Krajní nouze jako okolnost vylučující protiprávnost u přestupků
Dle § 2 odst. 2 písm. b) zákona 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů je krajní nouze definována jako jednání, jímž někdo odvrací nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému zákonem, jestliže tímto jednáním nebyl způsoben zřejmě stejně závažný následek než ten, který hrozil, a toto nebezpečí nebylo možno v dané situaci odvrátit…









