Články

S účinností Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (dále též „GDPR“) se opět dostaly do popředí otázky týkající se kamerových systémů a jejich provozování. Z mého pohledu bylo této tématice věnováno velké množství prostoru a byla rozebrána ze všech úhlů pohledu (i když se určitě nedá říct, že by v problematice měli všichni jasno).

Regulace pobídek je jednou z klíčových oblastí ochrany investora na kapitálovém trhu. Pobídky jsou skloňovány zejména v návaznosti na nedávno transponovanou směrnici MiFID II., i když v českém právu nejsou žádným nováčkem. Cílem tohoto článku je zdůraznit význam právní úpravy pobídek jak v rámci compliance na kapitálovém trhu, tak pro civilní…

Nedávný rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 1054/2018, ze dne 28. 11. 2018 znovu potvrdil, že je třeba při sjednávání rozhodčí doložky pamatovat na všechny vztahy mezi všemi osobami, které hodláme rozhodčí doložce a procesnímu řešení budoucího sporu před rozhodcem podřídit, neboť dosah ustanovení § 2 odst. 4 zákona č. 216/1994 Sb., o…

Ke dni 31.12. 2018 bylo v České republice 282.522 zaměstnavatelů[1] a 1.011.355 osob samostatně výdělečně činných[2] (dále též „OSVČ“), z toho 590.705 OSVČ vykonávající tuto činnost jako „hlavní“ a 420.650 OSVČ vykonávající tuto činnost jako „vedlejší“.

Podle ustanovení § 1115 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), jsou spoluvlastníky osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně. Ustanovení § 1140 občanského zákoníku pak stanoví, že nikdo nemůže být nucen setrvat ve spoluvlastnictví, přičemž každý ze spoluvlastníků může…

V občanském zákoníku je smluvní pokuta jakožto utvrzující institut upravena v osmém díle označeném jako Zajištění a utvrzení dluhu. Smluvní pokuta je běžně uplatňována v rámci smluvní dokumentace, kdy její funkce může být utvrzovací, zajišťovací, sankční, kompenzační nebo prevenční. Lze shrnout, že cílem smluvních pokut je, aby závazky, ke kterým…

Je to již šest let, co nabyla účinnosti první část zákona č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů. Uvedený zákon mimo jiné zavedl nový, v trestním řádu dosud neznámý, institut tzv. předběžných opatření. Účelem zavedení předběžných opatření měla být – dle důvodové zprávy – zejména lepší ochrana poškozeného, osob mu blízkých, zabránění obviněnému v…

Ústavní soud opět rozhodoval o ochranném opatření zabrání věci. A to konkrétně o stížnosti dvou obchodních společností, které provozovaly tzv. growshopy, tedy obchody zaměřené na prodej a distribuci zboží pro pěstování rostlin. Jejich dva vlastníci byli pravomocně uznáni vinnými přečinem šíření toxikomanie podle § 287 odst. 1, odst. 2 písm. c)…

Definice manipulace trhem se v současné nachází v čl. 12 nařízení MAR[1]. Již na první pohled je definice „manipulace trhem“ dlouhá a obsahuje spoustu nejednoznačných a obecných formulací. Jelikož je kontinentální právo postavené na ex ante regulaci, která sice na jednu stranu přispívá k předvídatelnosti práva, na druhou stranu se ale nemůže…

Novela[1] zákona o obchodních korporacích („ZOK“)[2] se sice nachází teprve ve stádiu projednávání v rámci Hospodářského a Ústavně právního výboru, s ohledem na její rozsáhlost si však dovolíme shrnout a upozornit na některé její podstatné změny týkající se úpravy společností s ručením omezeným již nyní.

Je pozoruhodné, jaké obtíže činím některým soudům jasná právní úprava toho, kdo a jak určuje, zda se v případě zaměstnancovy nepřítomnosti v práci jedná o neomluvené zameškání práce, účinná již od 1. 1. 2012, a ještě starší a zažitější judikaturní výklad toho, zda takové posouzení podléhá nebo nepodléhá soudnímu přezkumu. Připomeňme si proto…

Mgr. Karin Pomaizlová, partnerka Taylor Wessing Česká republika

Žaloba před tzv. nezákonným zásahem správního orgánu (dále jen „zásahová žaloba“) ve smyslu § 82 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) je charakteristická svou subsidiární povahou. To znamená, že její užití je na místě až v okamžiku, kdy není možné bránit se jinými právními prostředky, a to jak v režimu správního…

Částka čisté mzdy, tedy jednak po sražení pojistných odvodů a zdanění hrubé mzdy, jakož i po odečtení nezabavitelných částek, nad kterou se zbytek čisté mzdy při exekuci sráží bez omezení, se zvýší na dvojnásobek a bude činit ne jen součet částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu, ale dvojnásobek…

Doporučuji všem milovníkům korporačního práva studium stanov zemědělských akciových společností. Člověk se zde totiž může setkat se specifickými právními konstrukcemi, na které v případě klasických korporačních uspořádání jen tak nenarazí. Jednou z takových interesantních figur je ujednání (smluvní přímus) o povinnosti akcionáře propachtovat…

Přinášíme Vám v rámci rubriky "Právo na víkend" přehled toho, co se v české justici událo v končícím týdnu. Právnický citát pro tento víkend jsem vybral od Jana Wericha - „Kdo se umí smát sám sobě, má právo smát se všemu ostatnímu, co mu k smíchu připadá.“

V Poslanecké sněmovně je momentálně jako sněmovní tisk č. 302 projednávána novela zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů („zákon o léčivech“).

V praxi není výjimkou, že insolvenční správce ustanovený soudem je po přezkumném jednání odvolán věřitelem či věřiteli, kteří na jeho místo ustanoví jiného insolvenčního správce. Takový postup ovšem pochopitelně vyžaduje shodu širšího okruhu věřitelů či existenci jednoho výrazně silnějšího věřitele.

V nedávné době vydal Nejvyšší soud přelomové rozhodnutí sp. zn. 27 Cdo 3885/2017 ze dne 27. 3. 2019[1], ve kterém přináší právní rozbor zásadních a často diskutovaných témat v rámci korporátního práva.

S ohledem na absenci výslovné úpravy v právním řádu a turbulentní judikaturu se i v roce 2019 setkáváme s častými dotazy klientů z řad obchodních společností, jak postupovat při uzavírání manažerských smluv se členy jejich statutárního orgánu. Jaké možnosti tedy obchodním společnostem a členům jejich statutárního orgánu aktuálně otevírá právní…