zaměstnání

Jednou z povinností zaměstnavatele při skončení pracovního poměru je vydání potvrzení o zaměstnání. Tato povinnost se vztahuje na všechny zaměstnance (pracovní poměr i dohody) a to bez ohledu na způsob skončení pracovního poměru.

Nejvyšší soud ČR svým nedávným rozhodnutím naboural běžnou představu o tom, že víceméně bezproblémový a pozitivně hodnocený zaměstnanec se nemusí bát výpovědi. V tomto článku shrnujeme detaily uvedeného rozhodnutí a upozorňujeme též na další aktuální pracovněprávní rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR.

Novela zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů („zákon“) přinesla s účinností od 15. 8. 2017 podstatnou změnu v oblasti povolení k dlouhodobému pobytu a výkonu zaměstnání na našem území pro některé konkrétní osoby a podniky. Zavedenou novinkou je tzv. Karta podnikově převedeného zaměstnance v…

V případě, že uchazeč o zaměstnání splní podmínku předchozí doby důchodového pojištění (12 měsíců v posledních 2 letech) započtením náhradní doby nebo nemůže svůj příjem doložit, stanoví se mu podpora v nezaměstnanosti jen v minimální částce určené z průměrné mzdy v národním hospodářství.

Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) rozsudkem vydaným dne 25. dubna 2017 pod sp. zn. 21 Cdo 5836/2016 znovu[1] potvrdil svůj ustálený právní názor ohledně nejnižší intenzity porušení pracovních povinností, pro kterou je možno zaměstnanci dát výpověď.

Dne 8. června 2017 přijala Article 29 Working Party neboli Pracovní skupina 29 (dále jen „WP29“) nové Stanovisko č. 2/2017 ke zpracování osobních údajů v práci (dále jen „Stanovisko“).[1] Cílem Stanoviska je objasnit současnou právní situaci v oblasti monitorování zaměstnanců zaměstnavatelem dle Směrnice o ochraně osobních údajů[2] (dále jen…

Institut doručování písemností je v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“) upraven v ustanovení § 334 a následujících. Dále nalezneme úpravu doručování v zákoně č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů a v Poštovních podmínkách České pošty, s.p. Při doručování…

Pro posouzení nároku zaměstnance na odškodnění úrazu na pracovní cestě jako úrazu pracovního je významné posouzení právní povahy činnosti (příslušného „úseku“ pracovní cesty), v jejímž rámci zaměstnanec úraz utrpěl. Rozhodující je, zda k úrazu zaměstnance došlo při činnosti, kterou zaměstnanec konal z hlediska věcného (vnitřního účelového)…

V polovině devadesátých letech minulého století pracovala jedna má kolegyně pro zahraniční firmu působící v ČR, jejíž konzervativní vedení preferovalo při přiznávání benefitů ženaté zaměstnance a vdané zaměstnankyně. Dnes by něco takového neprošlo a narazilo na zásadu rovného zacházení se zaměstnanci a všemožná protidiskriminační opatření. Plynou…

Evropská společnost (Societas Europaea) jako forma obchodní korporace založená v souladu s Nařízením (ES) č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001 o statutu evropské společnosti (SE) („Nařízení“) a zákonem č. 627/2004 Sb. o evropské společnosti („Zákon“) je v České republice ve srovnání s jinými státy Evropské unie poměrně populární.[1] Před přijetím…

Nekolidující zaměstnání uchazečů o zaměstnání už nebude povoleno v režimu dohody o provedení práce.

Organizační změna rušící místo s kratší pracovní dobou s ohledem na potřebu plné pracovní doby: Je zaměstnanec nadbytečný?

Případ zaměstnance, který se podle judikatorního názoru Nejvyššího soudu ČR vyjádřeného v rozsudku spis. zn. 21 Cdo 2596/2011, ze dne 17. 10. 2012, dopustil útoku na majetek zaměstnavatele spočívajícího v tom, že se předstíráním výkonu práce pro zaměstnavatele pokusil získat na úkor zaměstnavatele konkrétní výhodu (mzdu za práci, kterou…

Mohlo se Vám stát, že jste cestovali na dovolenou letecky, přičemž letadlo mělo při svém odletu zpoždění. Jaké jsou Vaše práva v tomto směru, a máte vůbec možnost požadovat náhradu škody po leteckém dopravci?

Je obecně známé, že k pracovnímu úrazu zaměstnance nemusí dojít pouze při výkonu práce, ale také například v rámci aktivit organizovaných zaměstnavatelem na tzv. teambuildingu. Zaměstnavatel však může být odpovědný za újmu na zdraví zaměstnance i v případě, kdy zaměstnanec poškození zdraví utrpí při činnosti pro zaměstnavatele, kterou konal na…

Ve Sbírce zákonů byla dne 14. 7. 2017 pod č. 206/2017 Sb. vyhlášena novela zákona o zaměstnanosti, zákoníku práce, zákona o inspekci práce a dalších právních předpisů, která přináší změny zejména v oblasti diskriminace, agenturního zaměstnávání, výdělečné činnosti a pracovní neschopnosti uchazečů o zaměstnání, náhradního plnění a zavádí také nové…

V minulém roce vydal Nejvyšší soud kontroverzní rozhodnutí (sp. zn. 21 Cdo 3712/2015) týkající se přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů při změně nájemce. Uvedené rozhodnutí vyvolalo mezi odbornou i laickou veřejností vlnu negativních reakcí, i přesto, že se nejednalo o rozhodnutí nijak překvapivé, neboť Soudní dvůr Evropské Unie…

NS ČR formuloval na pozadí řešení sporu o neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru zaměstnance ze strany zaměstnavatele kriteria, která má splňovat oprávněná (přípustná) kritika zaměstnavatele ze strany zaměstnance.

S účinností od 1. 1. 2012 může zaměstnavatel předem sjednat za stanovených podmínek v kolektivní nebo individuální pracovní smlouvě mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas. Zaměstnavateli tak odpadají administrativní náklady na výpočet a poskytování příplatků za práci přesčas, což se jeví jako praktické zejména tam, kde zaměstnanci vykonávají…

Nejvyšší soud ČR se vyjádřil k přípustnosti postupu dle ust. 114b, potažmo ust. § 153a odst. 3 občanského soudního řádu, tedy použití kvalifikované výzvy soudu a vydání rozsudku pro uznání ve sporu o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru.