bydlení a nemovitosti

Ráda bych také „přispěla svou troškou do mlýna“ v diskusi, jaké jsou důsledky odstoupení prodávajícího od smlouvy o převodu nemovitosti, jestliže kupující v mezidobí do odstoupení nemovitost převedl dalšímu nabyvateli. Myslím, že na toto téma bylo napsáno již dost fundovaných teoretických polemik (jako dva příklady bych uvedla odůvodnění…

Vláda na svém pondělním zasedání schválila definici bydlení dle sociální politiky státu. U vymezení objektů podle této definice použila kritérium maximální podlahové plochy navržené Ministerstvem financí. U bytů jej stanovila na 120 metrů čtverečních a u rodinných domů na 350 metrů čtverečních.

Doslechl jsem se, že se připravuje zákon týkající se tzv. historického majetku obcí, čeho přesně by se měl zákon týkat? Lze se domáhat historického majetku obce, který doposud ze zákona na obec nepřešel?

V naší obci se nachází budova, která po smrti jejího majitele zůstala nevyužita. Budovu nikdo nezdědil, a tak zůstává ladem a chátrá. Přitom by se naší obci hodila pro potřeby místní školy. Existuje způsob, jak tuto nemovitost získat do vlastnictví obce?

Kvůli časté neúplnosti a nesprávnosti stavební dokumentace budov, které byly většinou postaveny před desetiletími až staletími, jakož i z důvodu poměrné složitosti a novosti institutu prohlášení vlastníka budovy ve smyslu ustanovení § 4 zákona č. 72/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se stále častěji vyskytuje rozpor charakteru či vymezení…

Zákon o nájmu a podnájmu nebytových prostor (zákon č. 116/1990 Sb.) sice výslovně s odstoupením jako jedním ze způsobů skončení nájemního vztahu nepočítá, to ovšem v žádném případě neznamená, že by se uzavřená smlouva o nájmu nebytového prostoru nedala jednostranně odstoupením zrušit.

Jedním ze způsobů skončení nájemního vztahu založeného smlouvou o nájmu nebytových prostor uzavřenou v režimu zákona o nájmu a podnájmu nebytových prostor (zákon č. 116/1990 Sb.) je výpověď nájmu. V této souvislosti hraje významnou roli rozlišení, zda je nájemní vztah sjednán na dobu určitou nebo neurčitou, a to proto, že se liší výpovědní důvody…

Pronajal jsem dvě kanceláře v mém domě. Nyní se bohužel stalo, že mi nájemce již druhý měsíc nezaplatil plnou výši nájemného. Zvažuji proto, že mu vypovím nájem. Po kolika měsících neplacení nájemného můžu nájem vypovědět?

Nejvyšší soud nařídil soudcům pardubického obecního soudu, aby rozhodli o zvýšení regulovaného nájemného v Pardubicích. Už podruhé tak soudci Nejvyššího soudu dali najevo, že majitelé domů mají právo na vyšší zisk. Ve prospěch majitele rozhodl Nejvyšší soud vůbec poprvé letos v létě, kdy potvrdil verdikt soudců z jihu Čech. Ti přiznali dvojnásobné…

Jak vyplývá z ustanovení § 140 občanského zákoníku, převádí-li se spoluvlastnický podíl, vzniká ostatním spoluvlastníkům předkupní právo k tomuto podílu (vyjma převodu spoluvlastnického osobě blízké převodci). Nedohodnou-li se spoluvlastníci o výkonu předkupního práva, mají právo vykoupit spoluvlastnický podíl poměrně podle velikosti svých…

V tomto článku se budeme na konkrétním případu zabývat problémy v rozhodovací praxi obecných soudů a rovněž způsobem rozhodování Ústavního soudu. Vycházíme v tomto případě z nálezu č. I. ÚS 287/05. Podstatou sporu projednávaného v uvedeném nálezu je situace, kdy nájemnice bytů odmítly dát majiteli bytového domu souhlas se stavebními úpravami v…

V poslední době se opět vyostřil vztah mezi Ústavním a Nejvyšším soudem. Příčinou je časté protiústavní rozhodování Nejvyššího soudu a následné rušení těchto rozhodnutí Ústavním soudem. V následujícím článku budeme celou situaci dokumentovat na rozhodování o výši nájemného a věcech souvisejících.

Dne 31.3.2006 nabyl účinnosti zákon o jednostranném zvyšování nájemného z bytu. Od zrušení vyhlášky č 176/1993 Sb., o nájemném z bytu a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytu ve znění pozdějších předpisů Ústavním soudem ČR pro její rozpor s Ústavou, tj. od 1.1.2002, zde neexistovala žádná právní úprava způsobu výpočtu výše regulovaného…

Stavební úpravy v bytě, kdo je oprávněn jejich realizaci povolit ?

Dne 31.3.2006 nabyl účinnosti zákon č. 107/2006 Sb., který novelizoval ustanovení § 685 až 719 občanského zákoníku a zásadním způsobem upravil institut výpovědi z nájmu bytu. Podle přechodných ustanovení tohoto zákona se nová právní úprava vztahuje jen na výpovědi podané po dni účinnosti, nikoli na výpovědi podané před 31.3.2006; je přitom…

Veřejný ochránce práv se opakovaně zabývá podněty, jejichž předmětem jsou přístupy k nemovitostem. Stěžují si jak osoby, které byly po určitý čas zvyklé využívat cizí pozemek jako svoji přístupovou cestu a nyní jim vlastník v užívání brání umístěním překážky, tak i osoby, na jejichž pozemku se sporná přístupová cesta…

Již delší dobu se na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti ČR[1] nachází elektronická verze návrhu nového občanského zákoníku (dále jen jako „Návrh OZ“), aby si jej mohla široká odborná i laická veřejnost prostudovat a shlédnout tak dílo vskutku pompézní. Celý autorský kolektiv pod vedením hlavním zpracovatelů prof. Eliáše a doc.

Se souhlasem pronajímatele jsem provedl v bytě stavební úpravy. Celou investici jsem hradil ze svých prostředků, pronajímatel se na ní odmítl jakkoliv podílet. Vzhledem k tomu, že mi za chvíli končí nájemní smlouva, zajímalo by mě, zda-li je mi pronajímatel povinen alespoň částečně refundovat náklady stavebních úprav?

Zásadní změny v oblasti nájemních vztahů přinesl zákon č. 107/2006 Sb. o jednostranném zvyšování nájemného z bytu a o změně zákona č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákon“). Zákon ovšem v § 1 odst. 2 přináší negativní výčet bytů, na které se nevztahuje. Zejména se jedná o družstevní byty a o byty, které…

Jsem spoluvlastníkem rodinného domu. Můj spoluvlastnický podíl činí ideální 1/3 domu. Zbylý spoluvlastník s podílem 2/3 chce v tomto domě provést výměnu oken. S tím já nesouhlasím, protože to v současnosti není nezbytné. Pokud i přes můj nesouhlas výměnu oken druhý spoluvlastník provede, musím se nějak podílet na nákladech, které jsou s výměnou…