým obsahem zaujmou nejen odbornou obec, ale budí vášně i mezi laickou veřejností. Jedním z takovýchto rozhodnutí je nález Ústavního soudu ze dne 14. 4. 2020, sp.zn. IV. ÚS 950/19, kterým byla zamítnuta stížnost stěžovatele odsouzeného k šestiletému trestu odnětí svobody za pěstování konopí na zahradě…
Tématem příspěvku je skutková podstata trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku, který je upraven v ustanovení § 220 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku. Se správou cizího majetku se v určité podobě lze setkat relativně často jak v běžném, tak i v profesním životě.
V právní teorii i praxi vyvstává otázka, zda kybernetické útoky typu DoS či DDoS je možné považovat jako trestný čin. Ačkoliv je DoS/DDoS útok obecně považován za formu kyberkriminality, je vůbec možné takový typ útoků postihovat dle českého trestního zákoníku?
Jakkoli (obecně) platí, že přezkumné jednání se má v insolvenčním řízení konat zásadně jen jedno, s tím, že všechny přihlášené pohledávky by měly zásadně být přezkoumány...
V poměrech první fáze insolvenčního řízení (od podání insolvenčního návrhu do rozhodnutí o úpadku dlužníka) nepředstavuje zkoumání okolností, zda je dlužník řádně zastoupen...
Je-li důvodem rozhodnutí o zániku excesivní závady „očistit“ nemovitou věc od jejího nepřiměřeného zatížení za účelem zvýšení šance jejího prodeje v dražbě, lze mít za...
U pohledávek, které mají zaniknout započtením na základě jednostranného právního jednání věřitele aktivní pohledávky (pohledávky užité k započtení) se náležitosti...
Každý schválený reorganizační plán musí splňovat předpoklady uvedené v § 348 odst. 1 písm. a/, b/, d/ a e/ insolvenčního zákona. Zákonnost, poctivost, vyšší uspokojení než v...
