Rozhovor s Jitkou Chizzola

Třicet let na vrcholu
Když se Jitka Chizzola v roce 1994 stala ředitelkou nově zakládané pobočky pojišťovny právní ochrany DAS v Česku, málokdo věřil, že zde takový produkt najde uplatnění. O třicet let později je situace zcela jiná. „Ten první moment, kdy mi řekli, že mě vybrali a mám 24 hodin na rozhodnutí, si pamatuji dodnes. Byly to moje nejdelší hodiny v životě – ale nelituju,“ vzpomíná. Její příběh je výjimečný nejen délkou, ale i intenzitou.

Pojištění, které lidé neznali
Na českém trhu tehdy dominovalo pojištění majetku a vozidel. Právní ochrana byla velkou neznámou. „Začínali jsme produktem právní ochrany motorových vozidel, což dávalo smysl – auto bylo pro mnoho lidí největší majetek,“ popisuje. Podnikatelské prostředí devadesátých let bylo podle ní pro nový produkt ideální. „Naše logo tehdy lidé lepili na autobusy, bylo to jako reklama přes celou Evropu,“ směje se.

Důvěra jako klíčový kapitál
Za úspěch DAS vděčí podle Jitky Chizzola třem základním hodnotám: důvěře, profesionalitě a pracovitosti. „Pro mě standard začíná na sto procentech. Vždy jsem se snažila být oporou svému týmu,“ vysvětluje. V čele firmy působí tři desetiletí bez známek vyhoření. „Nemám recept, jen vím, že člověk musí být sám sebou a držet se svých hodnot,“ dodává.

Právo bez paragrafů
Za jeden z největších přínosů považuje zlidštění právního jazyka. „Učila jsem naše právníky mluvit s klienty bez paragrafů – tak, aby to pochopilo i dvanáctileté dítě,“ říká s důrazem. DAS dnes kombinuje právní služby s pojištěním a vzděláváním veřejnosti. „Naši klienti nám píší děkovné dopisy, což se běžně v pojišťovnictví nestává,“ doplňuje s hrdostí.

Digitalizace jako cesta kupředu
Jitka Chizzola byla vždy hybatelem inovací. DAS díky ní zavedla plně online prodej už před 15 lety a dnes pracuje s vlastním softwarem Nexus. „Nepotřebuji právníky na překládání papírů, ale na to, co mají v hlavě,“ říká. Využívání umělé inteligence považuje za přirozený krok. „Jde jen o to vědět, co od technologie chci a jak ji využít ku prospěchu klienta,“ dodává.

Osobní lekce a odvaha
Nejen profesní, ale i osobní příběh Jitky Chizzola je inspirací. Ve 20 letech emigrovala do Rakouska z lásky, brzy se jí narodil syn a musela se postavit na vlastní nohy. „Byla to obrovská škola života. Vím, že mě nic jen tak nezlomí,“ říká. Později vystudovala práva na Metropolitní univerzitě – téměř v 50 letech. „Ne proto, že bych nerozuměla právníkům, ale chtěla jsem rozumět ještě víc,“ vysvětluje.

Jak se pozná superžena
Za svou práci získala ocenění Super žena. Sama to vnímá jako uznání dlouhodobého závazku. „Pořád mám závazek vůči akcionářům, zaměstnancům a klientům. To mě drží v tempu,“ říká. Nezastavily ji ani dva vážné momenty, kdy uvažovala o odchodu. „Naštěstí mám partnera, který mi v těch chvílích připomněl, že to, co jsem vybudovala, přece jen tak nenechám,“ přiznává.

Žena mezi muži
Když v devadesátých letech vstoupila do světa pojišťovnictví, byl to svět téměř výhradně mužský. Přesto se v něm neztratila. „Vyrostla jsem v mužském prostředí a nikdy jsem se nechtěla přetvařovat. Na velké konferenci jsem jednou řekla: pánové, ono to jde. Jen se musíte zbavit svých předsudků,“ vzpomíná s úsměvem. Ženám dnes vzkazuje: „Perte se o své místo. Máte na to.“

Matka a manažerka v jednom
Současně s budováním firmy vychovávala sama syna. „Jela jsem na tři sta procent. V týdnu práce, víkendy patřily jemu,“ popisuje. Neměla zázemí rodiny, ale zvládla to. „Ano, byly chvíle, kdy jsem si říkala, že jsem krkavčí máma, ale dnes vidím, že ten výsledek stojí za to,“ říká o synovi, který je dnes úspěšný advokát.

Co bude dál?
O odchodu do důchodu zatím Jitka Chizzola neuvažuje. „Neumím si představit, že bych nedělala nic,“ přiznává. Plány ale má – golf, turistika, cestování a vnoučata. „Chci obejít stezku Českem, projít rakouské hory a být víc s rodinou,“ říká. Pokud přijde smysluplná nabídka na poradenství, nebrání se ani tomu. „Ale všechno má svůj čas.“

Relaxační recept? Sama na golfu
Zásadní pro duševní hygienu je podle ní pohyb. „V neděli jsem si sama zahrála osmnáctku. Bylo krásně, kolem Ještěd, a já si říkala: to je ten moment klidu, který mě dobíjí,“ popisuje. Dnes už umí opravdu vypnout – a to prý bylo dřív nemožné. „Dřív jsem myslela pořád na práci. Dnes to umím pustit. A golf se zlepšil,“ usmívá se.

Více práva do škol
Pokud by mohla mávnout kouzelnou hůlkou, přála by si dvě věci: digitalizaci justice a povinnou výuku právní a finanční gramotnosti. „Lidé často neví, jak se bránit, a jsou zahlceni špatnými informacemi,“ varuje. Právní povědomí se sice zvyšuje, ale pořád máme co dohánět. „Chceme být těmi, kdo učí, že právo je na vaší straně,“ uzavírá rozhovor.

Sledujte epravo.cz.

Podívejte se na rozhovor