Jednou ze základních zásad správního řízení je jeho neveřejnost.[1] Tato zásada se promítá také do dostupnosti správního spisu, jehož obsahem jsou významné informace o účastnících, předmětu a ostatních okolnostech týkajících se správního řízení.
Mezi jednu ze základních zásad činnosti správních orgánů, tedy orgánů moci výkonné, orgánů územních samosprávných celků a jiných orgánů, právnických a fyzických osob, pokud vykonávají působnost v oblasti veřejné správy, patří, že citované orgány vyřizují věci bez zbytečných průtahů.[1] Jinými slovy můžeme říct, že je zde normativně ukotvena zásada…
Po uplynutí lhůty pro podání nabídek již nelze nabídky nijak měnit či doplňovat. Pro všechny, kteří se zabývají problematikou veřejných zakázek, je připomenutí tohoto pravidla nošením dříví do lesa. Uvedené pravidlo je vyjádřením jedné ze základních zásad zadávacího řízení, a to zásady transparentnosti, jež stojí na principu, aby „na příslušnou…
Ačkoli nový chemický zákon platí již více než dva a půl roku, má Česká inspekce životního prostředí možnost kontrolovat a následně vymáhat splnění oznamovací povinnosti, kterou tento zákon stanovil, teprve půl roku. Proč tomu tak je, čeho se tato povinnost týká, komu je uložena a jak ji splnit?
Od 1. 1. 2015 nabude účinnosti část první zákona 136/2014 Sb., kterou se mění zákon 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Jednou z hlavních změn je nové znění ustanovení § 136, které upravuje povinnost mít v místě pracoviště kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu. V této souvislosti pak novela zavádí sankce za nedodržení…
V jedné z reakcí na článek autorů týkající se kolize použití jednacího řízení bez uveřejnění (dále jen „JŘBU“) a výběrového řízení pro veřejné zakázky malého rozsahu (dále jen „VZMR“) v případě veřejných zakázek na vícepráce bylo uvedeno, že si sice veřejný zadavatel při nesplnění podmínky spočívající ve 20% limitu původní veřejné zakázky vybere z…
Nadšení, pochvaly, vlnu nevole, animositu, ale i dokonce žaloby. To všechno s sebou doposud přináší nařízení Rady hlavního města Prahy 11/2014 Sb. hl. m. Prahy, kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze (pražské stavební předpisy) (dále jen „PSP“), které vydala Rada hlavního…
Nedodržování lhůt pro rozhodnutí a jiné formy nečinnosti jsou nepochybně jedním z nejrozšířenějších „nešvarů“ postupu orgánů veřejné správy. Ochranu proti jejich nečinnosti poskytuje správní řád i soudní řád správní. Vztah těchto úprav je vybudován na principu subsidiarity a soudní ochrana tak přichází ke slovu až v situaci, kdy se účastník…
V jednacím řízení bez uveřejnění dle zákona 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů („ZVZ“) mohou, nikoliv výjimečně, nastat situace, kdy zadavatel po podání nabídky na plnění veřejné zakázky v rámci jednacího řízení bez uveřejnění zjistí, že v důsledku uplynutí delšího časového úseku od zpracování projektu do…
Možnost využít výjimku in-house při zadávání veřejných zakázek má v současnosti svá pravidla koncipována především rozhodovací praxí Soudního dvora Evropské unie, která se při pohledu na aktuální rozhodovací praxi této instituce neustále vyvíjí. Částečná změna této problematiky je však úzce spojena rovněž s nově schválenými směrnicemi Evropského…
Rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“) je terčem časté kritiky. Nejinak tomu je i v nedávné době medializovaném případu „polobotek“ pro příslušníky Policie ČR (rozhodnutí předsedy ÚOHS ze dne 25. 7. 2014, č. j. ÚOHS-R30/2014/VZ-15744/2014/310/MLr; dále jen „Rozhodnutí o polobotkách“), na jehož základě se opětovně…
Na jaře tohoto roku rozhodoval Krajský soud v Hradci Králové opět ve věci, jejímž meritem bylo posouzení toho, zda doklad o změření překročení rychlosti z radaru ve vlastnictví soukromoprávního subjektu je důkazem získaným v souladu s právními předpisy či nikoliv. Svým rozhodnutím pak předmětný soud opět jasně poukázal na meze a způsob výkonu…
V souvislosti s šířícími se praktikami dodavatelů, kteří bez formální žádosti o účast v užším řízení zasílají zadavateli doklady, jimiž prokazují část kvalifikace bez toho, aniž by kvalifikační doklady doprovodili podepsanou žádostí o účast, vyvstává otázka správného procesního postupu zadavatele a tedy otázka, zda zákon o veřejných zakázkách…
Česká obchodní inspekce pokutovala 3. 6. 2009 částkou 10.000,- Kč Milana Janků, provozovatele Restaurantu u Netopýra[1] za údajně diskriminační praktiky, kdy tento umístil ke vstupu do své provozovny nápis: „Tato restaurace není vhodná pro děti do 6 let v doprovodu rodičů z důvodu rušení ostatních a hotelových hostů. Vstup pouze pro dospělé a děti…
Hodnotící komise je bezesporu jedním z klíčových institutů rozhodujícím o řádném zadání veřejné zakázky. Hodnotící komise vstupuje do dění zadávacího řízení v jeho druhé fázi, tj. po podání nabídek a otevření obálek a jejím účelem je provedení řádného posouzení a hodnocení podaných nabídek. V tomto článku bychom se chtěli zaměřit na problematiku…
Zákon 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), stanoví mimo jiné práva a povinnosti sektorových zadavatelů. Pro tyto zadavatele pak platí zvláštní podmínky zadávání veřejných zakázek, značně mírnější než pro veřejné zadavatele, což může v řadě případů vést k omezování hospodářské soutěže nesprávným…
Kterým dodavatelům má zadavatel odesílat dodatečné informace k zadávacím podmínkám podle § 49 odst. 3 zákona 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)?
Rekodifikace soukromého práva v mnoha směrech reflektuje nedávnou, byť lze již říci, že již poměrně ustálenou judikaturu Ústavního soudu, zahrnující otázky dobré víry a nabytí nemovitosti od nevlastníka. Na tyto pojmy se váže problematika materiální publicity veřejných seznamů, neboli právní domněnka korektnosti zápisu ve veřejném seznamu, která v…
Ustanovením o trestném činu zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 tr. zákoníku se chrání (objekt trestného činu)...
Přípustnost odvolání podle § 202 odst. 2 o. s. ř. je posuzována ve vztahu k žalobě i vzájemnému návrhu samostatně.
O návrhu na nařízení předběžného opatření podle § 102 o. s. ř. podaném v průběhu odvolacího řízení nadále rozhoduje pouze soud prvního stupně, povaha odvolacího řízení...
Soud rozhodující podle § 205 odst. 1 z. m. j. s. o předání vyžádaného může sám provádět věcné změny v popisu skutku, pro který byl vyžadujícím státem vydán evropský zatýkací...
Pro fakultativní rozhodnutí soudu o nároku na bezplatnou obhajobu nebo obhajobu za sníženou odměnu i bez návrhu obviněného podle § 33 odst. 2 věta druhá tr. ř. jsou rozhodující jednak...
