epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    23. 10. 2024
    ID: 118671upozornění pro uživatele

    Výjimka dle § 241 odst. 5 písm. b) IZ

    Po krátkém úvodu do problematiky zvýhodňujících právních jednání se článek zaměřuje na nastínění některých aspektů spojených s interpretací a aplikací výjimky zakotvené v § 241 odst. 5 písm. b) IZ[1]. Článek upozorňuje na významnou roli judikatury, jejíž vývoj je klíčový pro lepší pochopení a aplikaci této právní úpravy. Vývoj soudní praxe v dané oblasti je vhodné nadále sledovat, neboť může mít zásadní vliv na postavení věřitelů či dalších osob čelících (potenciálním) odpůrčím žalobám.

    Zvýhodňující právní jednání

    Zvýhodňujícím právním jednáním se ve smyslu § 241 IZ rozumí právní jednání dlužníka, v jehož důsledku se některému věřiteli dostane na úkor ostatních věřitelů vyššího uspokojení, než jaké by mu jinak náleželo v konkursu.

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Soudní praxe připomíná, že institut neúčinnosti zvýhodňujících právních jednání má za cíl zabránit selektivnímu uspokojování jednoho věřitele na úkor věřitelů ostatních. Ostatně jednou z hlavních zásad insolvenčního řízení je zásada pari passu, tedy zásada poměrného uspokojování nároků (nezajištěných) věřitelů.[2]

    Výsledek posouzení, zda je určité jednání zvýhodňujícím právním jednáním či nikoliv, bude záviset vždy na konkrétních okolnostech daného případu. V rámci nich bude jistě zkoumáno, zda je naplněna některá ze zákonných výjimek.

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Negativní vymezení

    IZ v  § 241 odst. 5 zakotvuje taxativní výluky z okruhu zvýhodňujících právních jednání. Subjektem, kterého tíží povinnost tvrdit a prokázat, že napadené právní jednání spadá pod některou z výjimek, je žalovaný. Rozhodným okamžikem je okamžik, kdy bylo potenciálně zvýhodňující právní jednání uskutečněno[3].

    Podle § 241 odst. 5 písm. b) IZ nepůjde o zvýhodňující právní jednání, bylo-li právní jednání učiněno (a) za podmínek obvyklých v obchodním styku, (b) na základě kterého dlužník obdržel přiměřené protiplnění nebo jiný přiměřený majetkový prospěch, a to za předpokladu, že (c) nešlo o právní jednání učiněné ve prospěch osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, a že (d) osoba, v jejíž prospěch bylo právní jednání učiněno, nemohla ani při náležité pečlivosti poznat, že dlužník je v úpadku, nebo že by toto právní jednání mohlo vést k úpadku dlužníka. Smyslem této právní úpravy je zejména ochrana před nepřiměřenými zásahy do legitimních právních vztahů, jež odpovídají běžnému obchodnímu jednání[4].

    Jde-li o předpoklad ad (a), tedy o „podmínky obvyklé v obchodním styku“, podle dotríny je třeba zohledňovat aktivity konkrétního dlužníka a sledovat, co bylo běžnou praxí, přičemž v odůvodněných případech lze nahlížet na věc šířeji a připustit korekci daného posouzení srovnáním obvyklých obchodních podmínek na příslušném trhu[5].

    Judikatura

    Z recentní judikatury lze odkázat na rozsudek ze dne 5. 6. 2019, sp. zn. 29 Cdo 347/2017, v němž Nejvyššího soudu uzavřel, že „pokud dlužník jako právnická osoba podnikající ve stavebnictví hradí své závazky z právních vztahů založených v rámci předmětu činnosti jen některým věřitelům proto, že jde o významné subdodavatele velkých staveb, jejichž dokončením má dlužník získat od investorů značné finanční prostředky (v řádu desítek miliónů korun českých) a současně tito věřitelé podmiňují další pokračování prací na nedokončených stavbách právě úhradou svých pohledávek, lze uvažovat o sporných právních úkonech jako o úkonech učiněných za podmínek obvyklých v obchodním styku ve smyslu § 241 odst. 5 písm. b) insolvenčního zákona“.

    Vhodné je také upozornit na rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 11. 2022, čj. 102 VSPH 483/2022-108, vydaný v rámci incidenčního sporu C3 vedeného na podkladě žaloby insolvenčního správce dlužníka BOKADA s.r.o. Soud řešil situaci, kdy byly na základě smluv o zápůjčce vráceny v době úpadku dlužníka zapůjčené prostředky žalovanému. Odvolací soud označil navrácení částek za neúčinná právní jednání a konstatoval, že je nelze kvalifikovat jako právní jednání učiněná za podmínek obvyklých v obchodním styku ve smyslu § 241 odst. 5 písm. b) IZ, protože mezi dlužníkem a žalovaným došlo jen k těmto zápůjčkám a jejich vrácení. Dovodil, že „[p]ůjčování finančních prostředků na „vykrytí cash flow“ tedy mezi nimi nebylo obvyklé“. Poté konstatoval, že „[s]mlouvy o zápůjčkách [...] nebyly uzavřeny za podmínek obvyklých v obchodním styku též proto, že – za předpokladu, jak tvrdila žalovaná, že není s dlužnicí osobou blízkou – se jednalo o bezúročné zapůjčení vysokých částek nejenže bez jakéhokoli zajištění, ale též bez písemné smlouvy a bez ujednání o splatnosti (o době, na kterou jsou finanční prostředky zapůjčeny). Takové jednání rozhodně nelze považovat za obvyklé v obchodním styku“.

    Pozornosti by neměl uniknout rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 20. 6. 2024, čj. 101 VSPH 396/2023-194[6] vydaný v rámci incidenčního sporu C75 vedeného na základě žaloby insolvenčního správce dlužníka Arca Investments, a.s., v reštruktualizácii.

    Soudy se zde zabývaly situací, kdy žalovaný uzavřel s dlužníkem rámcovou smlouvu o investiční spolupráci a o vystavení blankosměnek, na základě které žalovaný poskytl dlužníkovi 10 mil. Kč a dlužník vydal žalovanému vlastní směnku znějící na směnečnou sumu 10,1 mil. Kč. Splatnost směnky měla nastat v dubnu 2019, nicméně v souladu se smlouvou došlo k opakovanému obnovení směnky s posunutím její splatnosti až do dubna 2020. Žalovaný inkasoval od dlužníka plnění odpovídající směnečného pohledávce žalovaného ve výši 10,1 mil. Kč na základě (poslední) směnky v době, kdy se dlužník nacházel v úpadku.

    Odvolací soud rozhodoval ve věci již podruhé, neboť Nejvyšší soud (rozsudkem ze dne 29. 2. 2024, sp. zn. 29 ICdo 169/2023) jeho první rozhodnutí zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení[7]. Vrchní soud v Praze vázán závazným právním názorem uzavřel, že odporované právní jednání dlužníka spadá pod výjimku dle § 241 odst. 5 IZ, načež potvrdil rozhodnutí Městského soudu v Praze, jímž byla žaloba zamítnuta.

    Jde-li o Nejvyšší soud, ten vytkl odvolacímu soudu především to, že na jedné straně uvedl, že podnikání dlužníka bylo založeno na uzavírání smluv o investiční spolupráci a vystavování směnek, které byly obnovovány, avšak současně argumentoval tím, že placení směnek nebylo jednáním činěným za podmínek obvyklých v obchodním styku. Nejvyšší soud upozornil na to, že dle něj v daném případě není právně relevantní, že dlužník nehradil své ostatní splatné závazky z jím vystavených směnek a konstatoval, že (proti)hodnota, kterou dlužník získal v souvislosti s opakovaným obnovováním směnky a posouváním její splatnosti, spočívala v tom, že dlužník mohl s prostředky disponovat delší dobu. Za problematické nepovažoval ani to, že mezi poskytnutím prostředků a navrácením prostředků byl dán velký časový odstup. Uzavřel, že plnění dlužníka na poslední směnku nebylo ničím jiným než vrácením investice včetně zhodnocení, tzn., že dlužník pouze plnil na svůj dluh vzniklý tím, že mu žalovaný dříve poskytl plnění.

    Podstatnou skutečností rovněž bylo, že dlužník v rámci své podnikatelské činnosti uzavíral obdobné smlouvy a vystavoval směnky (které byly obnovovány) v rámci vztahů s mnoha věřiteli (v počtech tisíců), a jednalo se tak o obvyklý způsob financování jeho činnosti.

    Závěr

    Nastíněné závěry mohou mít význam pro právní praxi. Z dřívějších incidenčních sporů jsou totiž známa i rozhodnutí, v nichž soudy dospěly ke zcela odlišným závěrům – například v rámci incidenčního sporu C14 vedeného na základě žaloby insolvenčního správce dlužníka C2H Equity, a.s. rozsudkem ze dne 31. 8. 2023, čj. 101 VSPH 464/2023-97 Vrchní soud v Praze potvrdil rozsudek Městského soudu v Praze, který žalobě vyhověl. Oba soudy uzavřely, že žalobou napadené platby, byly dlužníkem uhrazeny v době, kdy se nacházel v úpadku a že nejsou podřaditelné pod výjimku dle § 241 odst. 5 IZ. Odvolací soud sice v bodě 21 rozsudku výslovně uvedl, že „nemá pochyb, že s ohledem na charakter podnikání dlužníka mělo placení úroků z půjček (ze zápůjček) jednotlivým věřitelům dlužníka v obecné rovině povahu právního úkonu (právního jednání) obvyklého v obchodním styku“, nicméně současně konstatoval, že není naplněn předpoklad poskytnutí přiměřeného protiplnění. Tento incidenční spor tedy skončil přesně opačně než jak tomu bylo ve shora zmíněném incidenčním sporu C75.

    Je vhodné sledovat další vývoj judikatury v dané oblasti. To jednak proto, že proti naposledy prezentovanému rozhodnutí Vrchního soudu v Praze bylo podáno dovolání, o němž dosud nebylo rozhodnuto a jednak proto, že se soudní praxe v dané oblasti aktivně vyvíjí[8] a (zřejmě) směřuje k interpretaci příslušné právní úpravy, jež by mohla být pro některé věřitele (či jiné osoby) čelící potenciální odpůrčí žalobě, příznivější.

     


    Mgr. Kateřina Kösslerová

    Advokátka


     
    KLB Legal, s.r.o., advokátní kancelář
     
    Letenská 121/8
    118 00 Praha 1
     
    Tel.:    +420 739 040 363
    e-mail: info@klblegal.cz

    [1] Zákon 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon).

    [2] Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2016, sp. zn. 29 Cdo 3815/2014.

    [3] § 241 [Neúčinnost zvýhodňujících právních úkonů]. In: SPRINZ, Petr, JIRMÁSEK, Tomáš, ŘEHÁČEK, Oldřich, VRBA, Milan, ZOUBEK, Hynek a kol. Insolvenční zákon. 1. vydání (4. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2023, marg. č. 46.

    [4] Tamtéž.

    [5] Tamtéž.

    [6] Viz >>> zde.

    [7] Viz >>>  zde.

    [8] Např. v rámci incidenčního sporu C205 vedeného na základě žaloby insolvenčního správce dlužníka WCA International s.r.o., byl vydán dosud nepravomocný rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 11. 6. 2024, čj. 212 ICm 451/2024, v němž soud uzavřel, že „[b]ylo-li podnikání dlužnice založeno na shromažďování peněžních prostředků od třetích osob za účelem jejich společného investování, soud nemá pochyb o tom, že i jejich vrácení (spolu s případnými investičními výnosy), je třeba považovat za úkon učiněný za podmínek obvyklých v obchodním styku“.  Ohledně přiměřeného protiplnění pak uvedl, že plnění žalovaného časově přecházelo odporovanému právnímu jednání i že mezi oběma plněními existoval jistý časový odstup.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Kateřina Kösslerová (KLB Legal)
    23. 10. 2024

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Povinnost složit jistotu na náklady řízení incidenčního sporu a její zánik v reorganizaci
    • Řízení o směnečném platebním rozkazu
    • Nález Ústavního soudu k privilegovanému postavení pohledávek státu v insolvenčním řízení
    • Hledání logiky v zákazu nabývání zpeněžovaného majetku z majetkové podstaty
    • Nepřiměřenost úroku z prodlení s ohledem na délku exekučního řízení
    • Exekuce pod taktovkou státu – znovu a hůře?
    • Složení doplatku jistoty v souvislosti s předběžným opatřením v insolvenčním řízení
    • Role znalce při zkoumání testu nejlepšího zájmu v insolvenci
    • Exekutorské zástavní právo jako zajištění v insolvenčním řízení a ingerence exekučních soudů
    • Vymáhání pohledávky věřitele při spáchaní úpadkového trestného činu členem statutárního orgánu společnosti
    • Načasování převodu směnky

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Blanketní stížnost
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Byznys a paragrafy, díl 13.: Vysílání zaměstnanců do zahraničí: Jak správně rozlišit služební cestu a režim vyslaného pracovníka
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu

    Soudní rozhodnutí

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými a právními závěry (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.