zaměstnání

Evropský soud pro lidská práva („ESLP“) vydal dne 12. ledna 2016 rozhodnutí v otázce monitorování soukromé komunikace zaměstnance ze strany jeho zaměstnavatele.[1]

Zaměstnavatel je povinen kompenzovat zaměstnanci, kterého vyslal na pracovní cestu, zvýšené stravovací výdaje – vyplatit mu tzv. diety, tedy stravné. To platí i při cestách mimo území ČR. Vždy od 1. ledna dochází k pravidelným změnám v sazbách zahraničního stravného, které vyplácí zaměstnavatel zaměstnancům vyslaným na pracovní cestu do zahraničí.

V praxi je zcela běžná situace, kdy zaměstnavatel v souvislosti se svou podnikatelskou činností využívá autorských děl vytvořených jeho zaměstnanci v rámci plnění jejich pracovních úkolů. V takovém případě hovoříme o tzv. zaměstnaneckém dílu, pro které platí od obecné úpravy autorského díla určitá specifika, jichž by si zaměstnanec i zaměstnavatel…

Jedním z fenoménů počátku třetího tisíciletí jsou nepochybně tzv. sociální sítě, tedy nejrůznější internetové služby, které svým uživatelům umožňují mimo jiné vyjadřovat a sdílet s ostatními své názory, myšlenky, komentáře či fotografie, a to s rychlostí naší moderní době vlastní. S boomem sociálních sítí a z něj pramenící prakticky neomezenou…

Od 1. ledna 2016 se na základě pravidelné každoroční úpravy zvyšují maximální částky podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci. Od stejného data se zvyšuje na základě (ze zákona nepravidelné, ale v praxi již víceméně pravidelné) valorizace minimální mzdy i limit povoleného výdělku pro uchazeče o zaměstnání nepobírající podporu v…

Zaměstnanci, který byl uznán dočasně práce neschopným pro nemoc nebo úraz či mu byla nařízena karanténa, přísluší v době prvních 14 kalendářních dnů náhrada mzdy od zaměstnavatele, až potom nemocenské od státu. Jak náhrada mzdy, tak i nemocenské budou od 1. ledna 2016 na základě valorizace redukčních hranic…

Odvoláním nebo vzdáním se pracovního místa vedoucího zaměstnance pracovní poměr nekončí; zaměstnavatel je podle ust. § 73a odst. 2 věta první zákoníku práce povinen tomuto zaměstnanci navrhnout změnu jeho dalšího pracovního zařazení u zaměstnavatele na jinou práci odpovídající jeho zdravotnímu stavu a kvalifikaci. Teprve jestliže zaměstnavatel…

Tomáš Erbák se domnívá, že zákonodárce chtěl od 1. 10. 2015 umožnit rozvázání dohody o práci konané mimo pracovní poměr (resp. pracovně-právního vztahu jí založeného) jejím okamžitým zrušením ve smyslu ust. § 77 odst. 4 písm. c) zákoníku práce i bez odpovídajícího předchozího smluvního ujednání v dohodě o tom, tedy o možnosti zrušit ji okamžitým…

S účinností od 1. ledna 2016 dochází podobně jako každý jiný rok k novému stanovení sazeb náhrad cestovních výdajů. Pro rok 2016 se oproti roku 2015 mírně zvyšují sazby tuzemského stravného a naopak poměrně výrazně snižují průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad.

Zákoník práce chrání zaměstnance před řetězením pracovních poměrů sjednaných na dobu určitou v rozporu se zákonem stanovenými podmínkami možností založit jednostranným právním jednáním domněnku, resp. fikci, že pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou. Jde o úpravu víceméně převzatou ze starého zákoníku práce ve znění účinném od roku 2004 a…

Od 1. 1. 2016 dojde ke zvýšení (základní) nezabavitelné částky, jakož i hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy (tzv. výpočtové základny), uplatňovaných při exekučních srážkách ze mzdy a obdobných příjmů, což v praxi, pokud povinným dlužníkům nebude zvýšena mzda, povede k poněkud nižším srážkám ze mzdy a určitému prodloužení doby splácení…

Dlouholetý spor dvou zaměstnanců se zaměstnavatelem, který je propustil za veřejnou kritiku, o němž jsme zde v souvislosti s příslušným nálezem Ústavního soudu informovali 4. 3. 2013, [1] definitivně skončil neúspěchem žalobců (stěžovatelů). Žalobci (stěžovatelé) se podruhé obrátili na Ústavní soud. Zatímco v roce 2012 jejich ústavní stížnosti…

Německé pracovní právo v sobě skrývá několik zvláštností, které mohou být pro české podnikatele nečekané, zejména pokud působí na německé půdě. Například skutečnost, že Německo zavedlo od roku 2015 minimální mzdu, není dnes pro nikoho neznámým faktem.

Je zcela běžné, že podřízený zaměstnanec se v řadě případů vnitřně neztotožňuje s pokynem, který mu udělil jeho nadřízený po stránce obsahové. Jedním z důvodů této mentální rezervace může být rozdílný náhled obou stran na to, zdali jde o pracovní pokyn smysluplný či nikoliv, což odpovídá přirozené povaze člověka dělat věci po svém a jinak, nežli…

Nejvyšší soud ČR se před časem ve svém usnesení spis. zn. 21 Cdo 1064/2010, ze dne 7. 6. 2011, vyjádřil k otázce, zda lze uplatnit na návrh zaměstnavatele moderační právo soudu ke snížení náhrady mzdy za neplatné rozvázání pracovního poměru vůči zaměstnanci, který v nové výdělečné činnosti dosáhl vysokých příjmů, avšak nikoliv rovnocenných s…

Poskytnutím kompenzace zaměstnavatelem nevyplaceného odstupného úřadem práce podle ust. § 44b odst. 1 zákona o zaměstnanosti přechází právo uchazeče o zaměstnání na odstupné až do výše vyplacené kompenzace na Úřad práce.

Zákonem č. 205/2015 Sb. byl s účinností od 1.10.2015 novelizován zákoník práce, a to mimo jiné v ustanoveních upravujících možnosti ukončení dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti. Nově je tato úprava pro oba smluvní typy sjednocena v § 77 odst. 4 zákoníku práce, přičemž v oblasti ukončování dohod se měla novela promítnout zavedením…

Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 6.8.2015, sp. zn. 21 Cdo 4377/2013, řešil otázku vztahu mezi kvalifikační dohodou a možností zaměstnavatele vymáhat po zaměstnanci náhradu škody dle obecných ustanovení zákoníku práce o náhradě škody, pokud taková dohoda nebyla uzavřena, a pokud se zaměstnanec neúčastnil školení, na které jej zaměstnavatel…

Zákaz odměňování státního zaměstnance za výkon funkce člena řídícího nebo kontrolního orgánu obchodní korporace je upraven v § 81 odst. 1 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě (dále jen „zákon o státní službě“). Konkrétně se zde uvádí, že státní zaměstnanec nesmí být členem řídících nebo kontrolních orgánů obchodních korporací provozujících…

Klíčovou otázkou pro ultimátního vlastníka společnosti ve vztahu k managementu bude velmi často způsob odměňování a jeho přizpůsobení specifikům daného obchodního prostředí na straně jedné a očekávání managementu na straně druhé. Uvedená problematika je v České republice nanejvýš aktuální a úzce souvisí s generační obměnou, kdy řada majitelů…