Akreditační komise a právo na informace

Co je tzv. Akreditační komise?

Akreditační komise je zřízena podle vysokoškolského zákona.

Zjednodušeně řečeno Akreditační komise pečuje o kvalitu vysokoškolského vzdělávání a posuzuje vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost vysokých škol. K tomuto cíli zejména hodnotí činnost vysokých škol a kvalitu akreditovaných činností a zveřejňuje výsledky hodnocení, posuzuje další záležitosti týkající se vysokého školství, které jí předloží ministr, a vydává k nim stanovisko.

Akreditační komise vydává stanovisko k žádostem o akreditaci studijních programů, k žádostem o oprávnění konat habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem, ke zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení fakulty veřejné vysoké školy, k udělení státního souhlasu pro právnickou osobu, která chce působit jako soukromá vysoká škola, k určení typu vysoké školy.

Akreditační komise (dále jen AK)  má 21 členů, které jmenuje vláda České republiky. Členové AK jsou jmenováni (nikoliv voleni)  na dobu šesti let. Jmenováni mohou být nanejvýš na dvě po sobě jdoucí funkční období.

Jaké je právní postavení  AK?

Pro naši problematiku je zásadní určení právního postavení  AK.

Kolem postavení AK byla a  je řada diskuzí, nicméně převládá názor, že AK není „pouhým“  poradním orgánem MŠMT.

AK je majoritně vnímána jako expertní orgán a jako správní orgán sui generis dle § 1 odst. 1 správního řádu.[1] V rámci citovaného paragrafu SprŘ jde o tzv. jiný orgán vykonávající působnost v oblasti veřejné správy.

Kdo poskytuje informace dle z.č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím?

Stručně řečeno, povinnými subjekty, které mají dle InfZ  povinnost poskytovat informace vztahující se k jejich působnosti, jsou státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány a veřejné instituce.

Povinnými subjekty jsou dále ty subjekty, kterým zákon svěřil rozhodování o právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech fyzických nebo právnických osob v oblasti veřejné správy, a to pouze v rozsahu této jejich rozhodovací činnosti.[2]

Relevantní judikatura k vymezení povinných subjektů je v drtivé většině extenzivní – za povinný subjekt byl v minulosti soudně určen mj. i ČEZ a.s., VZP, Dopravní podnik  hl. m. Prahy či dokonce fotbalový klub Hradec Králové[3]. 

Závěr

Mám za to, že AK  vzhledem ke svému postavení (nezávislého)  správního orgánu a též mj. k způsobu vzniku této instituce ex lege (tedy nepřítomnost  soukromoprávního úkonu) musíme chápat za povinný  subjekt  dle InfZ.  AK  musí tedy plnit všechny povinnosti z InfZ. plynoucí, např. dodržování lhůt pro poskytování informací.

Mám rovněž za to,  že postavení AK jako povinného info-subjektu svědčí i relevantní   judikatura  českého Ústavního soudu a Nejvyššího správního soudu.

JUDr. Petr Kolman, Ph.D., 
odborný asistent na PF MU v Brně

--------------------------------------------------------------------------------
[1] Tento názor převládl i na odborném semináři – Soudní přezkum rozhodnutí VŠ, konaném dne 17.4. v Brně, Pořadatel: Justiční akademie a Nejvyšší správní soud
[2] Pro hlubší zájmce blíže monografie  Kolman, P.: Právo na informace, Masarykova univerzita, 2010
[3] Zřízený a financovaný statutárním městem Hradec Králové.

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz