epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
    • rekodifikace TŘ
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Záznamy konferencí
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Roční předplatné
  • Více
    13. 6. 2013
    ID: 91694upozornění pro uživatele

    Za chyby se platí aneb k odpovědnosti insolvenčního správce

    V dnešní ekonomicky složité době již příliš nepřekvapí zpráva, že bylo s některým podnikatelským subjektem zahájeno insolvenční řízení. Také proto je obecně dobře známo, co takové řízení znamená a obnáší – na místo stávajícího vedení podnikatele je soudem dosazen insolvenční správce, který od té chvíle společnost řídí. V rukách insolvenčního správce je soustředěna velká moc. Ta je na druhé straně vyvážena požadavky na jeho odbornost a dalšími ustanoveními insolvenčního zákona upravujícími odpovědnost insolvenčního správce za výkon jeho funkce. A právě odpovědnost insolvenčního správce je tématem tohoto článku.

     
     GLATZOVA & Co.
     
    Odpovědnost insolvenčního správce za škodu

    Na rozdíl od dříve platné úpravy obsažené v zákonu o konkurzu a vyrovnání, která odkazovala na obecná ustanovení občanského zákoníku upravující odpovědnosti za škodu, v současné době platný insolvenční zákon řeší otázku odpovědnosti insolvenčního správce za škodu nebo jinou újmu (např. ušlý zisk) svou vlastní speciální úpravou.

    Insolvenční správce je dle ustanovení § 36 insolvenčního zákona povinen při výkonu své funkce postupovat svědomitě a s odbornou péčí a vyvíjet veškeré úsilí, které po něm lze spravedlivě požadovat, aby uspokojil věřitele (nebo alespoň jejich pohledávky) v co možná nejvyšší míře.  Předpokladem vzniku odpovědnosti insolvenčního správce za škodu podle § 37 odst. 1 insolvenčního zákona je, aby insolvenční správce při výkonu své funkce:

    (i)    porušil povinnosti uložené mu zákonem,
    (ii)   porušil povinnosti uložené mu soudem, nebo
    (iii)  postupoval s nedostatkem odborné péče.

    Ve své podstatě se jedná o stejnou „manažerskou odpovědnost“, jakou mají statutární orgány obchodních společností dle obchodního zákoníku.

    Insolvenční správce podle ustanovení § 37 odst. 2 insolvenčního zákona rovněž odpovídá za činnost osob, které pověřil plněním svých úkolů a za škodu způsobenou zaměstnanci dlužníka, či jinými osobami, které jsou s dlužníkem ve smluvním vztahu. V případě odpovědnosti insolvenčního správce za škodu způsobenou úkony zaměstnanců dlužníka je vždy třeba zjistit, zda škoda vznikla v rámci plnění pracovních úkolů zaměstnance, nebo zda se jednalo o jeho exces – v takovém případě pak insolvenční správce za způsobenou škodu neodpovídá.

    Odpovědnost insolvenčního správce za škodu podle insolvenčního zákona je odpovědností objektivní, kdy se nevyžaduje zavinění na straně insolvenčního správce. Insolvenční správce se zbaví své odpovědnosti za škodu, pokud prokáže, že škodě nebo jiné majetkové újmě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které po něm bylo možné spravedlivě požadovat. Jinými slovy, insolvenční správce je povinen prokázat, že včas informoval poškozeného o existenci situace, jejímž následkem může být vznik škody či jiné újmy a o způsobu, kterým se ji snažil zabránit, nebo uvedl důvody, jež mu v tom zabránily.[1]

    Ustanovení § 37 odst. 3 insolvenčního zákona zakládá zvláštní skutkovou podstatu, na jejímž základě insolvenční správce odpovídá věřiteli za to, že nemohla být uspokojena pohledávka za majetkovou podstatou vzniklá na základě právního úkonu insolvenčního správce. Této odpovědnosti se insolvenční správce zprostí, jen když prokáže, že v době, kdy činil právní úkon, nemohl poznat, že majetková podstata nebude stačit k úhradě pohledávky za majetkovou podstatou vzniklé z tohoto úkonu.

    Promlčení odpovědnosti insolvenčního správce za škodu nastává po uplynutí dvouleté promlčení lhůty, jež počíná plynout ode dne, kdy se poškozený dozví o vzniku a výši škody a o odpovědnosti insolvenčního správce, nejpozději však tři roky ode dne vzniku škody. Jedná-li se však o škodu způsobenou úmyslným trestným činem, za který byl insolvenční správce pravomocně odsouzen, odpovědnost za škodu insolvenčního správce se promlčí až po deseti letech od skončení insolvenčního řízení. Pokud v průběhu insolvenčního řízení dojde ke změně osoby insolvenčního správce, ať již odvoláním nebo zproštěním, jeho odpovědnost za dobu výkonu funkce zůstává zachována.

    Civilní, nebo incidenční spor?

    Spor mezi insolvenčním správcem a věřitelem pohledávky za majetkovou podstatou vzniklou pochybením správce nepatří mezi incidenční spory (dopadá na něj ustanovení § 203 insolvenčního zákona) a nebude tak řešen soudem insolvenčním, ale soudem věcně a místně příslušným podle § 9 odst. 1 a odst. 3 písm. r) a § 85 občanského soudního řádu. Pohledávky za majetkovou podstatou se obvykle uspokojují z majetkové podstaty[2] - to však neplatí v případě, kdy se správce nezprostí své odpovědnosti za škodu. Věřitel s pohledávkou za majetkovou podstatou se pak uspokojí přímo na insolvenčním správci.

    Odlišně je řešen spor o náhradu škody na majetkové podstatě vzniklý porušením povinností insolvenčního správce. Takový spor naopak podle ustanovení § 159 odst. 1 písm. e) insolvenčního zákona mezi incidenční spory patří, a je tak řešen v rámci insolvenčního řízení. Jelikož se jedná o škodu na majetkové podstatě, tj. škodu, kterou pocítí všichni věřitelé, je kterýkoliv z věřitelů aktivně legitimován k podání žaloby.

    Odpovědnost insolvenčního správce verzus odpovědnost státu

    Při úpravě odpovědnosti za škodu vzniklou z právních úkonů insolvenčního správce je vhodné připomenout, že na řádný výkon funkce insolvenčního správce[3] dohlíží insolvenční soud, tedy státní orgán[4], na jehož nezákonná rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a škodu z těchto činností vzniklou, se vztahují ustanovení čl. 36 odst. 3 a 4 listiny základních práv a svobod, a také zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Nabízí se otázka, jakou měrou je z postupu insolvenčního správce odpovědný přímo on sám a jakou míru odpovědnosti nese insolvenční soud za nesprávný výkon dohledu nad insolvenčním správcem. Judikatura[5] dospěla k názoru, že stát neodpovídá za škodu způsobenou pouze tím, že insolvenční správce porušil své povinnosti v rámci insolvenčního řízení. Tato skutečnost vyplývá i ze skutečnosti, že insolvenční správce nese vlastní majetkovou odpovědnost za škodu vzniklou porušením povinností uložených mu zákonem nebo soudem. Judikatura[6] ovšem za jistých okolností připouští možnost majetkové odpovědnosti státu za nesprávný úřední postup soudu při výkonu dohlédací činnosti nad insolvenčním správcem. Tyto okolnosti se týkají soupisu majetkové podstaty, kdy stát nevydal insolvenčnímu správci pokyn k tomu, aby určitou věc vyloučil ze soupisu majetkové podstaty za předpokladu, že je tato nečinnost soudu neospravedlnitelná z pohledu skutečností, jež byly soudu o sepsaném majetku známy. Regresní nárok státu vůči insolvenčnímu správci připadá v úvahu pouze tehdy, byla-li škoda způsobena zaviněným porušením právní povinnosti insolvenčního správce.

    Trestněprávní odpovědnost insolvenčního správce

    Odpovědnost insolvenčního správce se může pohybovat i v rovině trestněprávní.  Insolvenční správce je jako zvláštní pachatel výslovně uveden v úmyslném trestném činu pletichy v insolvenčním řízení podle § 226 odst. 3 trestního zákoníku. Tuto samostatnou skutkovou podstatu lze zařadit pod tzv. úpadkové trestní činy[7], přičemž se v podstatě jedná o zvláštní případ pasivního uplácení.[8] Základní sazba pro insolvenčního správce je stanovena až na 2 roky, což představuje dvojnásobek základní sazby pro věřitele, který se dopustil stejného trestného činu. Taková konstrukce je samozřejmě logická, poněvadž insolvenční správce by měl v rámci insolvenčního řízení vykonávat svojí funkci jako profesionál a spáchá-li předmětný trestný čin osoba v jeho postavení z hlediska insolvenčního řízení, jedná se nepochybně o trestný čin společensky nebezpečnější. Navíc, pokud by svým trestným činem způsobil škodu značného nebo velkého rozsahu, nebo by získal prospěch značného nebo velkého rozsahu, mohl by si odpykat trest odnětí svobody v délce až 6 let.

    V rámci výkonu funkce insolvenčního správce však přichází v úvahu celá řada dalších trestných činů. Jedná se zejména o úmyslné trestné činy obsažené v páté a šesté hlavě zvláštní části trestního zákoníku, jejichž následkem může být kromě trestu odnětí svobody také hrozba pozastavení oprávnění k výkonu činnosti insolvenčního správce a po pravomocném rozhodnutí soudu, kterým je insolvenční správce shledán vinným ze spáchání trestného činu, dokonce zrušení tohoto povolení Ministerstvem spravedlnosti.

    Jak již bylo řečeno v úvodu tohoto článku, insolvenčnímu správci je svěřena velká moc. Tomu přesně odpovídá i případná odpovědnost insolvenčního správce při eventuálním pochybením. Chybami se člověk učí, praví české úsloví. V případě insolvenčních správců snad bude spíše platit - dvakrát měř a jednou řež.


    Mgr. Bc. Anna Suchá

    Mgr. Bc. Anna Suchá,
    advokátní koncipientka


    Glatzová & Co., s.r.o.

    Betlémský palác
    Husova 5
    110 00  Praha 1

    Tel.: +420 224 401 440
    Fax: +420 224 248 701
    e-mail: office@glatzova.com


    --------------------------------------------------------------------------------
    [1] KOZÁK, J. et al. Insolvenční zákon a předpisy související. Nařízení Rady (ES) o úpadkovém řízení. Komentář. Praha: ASPI – Wolters Kluwer, 2008. s 42-43.
    [2] Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. září 2007, sp. zn. 20 Cdo 2330/2006.
    [3] Na základě nálezu Pl. ÚS 36/01 z 25. 6. 2002 (jenž byl publikován ve Sbírce zákonů pod č. 403/2002 Sb.) lze výkon funkce IS považovat za výkon svou povahou veřejné funkce.
    [4] SLÁDEČEK, Vladimír. Obecné správní právo. 2. vydání. Praha: ASPI - Wolters Kluwer, 2009. s. 342.
    [5] Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. dubna 2004, sp. zn. 29 Cdo 3064/2000.
    [6] Tamtéž.
    [7] Mezi tzv. úpadkové trestní činy dále řadíme trestný čin poškození věřitele (§ 222 trestního zákoníku), trestný čin zvýhodnění věřitele (§ 223 trestního zákoníku), trestný čin způsobení úpadku (§ 224 trestního zákoníku), trestný čin porušení povinnosti v insolvenčním řízení (§ 225 trestního zákoníku).
    [8] ŠÁMAL, P. et al. Trestní zákoník II. § 140 až 421. Komentář. Praha: C.H.Beck, 2010, s. 2053, 2058.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Bc. Anna Suchá ( Glatzová & Co. )
    13. 6. 2013
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Odměna za sepis návrhu na povolení oddlužení (III. část) – praktické problémy spojené s jejím uplatňováním v insolvenčním řízení
    • Čerpání bankovní záruky insolventním dlužníkem – lze se tomu (u)bránit, anebo se jedná o vyhozené peníze?
    • Postavení manžela povinného v exekuci
    • Specifika řešení úpadku oddlužením
    • Oprávnění vyplnit blankosměnku (vyplňovací oprávnění)
    • Novela zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele
    • Směnečné pseudolistinné řízení – rozhodnutí o směnečném nároku bez jednání
    • Odměna za sepis návrhu na povolení oddlužení (II. část) – praktické problémy spojené s jejím uplatňováním v insolvenčním řízení
    • Návrh novely insolvenčního zákona týkající se oddlužení schválila vláda
    • Odměna za sepis návrhu na povolení oddlužení (I. část) – praktické problémy spojené s jejím uplatňováním v insolvenčním řízení
    • Porušení zákazu postoupení pohledávky

    Související produkty

    Online kurzy

    • Co přináší směrnice o restrukturalizaci a insolvenci
    • Překonání úpadku a restart podnikání z hlediska insolvenčního práva a protikrizových opatření
    • Novinky v insolvenčním právu, Lex covid a nová odpovědnost členů statutárního orgánu
    • Vybrané otázky insolvenčního řízení
    • Podíly na zisku právní a daňové souvislosti
    Lektoři kurzů
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Jak postupovat při zjištění vady nemovitosti
    • Dohoda o práci na dálku "home-office"
    • Pracovněprávní vztahy mezi českými zaměstnanci a zaměstnavateli ze zemí ESVO
    • Nájem bytu
    • Náhrada nemajetkové újmy
    • DIP - Dlouhodobý investiční produkt
    • Novela zákoníku práce - informační povinnost zaměstnavatele
    • Odpovědnost orgánů státu za normotvornou činnost
    • Daruji versus odkazuji aneb formulační chyba, která Vás může přijít draho
    • Dohoda o práci na dálku "home-office"
    • Problematika střetu zájmů u orgánů obchodní korporace
    • Odmítnutí další práce vykonávané zaměstnancem během jeho pracovní neschopnosti - Může být následkem výpověď?
    • 10 otázek pro … Veroniku Šemberovou
    • Další významné rozhodnutí NSS v oblasti vnitroskupinových služeb
    • Kdy lze považovat nájemní smlouvu za konkludentně uzavřenou?
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Novela zákoníku práce - informační povinnost zaměstnavatele
    • Jak má objednatel postupovat, odmítá-li od zhotovitele převzít nedokončené či vadné dílo?
    • Smluvní pokuta ve smlouvě o realitním zprostředkování
    • Doručování elektronicky i do vlastních rukou po novele zákoníku práce
    • Investice do společné věci v nesezdaném soužití
    • Vybrané změny v zákoníku práce podepsané prezidentem
    • Může být delší nebo kratší výpovědní doba než dva měsíce?
    • Nad jedním výběrovým řízením

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Nesprávný úřední postup

    Na požadavek obligatorního předběžného projednání nároku na náhradu škody (újmy) proti státu upravený v § 14 a 15 zákona č. 82/1998 Sb., navazuje § 35 odst. 1 zákona č. 82/1998...

    Nájem bytu

    Při stanovení výše úhrady za užívání bytu po skončení družstevního nájmu do jeho vyklizení se nepoužije § 2295 o. z., výši úhrady je třeba stanovit podle principů bezdůvodného...

    Vegetativní stav – náklady na výživu

    Princip plného odškodnění nevyjadřuje nárok poškozeného či jeho sukcesora na absolutní výši náhrady, ať již poskytnuté mimosoudně nebo soudem přiznané. Odráží povinnost...

    Právo na život

    Byť mají stát a zdravotníci ve smyslu čl. 2 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod ve spojení s čl. 31 Listiny základních práv a svobod povinnost poskytovat zdravotní...

    Daň z nemovitých věcí (exkluzivně pro předplatitele)

    Pojem „jednotlivá část obce“ (§ 12 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí) je třeba ústavně konformně vyložit tak, že touto částí nemusí být pouze souvislá část...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2023, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.