Další zásadní mezník roku 2014 pro obchodní korporace se blíží – 30.6. / 1.7.2014

Přizpůsobení společenských smluv[2]

Přestože ujednání společenských smluv, která byla v rozporu s donucujícími ustanoveními ZOK byla zrušena dne 1. 1. 2014, ZOK stanoví povinnost „sladit“ společenské smlouvy liteře ZOK. Obchodní korporace mají proto dle § 777 odst. 2 ZOK přizpůsobit do 1. 7. 2014 společenské smlouvy úpravě ZOK a doručit je do sbírky listin obchodního rejstříku. 

Nová právní úprava obsahuje nikoli malé množství změn, které je třeba při přizpůsobování společenských smluv vzít v úvahu. Není proto v možnostech tohoto článku upozornit na veškeré změny, které by měly být realizovány. Je tudíž nutno zevrubně projít společenskou smlouvu a konzultovat nutné změny s odborníky za účelem jejího řádného přizpůsobení.

Demonstrativně však uvádíme některé případy, které jsou předmětem probíraných změn. Jedná se např. o pravidla pro svolání valných hromad, působnost valné hromady, změnu formy akcií (viz níže), pravidla zvyšování a snižování základního kapitálu apod.

ZOK stanoví sankce pro případ, že obchodní korporace bude tuto povinnost ignorovat. Neučiní-li obchodní korporace odpovídající změny ve stanovené lhůtě, rejstříkový soud ji k tomu vyzve a stanoví ve výzvě dodatečnou přiměřenou lhůtu ke splnění této povinnosti. Uplyne-li dodatečná lhůta marně, soud na návrh rejstříkového soudu nebo osoby, která na tom osvědčí právní zájem, zruší obchodní korporaci a nařídí její likvidaci.

Neuposlechnutí výzvy soudu dle § 777 odst. 2 ZOK může být rejstříkovým soudem rovněž sankciováno pořádkovou pokutou, a to až do výše 100.000,- Kč ve smyslu § 104 zákona 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob.

V této souvislosti rovněž upozorňujeme na tzv. OPT-IN dle § 777 odst. 5 ZOK. Jedná se o možnost obchodních korporací podřídit se ZOK jako celku a zamezit tak dvojkolejnosti právní úpravy obchodní korporace (nadále by se tedy neaplikoval zákon 513/1991 Sb., obchodní zákoník). Tuto možnost doporučujeme s ohledem na posílení právní jistoty, kdy na „vnitřní úpravu obchodní korporace“ bude dopadat jediná právní úprava. Tato možnost je však časově limitována, a to do 1. 1. 2016.

Změna formy akcií

K 1. 1. 2014 došlo ve smyslu ZTAS k automatické změně listinných akcií na majitele, na listinné akcie na jméno, ledaže společnost před účinností ZTAS rozhodla o imobilizaci listinných akcií na majitele nebo o změně podoby listinných akcií na majitele.

Podle § 3 odst. 2 ZTAS mají akciové společnosti do 30. 3. 2014 uveřejnit[3] výzvu k předložení akcií společně s oznámením o následcích spojených s prodlením. V případě, že adresáti uvedené výzvy (akcionáři), budou ignorovat tuto výzvu a nepředloží své akcie včas, nevznikne jim právo na dividendu z dotčených akcií.

Představenstvo společnosti je povinno uvést stanovy akciové společnosti do souladu se ZTAS a podat návrh na zápis změny formy akcií do obchodního rejstříku nejpozději do 30. 6. 2014.

Smlouva o výkonu funkce

Do 1. 7. 2014 je rovněž třeba uzpůsobit smlouvy o výkonu a o odměně, jinak platí, že je výkon funkce bezplatný. Právě tato sankce v podobě bezplatnosti výkonu funkce má statutární orgány motivovat k učinění revize těchto smluv. Smlouva má především obsahovat jasná pravidla odměňování. Nicméně odměňování lze upravit také ve vnitřním předpisu schváleném orgánem obchodní korporace, do jehož působnosti náleží schvalování smlouvy o výkonu funkce.

Internetové stránky

Akciová společnost podle § 7 odst. 2 ZOK má uveřejňovat údaje, které je povinna uvádět na obchodních listinách a další údaje stanovené ZOK na vlastních internetových stránkách. Zákon nestanoví lhůtu, dokdy by internetové stránky akciové společnosti měly být v provozu, podmiňuje však některé procesy uvnitř akciové společnosti uveřejněním informací na internetových stránkách. Z tohoto důvodu jsou internetové stránky existenční nutností akciových společností z hlediska vztahů uvnitř i vně společnosti.

Jedná se například o povinnost upravenou § 406 ZOK, podle které má svolavatel valné hromady nejméně 30 dnů přede dnem konání valné hromady uveřejnit pozvánku na valnou hromadu na internetových stránkách společnosti. Pozvánka musí být na internetových stránkách společnosti uveřejněna až do okamžiku konání valné hromady.

Dále je povinností obchodní korporace umístit na internetové stránky případný protinávrh[4] akcionáře k záležitostem zařazeným na pořad valné hromady.

Existenci koncernu jsou členové koncernu povinni uveřejnit na internetových stránkách, jinak se nemohou eventuálně zprostit povinnosti hradit újmu, jež byla způsobena ovlivněné osobě.

Proto je potřeba na tomto místě doporučit akciovým společnostem, jejichž statutární orgány tuto problematiku doposud úspěšně opomíjely, aby se neprodleně začaly tímto tématem aktivně zabývat.

Závěr

Tento přehled má sloužit zejména jako upozornění pro statutární orgány obchodních korporací, že se den 30. 6. a 1. 7. 2014 rychle blíží a ve stručnosti poukázat na nutné změny, jež jsou s tímto datem spojeny. ZOK stanoví několik nevábných sankcí, které by mohly velmi zkomplikovat „život“ obchodních korporací, případně jejím statutárním orgánům, neboť by porušení těchto povinností mohlo být považováno jako porušení péče řádného hospodáře. Z tohoto důvodu doporučujeme řešení shora uvedených záležitostí neodkládat a včas tyto dát do souladu se zákonem.

Mgr. Lukáš Regec,
advokátní koncipient

LAW GROUP

Zahradnická 6
603 00 Brno

Tel.: +420 543 213 928
e-mail: office@lawgroup.cz

--------------------------------------------------------------------------------
[1] Samozřejmě za předpokladu, že účetní období koresponduje s kalendářním rokem.
[2] Podle § 776 odst. 3 ZOK se pro potřeby hlavy II části druhé ZOK stanovy a zakladatelská smlouva považují za stanovy. Jedná se o zřejmou chybu, kdy ustanovení dle našeho názoru mělo znít: „…stanovy a zakladatelská smlouva považují za společenskou smlouvu“. Tento názor dovozujeme zejména tím, že tato hlava zákona s pojmem stanov (ve smyslu zakladatelské smlouvy a stanov) nijak zvlášť neoperuje. Naopak § 777 hovoří toliko o společenské smlouvě, což jistě nebylo záměrem zákonodárce.
[3] Způsobem určeným pro svolání valné hromady.
[4] Tato povinnost se týká pouze protinávrhu, který obsahuje více než 100 slov.

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz